Retro: Siemens SL55 - výsuvné vajíčko

V roce 2003 byly výsuvné telefony na počátku své pozdější slávy a Siemens tento nástup vystihl. Svou řadu SL, do které vždy zařazoval prémiové modely, přeměnil na řadu výsuvných telefonů, které ale i nadále platily za luxusní třídu a mnohdy se dočkaly i různých speciálních edicí. V dnešním Retru zavzpomínáme na Siemens SL55.

Krátké představení

Siemens SL55 se pasoval do role malinkého stylového telefonu. Fotografie ale dokáží neuvěřitelně klamat. Ve skutečnosti je telefon ještě menší a schováte jej i do menší dlaně. Na výšku měří jen 82 milimetrů, široký je 45 milimetrů a tloušťka 22 milimetrů jde na vrub výsuvné konstrukci. Ta sice nepatřila kvalitou mezi špičku, ale i po letech si udržuje poměrně jistý chod.

Prťavý telefon se zřejmě musel nepohodlně ovládat, říkáte si. Siemensu se ale povedlo i na malém telefonu zachovat ergonomická tlačítka. K ovládání sloužila především čtyřsměrná klávesa a dvojice kontextových tlačítek. Funkci zpět měl na starost červený telefonek. Po vysunutí se objevila červená, alfanumerická klávesnice. Ačkoliv se v rámci zachování designu tlačítka směrem dolů zužovala, stále se díky plastovému provedení a dobrému zdvihu tiskla jistě.

Další tři tlačítka se nacházela na levém boku. Jedno samostatné sloužilo k rychlému spuštění diktafonu. Dvojtlačítko pak při hovoru nebo puštěném audio záznamu regulovalo hlasitost. V ostatních situacích fungovalo jako šipky nahoru a dolů, tedy jako částečná alternativa k hlavnímu ovladači. Pokud jste se nacházeli na domovské obrazovce, stisk dvojtlačítka v horní části vás přesunul k nastavení profilů.

Již v době uvedení byl Siemens SL55 kritizován za displej. Nevadila ale úhlopříčka pouhých 1,45 palce, ta byla vcelku standardní. Hrubé bylo totiž rozlišení pouhých 101 x 80 pixelů. Barevný, pasivní displej tak nevypadal nijak dobře. Zachraňovala to alespoň barevná paleta 4096 barev, což bylo oproti 256 barvám v případě modelu S55 vítané vylepšení.

Výbava byla na svou dobu opravdu špičková a vycházela z vlajkového modelu S55. Propracovaný telefonní seznam a kalendář byly samozřejmostí. Nechyběl e-mailový klient, podpora Javy či GPRS. Bezdrátový přenos obstarával infraport.

Retro: Siemens SL55

Foťák v kapse

Siemens SL55 také podporoval multimediální zprávy MMS. V roce 2003 ale nepanovala žádná mánie ve fotografování, neboť fotoaparáty na svou roli v mobilních telefonech čekaly. Výjimkou byla snad jen Nokia 7650. Siemens na to šel trochu od lesa. Fotoaparát nabízel jako příslušenství. Malinká krabička se jednoduše připojila k telefonu. Fotoaparát disponoval tehdy zcela běžným rozlišením 640 x 480 pixelů a jeho pýchou byla přítomnost xenonového blesku. Jeho používání však vyžadovalo notnou dávku trpělivosti. Nabíjení blesku ze slabé baterie mobilního telefonu trvalo i deset vteřin. Na přídavném fotoaparátu si můžete povšimnout také hledáčku. Co tam dělá? Scénu jste totiž museli sledovat takto „postaru“, neboť obraz nebylo možné přenášet na displej telefonu. Tam jste si mohli prohlédnout až hotový snímek.

Závěr

V době uvedení stál Siemens SL55 zhruba 15 tisíc korun, což bylo například takřka o 5 tisíc korun více, než vlajkový model S55. Kromě špičkové výbavy si tedy uživatel platil za stylový design. S ohledem na vysokou cenu se SL55 nestal nijak masově rozšířeným modelem. Pokud byste na něj chtěli zavzpomínat osobně, lze ji při troše štěstí sehnat na internetu za cenu okolo 400 Kč.

Dostali jsme se opět na závěr seriálu Retro. Na čtrnáctý díl se můžete těšit, jak je již zvykem, v pátek za dva týdny. Jaký telefon pro vás připravujeme? Tipněte si, případně nám dejte tip, který telefon bychom do našeho seriálu měli zařadit?