V minulém díle jsem sliboval, že opustíme chladnou Skandinávii a zamíříme na jih. Pátý díl je ve znamení Francie a Alcatelu. Z jeho řádky úspěšných modelů jsme vybrali právě série dual-band, která čítala hned několik modelů. Každý si jistě vzpomene na One Touch Easy, Club či Max. Dnes se především zaměříme na prvně jmenovaný kousek, byť se ve článku setkáte i s Maxem. V každém případě se vracíme proti proudu času o celých 12 let, neboť datum narození těchto modelů se datuje k roku 2000.
Něco o oslavenci
Alcatel One Touch Easy db se od počátku pasoval do role levnějšího telefonu a v podstatě bychom ho mohli nazvat tehdejším low-endem. Ačkoliv se v roce 2000 začaly objevovat telefony s integrovanou anténou či grafickým displejem, nechalo to Alcatel klidným a zvolil cestu nižší ceny. Naprosto typickými rysy pro celou řadu těchto telefonů se tak staly baculaté rozměry, přičemž na výšku model Easy měřil 122 milimetrů, široký byl 48 milimetrů a tloušťka činila 25 milimetrů. Hmotnost tehdy byla zcela běžných 150 gramů.
Další neodmyslitelnou součástí této řady francouzského výrobce byl textový displej. Na každý z pouze dvou řádku se vešel pevný počet znaků. Nutno podotknout, že takovéto displeje už v roce 2000 příliš viděny nebyly a většina výrobců přešla na grafické panely. Displej byl oranžově podsvětlen a nad dvěma řádky sloužících pro text zbyl prostor pro stavové ikonky.
Specifické bylo rovněž ovládání. V prvé řadě tu byl limitující displej, který v menu poskytoval v podstatě jen jeden řádek. Na horním byla informace o tom, kde se nacházíte. Druhou věcí byla absence směrových tlačítek na čelní straně. Ta Alcatel umístil na levý bok. V případě modelu Easy se však díky pogumovaným bokům netiskla zrovna pohodlně. Naštěstí je bylo možné nahradit klávesami 2 a 8.
Samotné menu bylo opravdu velmi jednoduché a krátké. V podstatě se omezilo jen na nastavení vyzváněcí melodie, displeje, hodin a jazyka. Vrcholem nabídka byla položka Schůzky, kde jste si mohli nastavit upozornění na přesný datum a čas. Ke schůzce bylo možné připojit také krátký popisek. Tato položka tak defacto suplovala budík.
Retro: Alcatel OT Easy db
Zajímavosti a závěr
Mezi zajímavosti nemohu nezařadit možnost celou sérii dual-bandů napájet nejen z klasicky dodávané baterie, ale také pomocí tří mikro tužkových baterií. Tato vlastnost byla mezi uživateli oblíbena, neboť pokud odjeli na delší dobu mimo civilizaci, stačilo si přibalit několik „mikrotužek“ a o přísun energie nebyly obavy.
Alcately řady dual band po celou dobu své existence okupovaly veškeré předplacené sady našich operátorů. Díky nízké ceně se rovněž stávaly prvními telefony, které si uživatelé pořídili. Abyste měli představu o ceně, zmíním, že na příklad na podzim 2001, tedy po více jak roce na trhu, se model One Touch Club db prodával za 3495 Kč. O pár měsíců později cena ještě o něco spadla. Pokud byste o tento historický kousek měli zájem i dnes, není velkým problémem sehnat jej na inzerát v zachovalém stavu a za cenu okolo 200 Kč.
Dostali jsme se na závěr pátého dílu našeho seriálu Retro. Ideální chvíle poděkovat všem, kteří nám píší do diskuzí náměty na telefony, které by měly být zařazeny do tohoto seriálu. Všechny nápady si pečlivě zapisujeme a doufáme, že se na všechny modely dostane. Na úplný závěr snad jen otázka: Tipnete si, jaký model přijde na řadu za dva týdny? Který byste chtěli vidět?
