Prázdniny se přehouply do své druhé poloviny, ale náš seriál retro nezná odpočinek. Po tradičních 14 dnech je tu opět a tentokrát se navracíme ke kdysi velmi populární, avšak dnes již zaniklé značce Siemens. Naše dnešní putování bude o celých 13 let a 4 měsíce nazpět.
Něco o oslavenci
Pokud se vám nechce počítat, prozradím, že na český trh Siemens C25 vstoupil v dubnu 1999. Jednalo se o odlehčenou variantu manažerského modelu S25, se kterým Céčko z části sdílelo design. Ten se nesl tehdy v moderním a mohu říci nadčasovém duchu. Rozměry 117 x 47 x 27 milimetrů byly opravdu kompaktní a problémem pro někoho mohla být snad jen tloušťka. Nezbytným doplňkem celého telefonu byla samozřejmě anténa, jejíž přítomnost ale v roce 1999 nebyla brána jako velké mínus.
Do příjemných hodnot se dostala i hmotnost. 135 gramů papírově, přičemž reálný pocit ještě o něco lepší. Hmotnost byla samozřejmě včetně NiMH baterie s kapacitou 700 mAh. Reálná výdrž na jedno nabití byla 3 až 4 dny. Siemens C25 byl samozřejmě celý plastový a stejně jako ostatní telefony tehdejší doby i pevný. Výjimkou byl jen kryt baterie, který trpěl mírnou vůlí.
Na svou dobu nabídl Siemens C25 velký displej. Nabízel totiž tři řádky a k tomu ještě řádek ikon. Nadšení mírně opadlo ve chvíli, kdy jste telefon zapnuli a zjistili, že displej není grafický, ale pouze textový. Co to znamená? Každý řádek má pevně dán počet písmen, který se na něj vejde. V případě C25 šlo o 12 písmen na jeden řádek. Druhým neduhem byl fakt, že reálně využitelné byly řádky dva. Třetí sloužil jako informační řádek k tlačítkům pod displejem. Například SMS zprávy jste tedy psali na dvou řádcích a třetí byl využíván pro seznam znaků na tlačítku, které jste právě mačkali. Prediktivní psaní pomocí T9 podporováno nebylo.
Ovládání prostředí obstarávala trojice kontextových kláves. Siemens se stejně jako například Nokia snažil zredukovat počet kláves na minimum. Nutno uznat, že se mu to docela dařilo, avšak oblibu si tento styl ovládání nikdy nezískal. Pravé kontextová klávesa sloužila pro vstup do menu a případné další potvrzování, zatímco levé dvojice kontextových tlačítek sloužila nejčastěji pro pohyb v nabídkách, které byly orientovány horizontálně. Funkci zpět dostalo za úkol červené sluchátko. Rychlé pohybování v menu bylo možné pomocí číselných zkratek. V hlavním menu se také velmi hodil proužek ikonek v horní části displeje. Rychle jste věděli, kde se nachází nastavení či vstup do zpráv.
Retro: Siemens C25
Výbava Siemensu C25 byla opravdu velmi skromná. O tom, že nepřeháním, vás přesvědčí například absence času, data či budíku. Ono se není čemu divit, displej byl velmi omezený a tyto informace by se na něj takřka nevešly. Pokud bych měl vypíchnout největší tahák celého telefonu, bude to zřejmě bohatá nabídka monofonních vyzváněcích melodií, které se neomezovaly jen na prosté zvonění ve stylu starého telefonu. Jako bonus jste si také mohli složit vlastní vyzváněcí melodii. Vítána byla v roce 1999 podpora SIM Toolkit a C25 se rovněž mohl pochlubit duální technologií.
Závěr
Siemens C25 se začal prodávat v dubnu 1999 za startovací cenu 7500 Kč. Jednalo se tedy o levnější telefon s pěkným vzhledem a kompaktními rozměry. Ačkoli postrádal i základní funkce, stal se úspěšným a v prodeji vydržel bezmála dva roky. Na jeho popularitu následně navázal ještě úspěšnější Siemens C35i. Pokud byste si chtěli stejně jako my zavzpomínat, není problém ani dnes sehnat zachovalý kousek Siemensu C25 v nějakém bazaru či od nějakého sběratele. Cena se odvíjí od zachovalosti přístroje, v průměru však počítejte se zhruba dvěma stovkami korun.
Poslední sérií fotografií jsme se dostali až na samotný závěr osmého dílu seriálu retro. Již nyní však připravujeme díl devátý a vy nám opět pište nejen jaké modely byste v retru rádi viděli, ale i třeba co byste se o nich chtěli dozvědět. Své podněty nám pište do komentářů pod tímto článkem.
