HTC One mini

HTC se již delší dobu nachází v nelichotivé situaci a tak se snaží zaujmout nové zákazníky. To se letos povedlo s modelem One, na který se výrobce snaží navázat menší variantou, která se pokusí oslovit ty zákazníky, kteří neprahnou po velkém telefonu a nebo nechtějí do nového modelu investovat takřka 15 tisíc korun. HTC tak volí podobnou strategii, jako konkurenční Samsungu, který rovněž představuje zmenšené varianty svých vlajkových lodí, které sdílejí jejich silný marketingový název s přídomkem mini. Kromě menšího, avšak neméně kvalitního displeje, ale uživatelé v případě HTC přijdou o NFC či infraport. Vyplatí se i přesto novinka s cenovkou nad 11 tisíc korun?

HTC One mini – videopohled

Obsah balení

V základním balení najdete kromě samotného telefonu už jen zcela běžné příslušenství. Jde tedy o špuntová sluchátka, USB kabel a koncovku nabíječky.

Design a zpracování

Popisovat vzhled telefonu může být pro někoho nošením dříví do lesa. Proč? Jak jsme si již řekli, HTC vzalo osvědčený design velkého One a použilo jej i pro model mini. Ve zkratce tedy jde o oválné hrany ve spojení s prohnutými zády. Telefon se velmi dobře drží a padne do ruky. Nicméně například konkurenční Galaxy S4 mini je na tom po stránce ergonomie ještě o něco lépe. HTC je totiž zbytečně vysoké a displej je usazen uprostřed, poměrně daleko od dolní strany telefonu. Rozdíl ve velikosti oproti vlajkovému One není rozhodně tak velký, jaký bychom čekali.

Trumfem HTC One mini jsou nicméně použité materiály, kde se z větší části dostalo na hliník. To je mezi telefony vyšší střední třídy poměrně nevídaný jev. Na rozdíl od většího brášky však One mini má na svém těle větší podíl plastů. Ty například zasahují z boků až na čelní stranu a výsledný dojem není tak luxusní, jako u dražšího kolegy. Rozměry činí 132,2 x 63,2 x 9,3 milimetrů a hmotnost příjemných 122 gramů.

Vzhled čelní strany do značné míry podléhá umístění dvojice reproduktorů nad a pod displejem. V horním je pak umístěna informační LED dioda, která je však velmi titěrná a pokud se na telefon nedíváte zpříma, je takřka neviditelná. Tento neduh tedy sdílí s větším modelem One. Indikuje všechny zmeškané události, bohužel však jen po omezenou dobu. Nad displejem pak nechybí nezbytná čidla a přední kamerka, pod displejem se pak nachází nezvykle pouze dvojice senzorových tlačítek, která dělají společnost logu HTC. To je ale pouze pasivní, slouží pouze na ozdobu stejně, jako u velkého HTC One.

Po stranách se setkáváme s tlačítky. Na pravém boku to jsou dvě klávesy regulující hlasitost, na horní hraně pak odemykací tlačítko, které je bohužel kamenem úrazu tohoto telefonu. Jeho umístění je pro pravák velmi nešťastné, protože je umístěno na levé straně horní hrany, navíc je malé a zapuštěné a velmi špatně se nahmatává nejen pravákům, ale i levákům. Ani po dvou týdnech jsem si nezvykl a k odemykání je nutný takřka vždy přehmat, což je u telefonu s takto „malým“ displejem na pováženou. Co se týče konektorů, najdeme zde 3,5mm jack na horní hraně a micro USB na straně spodní. Zadní strana je zajímavá již zmíněným prohnutím a kovovou plochou, do které jsou opět vylisovány drážky s plastovou výplní. Mezi ní a okolním kovem není díky takzvanému zero gap designu téměř žádná mezera a vše je perfektně zarovnáno.

Žádné výhrady nemám ke konstrukčnímu zpracování, které je naprosto brilantní. Za vše můžeme vděčit unibody konstrukci. Nedočkáte se žádného povrzávání či prohýbání. Tak to má vypadat a konkurenční Samsung Galaxy S4 mini může jen závidět.

Baterie a výdrž

HTC One mini je osazeno baterií s kapacitou 1800 mAh, což výrobci musíme věřit, neboť k baterii se uživatel nemá možnost dostat. Při běžném používání s nijak dlouhou výdrží nepočítejte. Při provolání zhruba 20 minut, poslání 20 SMS a prohlížení internetu během jedné hodiny, přičemž je stále zapnutá synchronizace, je telefon nutné dát každý večer na nabíječku. Dvoudenní výdrž znamená značně omezit datové přenosy a telefon v podstatě jen občas vytáhnout z kapsy, zkontrolovat displej a vypnout. Máme tu tedy opět jednodenní smartphone s nijak dobrou výdrží.

Provedli jsme také náš standardizovaný test výdrže, kdy telefon streamoval přes Wi-Fi 720p video, byl přihlášen do 3G sítě, aktualizace byly potlačeny a jas displeje nastaven na 50%. Zvuk byl pouštěn do dodávaných sluchátek na poloviční hlasitost. K vypnutí došlo po 4 hodinách a 48 minutách. Nabíjení z úplného vybití na 80% zabere 1 hodinu a 42 minut. Na úplném nabití si počkáte 2 hodiny a 17 minut.

Zvuk

Po zvukové stránce HTC One mini exceluje. Nabízí totiž stereoreproduktory s technologií BoomSound a výborným zvukem. Reproduktory kladou důraz především na hloubky a výšky, středy by mohly být o něco lépe podávány. Lehce lze vytknout také menší hlasitost, avšak ve výsledku je zvuk mezi telefony všech kategorií vysoce nadprůměrný a předčí jej jen pár vyvolených v čele s velkým HTC One. Kvalitního zvuku se dočkáte i po připojení dodávaných špuntových sluchátek, kde výrobce nešetřil.

Displej

Dalším trumfem je displej, který je typu Super LCD 3 a nabízí úhlopříčku 4,3 palce, což pro mnohé přestavuje maximum. Výrobce netroškařil a použil vysoké rozlišení 1280 x 720 pixelů, čímž docílil velmi jemného rastru a malé One tak má citelnou výhodu proti přímému konkurentovi v podobě Samsungu Galaxy S4 mini. Pokud bychom jej měli srovnat, můžeme vzpomenout na Sony Xperia S nebo BlackBerry Z10. Zcela brilantní jsou pak pozorovací úhly nebo čitelnost na slunci. V tomto ohledu hledá One mini konkurenci jen velmi těžko a displej se tedy nanejvýše povedl.

Hardware

V této části si můžeme lehce připomenout hardware. Ten zajišťuje dvoujádrový Snapdragon 400 s taktem 1,4 GHz, grafická akcelerace Adreno 305 a 1 GB RAM, ze které je reálně k dispozici 775 MB RAM. a po zapnutí počítejte se zhruba 520 MB RAM. Interní paměť nabízí pouze 16 GB, přičemž po zapnutí počítejte s prostorem okolo 11 GB, což není mnoho a kvůli absenci slotu pro paměťové karty by to někomu nemuselo dostačovat. Níže už se můžete podívat na vybrané benchmark testy.

Uživatelské prostředí

V telefonu zajišťuje prostředí sehraná dvojice Android 4.2.2 Jelly Bean a nové Sense 5 s novým BlinkFeedem a dalšími vychytávkami. Po delší době se HTC rozhodlo své prostředí více inovovat a je poměrně diskutabilní, zda-li se vydalo správným směrem. Odemykací obrazovka je stále velmi propracovaná. Můžete kombinovat zobrazení počasí, fotografií či zpráv s dalšími widgety, které jdou na vrub právě Androidu 4.2. Vždy máte navíc zcela dole čtveřici rychlých zástupců, které si můžete sami definovat. Efektní celoobrazovkové počasí ale například již chybí.

Po odemčení se dostanete na BlinkFeed, což je nová obrazovka, která slouží jako jakási tabule, na které sledujete vámi zvolené dění na sociálních sítích, webových stránkách, ale může zde být i kalendář. Záleží čistě na vás. Nevýhodou ale je, že se zde zobrazují pouze předpřipravené zdroje a vy tak nemůžete BlinkFeed používat jako vlastní RSS čtečku s vlastními zdroji, ale jen těmi, které HTC předpřipravilo. Bohužel českých internetových stránek je poskrovnu, nicméně již brzy přibude i mobilenet.cz. BlinkFeed je nastaven jako hlavní obrazovka a nejde nijak odstranit. Naštěstí si ale můžete nastavit jako hlavní jinou, již zcela běžnou obrazovku, na které si již můžete umístit widgety a zástupce dle libosti. Potěší, že i přes změnu grafického hávu prostředí zachovalo HTC v případě widgetů i alternativy ze starších verzí Sense. Naopak zamrzí, že obrazovky nejsou průchozí.

Již výše jsme si řekli, že HTC obsahuje jen dvě senzorové klávesy, které musí zastat veškeré funkce. Například k naposledy spuštěným aplikacím se dostanete dvojitým poklepem na domeček. Jeho delší přidržení vyvolá Google Now. Podoba naposledy spuštěných aplikací není příliš šťastná, neboť vidíte jen 9 malých náhledů, které lze tahem umazávat. Informační lišta je v Androidu 4.2 dvojího typu. Po běžném stažení vidíte všechny notifikace. Pokud tah provedete dvěma prsty, získáte možnost rychle nastavit jas, bezdrátové funkce či můžete vstoupit na Google +. Toto šikovné gesto HTC přebralo z čistého Androidu.

Překopáno je také hlavní menu, kde se HTC vrací k vertikálnímu stylu řazení, který použilo naposledy v Sense 3.6. Nepochopitelně se na první obrazovce menu nachází velké hodiny a počasí. To je přesně to, co nutně každý potřebuje vidět, protože jej naposledy zahlédl před dvěma vteřinami na pohotovostní obrazovce. Naštěstí se tato zbytečnost na dalších obrazovkách menu již skryje. V základu je celé menu velmi úsporné, neboť HTC podobné aplikace spojilo do složek. Nic vám však nebrání si vše roztahat. Styl řazení je 5x4 ikonky nebo 3x4 ikonky, kdy se ale jen zvětší mezery mezi ikonkami. Ty následně můžete řadit dle abecedy, chronologicky, nebo dle vaší libovůle. Hodit se může vybrané aplikace skrýt.

Co na závěr této kapitoly musím pochválit, je ukázková optimalizace prostředí, která se HTC v poslední době daří, a to i přes velmi zásadní a masivní nadstavbu, která mění téměř vše. Ani po dvou týdnech používání se prostředí neseká, animace jsou krásně plynulé a je zcela jedno, zda využíváte méně či více náročné aplikace. Pouze jednou jsem zaznamenal drobné zpomalení animace při vstupu do menu. Takto by mělo vypadat prostředí na všech telefonech.

Multimediální funkce

HTC One mini nabízí po vzoru svého většího brášky kvalitní stereo reproduktory i velmi dobrý výstup do sluchátek. Byl by hřích jej tedy nevyužít i jako hudební přehrávač. Pro tyto účely se v telefonu nachází v základu hned dvě aplikace. První je aplikace Hudba Play, ta se běžně v neměnné podobě nachází ve všech Androidech s novější verzí systému. Příznačné pro ni je modré pozadí a náhled alba přes většinu obrazovky. Obsah zobrazuje podle interpretů, alb, seznamů skladeb. K pocitu dokonalosti schází jen ekvalizér.

Druhou aplikací je přehrávač s překvapivým názvem „Hudba“. Hudbu můžeme přehrávat i podle složek, podcastů, alb, interpretů nebo žánru. Opět chybí ekvalizér. Pozadí při přehrávání obsahu je vyvedeno v černém odstínu. Po kliknutí na notu v horní části dojde k překlopení reprodukce na horizontální obrazovku a dále pak započne cyklus různých animací, efektů cover alba a dalších prvků. Nastavit si můžeme náhodný výběr, opakování skladby. Pokud dojde k vypnutí displeje, na uzamčené obrazovce se ukáže widget s ovládáním hudby – převíjení skladby a pozastavení.

V případě, že jste rodiči malého dítěte a svůj telefon často necháváte bez dozoru, využijete služeb aplikace Kid Mode. V této aplikaci si zadáte věk a jméno dítěte, a odemykací znak pro případ ukončení aplikace. Po spuštění aplikace si dítě může v telefonu kreslit a hrát hry a využívat jen to, co mu povolíte. Aplikace nemůže být ukončena ani minimalizována.

Nepříliš propracovaně je koncipován videopřehrávač. Do zařízení jsem totiž nahrál několik filmů v různých formátech, a zatímco obraz byl přehráván bez jakéhokoliv zasekávání či zpomalení, zvuková stopa nebyla přehrávána. Stalo se tomu jak u avi, tak u mkv souboru. Pokusil jsem se spolu s filmem nahrát i titulky, bohužel telefon je nerozpozná a nezobrazí. S videem nejde nijak pracovat, jedinou možností je pořizování screenshotů během přehrávaného videa. Proto okamžitě doporučuji stáhnout z Google Play jiný přehrávač, se kterým je videozážitek díky skvělému displeji i zvukovému výstupu už úplně o něčem jiném.

Galerie je podobná té, kterou jsme mohli vidět už na loňských modelech a nabízí třídění na vaše alba a také různé sociální sítě. Provázání je tedy ukázkové a takřka vždy máte při sobě všechny své snímky. HTC Zoe share je unikátní službou ke sdílení fotografií a krátkých videosekvencí. Tato služba vytvoří jakousi privátní galerii nahraného obsahu, který může uživatel s kýmkoliv sdílet pomocí webové adresy. Jakákoliv fotografie nebo video může být nahrána přímo z telefonu jedním kliknutím. Nahraný obsah se poté archivuje po dobu 180 dní.

HTC One mini nabízí vcelku výkonný hardware a zahrajete si na něm všechny oblíbené hříčky i například akční a závodní 3D tituly. Chtěli jsme vyzkoušet velmi náročný Real Racing 3, který však prozatím telefon nepodporuje a nelze jej stáhnout.

Fotoaparát

Fotoaparát v HTC One mini dává druhou možnost ukázat světu Ultrapixely. O co vlastně jde? HTC prosazuje myšlenku menší hustoty naopak větších pixelů, než je u fotomobilů běžné. Větší pixel, v terminologii HTC zvaný ultrapixel, totiž dokáže absorbovat více světla a méně pixelů na stejné ploše znamená laicky řečeno i méně šumu. HTC One mini má stejně velký snímací čip, jako například Nokia Lumia 920 a řada dalších smartphonů, tedy 1/3’, ale na jeho ploše nalezneme mnohem méně pixelů, než u 8Mpx nebo 13Mpx snímačů. HTC tvrdí, že oproti 13Mpx snímači stejné velikosti dokáže jejich ultrapixelový snímač zachytit až o 300 % více světla. Světelný objektiv s clonovým číslem f/2.0 tomu jen napomůže. Oproti svému většímu bráškovi, modelu One, nicméně One mini přišlo o dvouosou optickou stabilizaci.

V nastavení fotoaparátu neschází volba expozičních režimů, nastavení citlivosti ISO (100-800) i vyvážení bílé. Zvolit si můžeme zaostření dotykem a následné pořízení snímku. Přítomna je i automatická detekce úsměvu. Výchozí rozlišení fotografie odpovídá formátu 16:9, ale tento formát můžeme změřit na čtverec, čímž se změní (zmenší) rozlišení. Dobrým způsobem je vyřešeno i pořizování panoramatických snímků. S telefonem se stačí po ose otáčet ve směru hodinových ručiček, na displeji je pak značena vodováha. Telefon pak sám automaticky slepí snímky. Celkově je však nastavení méně přehledné, neboť se vše vrství pod sebe do jednoho dlouhého seznamu.

Kvalita fotografií i u One mini vyvolává rozporuplné reakce stejně, jako u většího One. Fotoaparát rozhodně není dechberoucí a na ty nejlepší ztrácí. Snímkům ve dne by prospěly lepší detaily a ne tak mdlý výraz, naproti tomu pořízení makro snímků je snadné a výsledky velmi povedené. Technologie ultrapixelů úřaduje především v noci, kde je vidět méně šumu a detailů je více, než u konkurence. Rozhodně potěší rychlé focení, kdy spoušť nemá takřka žádnou prodlevu a vy tak můžete cvakat jeden snímek za druhým.

Ukázkové fotografie

Za zmínku stojí funkce HTC Zoe, která vytvoří krátkou animaci na základě série fotek, pořízených během pěti vteřin. Animované náhledy se pak zobrazují i v galerii a vypadá to opravdu velmi zajímavě. Nechybí ani rychlé sekvenční snímání. S výslednými fotkami jde dále pracovat. Retuší můžeme vymazat nežádoucí osoby či objekty, můžeme je různě editovat (ořezávat, přidávám jim efekty). Objekty můžeme naklonovat. Přítomna je i služba Zoe Share pro sdílení fotografií. Jednoduše nahrajeme fotografii, následně obdržíme webovou adresu a tu můžeme sdílet s ostatními.

Záznam videa je možný až v rozlišení 1920 x 1080 pixelů a to s 30 snímky za vteřinu a kontinuálním ostřením, které funguje dobře. Samotná obrazová kvalita není nejhorší, nicméně video se při přehrávání občas mírně trhá, což zamrzí.

HTC One mini (testovací video) – exteriér, 1080p

Telefonní seznam

Adresář kontaktů se skrývá pod aplikací s tradičním jménem Lidé. Nenabídne mnoho možností nastavení, ale to nejdůležitější nechybí. Často navštěvovanou volbou bude kolonka spravovat kontakty. Zde se skrývá komplexní správa jak zálohovat kontakty, obnovovat je, zablokovat nežádoucí kontakty a dál s nimi pracovat. Duplicitní kontakty mohou být sloučeny. Nový kontakt může obsahovat standardní informace, které známe z jiných zařízení. Nepřekvapí možnost nahrání fotografie, množství typů čísel – pracovních, domácích, mobilních. Zadat můžeme přezdívku, adresu, vztah, webové stránky či poznámku. A co je téměř vzácná vlastnost, přitom naopak by to měl být standard, je možnost zadání narozenin, které se poté synchronizují s kalendářem. Zkušební kontakt s datem narozenin se ihned ukázal v kalendáři.

Přímo ukázková a dost možná na Androidu nejlepší vůbec je provázanost se sociálními sítěmi. Vidíte nejen profilové fotografie, ale také veškeré informace, aktualizace a přístup je i ke kompletní galerii fotografií u každého kontaktu. Kromě sociálních sítí vidíte i posloupnost hovorů, zpráv a e-mailů. Vše na jednom místě, přehledně a rychle.

Zprávy

Dobrou propracovaností a slušnou paletou různých nastavení se chlubí zprávy. Nežádoucím kontaktům můžeme vystavit stopku, čili je zablokovat. Veškerá příchozí textová komunikace tak bude zablokována. Během psaní zpráv dochází k odpočítávání od plného počtu 160 znaků. Psavci si mohou vybrat z několika druhů klávesnic. Telefon servíruje alfanumerickou klávesnici a softwarovou QWERTZ/QWERTY klávesnici. Nechybí podpora emotikonů. Kdo si během psaní není jistý v kramflecích, může se spolehnout na pomoc prediktivního slovníku a korektury textu. Během psaní pak vyskakují návrhy slov, chyby jsou automaticky opravovány a nahrazovány správnými slovy.

Pro elektronickou komunikaci je připraven Gmail klient. Ten hospodaří se složkami, podporuje štítky, přílohy i synchronizaci na pozadí. Umí filtrovat zprávy a přidávat jim obligátní hvězdičky. Druhou alternativou výrobce je vestavěný klient. Hned na první pohled působí přehledným a jednoduchým dojmem. Úvodní obrazovka je vyhrazena pouze došlé poště. Jednotlivé zprávy jsou od sebe výrazně odděleny. Nastavit jim můžeme počet řádků náhledu a můžeme přepínat mezi složkami. Oznámení o příchozí poště může mít libovolnou vyzváněcí melodii.

Organizační funkce a GPS

Kancelářské funkce jsou zastoupené v celé škále. Nechybí žádná důležitá aplikace. Kalendář umí zobrazit denní, týdenní a měsíční náhledy. Pracuje i se seznamem událostí a pozvánek. Velmi užitečná je synchronizace s počasím. Když si rozkliknu detail následujícího dne, zobrazí se mi v horní liště aktuální počasí s teplotou. Pod počasím je pak lišta zobrazující, zda má někdo narozeniny. Při měsíčním náhledu vidíme jak jednotlivé dny, tak ve spodním panelu i události konkrétního dne. Ano prosím, tak má vypadat dobře zpracované prostředí kalendáře, ostatní se učte. Dalším pomocníkem, jak si zlehčit život a hodit starosti na jiná bedra, jsou poznámky. Mohou mít textovou nebo zvukovou podobu. Když omrzí ruční zadávání znaků, můžeme jej nakreslit. Vytvořenou poznámku si můžeme vytisknout a sdílet s ostatními zařízeními. Poznámkám nejsou cizí ani přílohy, konkrétně fotografie.

Dokument ve formátu doc se ihned otevře v programu Polaris Office. Základní obrazovka mi nabídla možnost čtecího režimu nebo editovacího režimu. Mezi nabízené možnosti patří volba velikosti textu v mnoha stupních, případně můžeme zadat vlastní velikosti. Pak jsou to barevné odstíny, kde je k dispozici škála zahrnující 24 odstínů – myslím si, že si každý najde svoji barvu. Dále jsou to úpravy samotného fontu (kurzíva, tučné a podtržené písmo). Nechybí ani zarovnání textu do bloku, zprava a zleva. Nakonec můžeme vložit seznam a zvolit si odsazení. Nenápadně skrytou volbou v pravém horním rohu je formátování – textu, odstavce a odrážek (číslování). Dalšími podporovanými formáty jsou dokumenty vytvořené v programech excel a powerpoint. Vše je tedy příkladné a výrobce chválíme, že umožňuje rovnou editaci dokumentů, na to řada výrobců i u dražších výrobků zapomíná.

Pro dokumenty PDF je vyhrazena samostatná aplikace PDF Viewer. Podporuje pouze čtení dokumentů, nikoliv jejich vytváření. V oblasti hodin si můžeme nastavit několik budíků, jejich připomenutí. Poté jsou tu stopky a časovač. Nakonec aktuální čas kdekoliv ve světě získáme díky mezinárodnímu času. Interní GPS modul vypadá velmi schopně. Během deseti vteřin bylo zafixováno sedm satelitů bez asistence internetu. S asistencí internetu je vše v podstatě okamžité.

Pro automobilovou navigaci jsou připraveny Google Mapy. S přihlédnutím k tomu, že se jedná o program, který je zcela zdarma, není přílišná kritika na místě a jedná se o jednu z nejlepších bezplatných aplikací. Ke stahování mapových podkladů je ale potřeba datového připojení, což lze částečně obejít stažením příslušné oblasti – malého výřezu mapy. Dále podporuje hlasovou navigaci v českém jazyce, při které však vždy musíte být on-line, zobrazování dopravních i ostatních informací. Podporuje pěší i automobilovou navigaci, a také navigaci v MHD, která v ČR funguje bohužel jen v Praze a Brně. Pro jízdu v automobilu nebo v jiném dopravním prostředku, kde je potřeba se věnovat řízení, připravil výrobce aplikaci autem. Ta s minimálním počtem kliků odkazuje na vstupy do aplikací pro hudbu, vytáčení kontaktu, zobrazí oznámení. Vše zobrazuje přehledně a obrovským fontem, k dispozici je konečně jak režim na šířku, tak na výšku.

Datové funkce a internet

V této kategorii není skoro co řešit, neboť HTC je v této disciplíně většinou velmi dobře vybaveno, nejinak tomu je u One mini. K internetu se připojíte přes Wi-Fi a/b/g/n nebo rychlými datovými přenosy HSDPA a HSUPA. Potěší Bluetooth v nejnovější verzi 4.0 včetně profilu A2DP. Snadno také z telefonu vytvoříte Wi-Fi hotspot, u něhož můžete nastavit zabezpečení či omezení počtu připojených zařízení. Propojení s počítačem zajišťuje profil MTP, kdy se telefon objeví jako další zařízení. Pokud máte starší Windows (například XP), bude nutná instalace ovladačů. U novějších nemusíte dělat nic.

HTC One mini podporuje také USB OTG a snadno si s pomocí redukce připojíte například flash disk. Naopak velké mínus dostává One mini za absenci čipu NFC, který by u telefonu za 11 tisíc opravdu neměl chybět. HTC to odůvodňuje tím, že se do telefonu již anténa nevešla, spíše to bereme ale jako výmluvu, protože NFC vídáme i u mnohem menších telefonů. Vypadá to tedy na úmyslné zhoršení oproti dražšímu HTC One, které si budou muset ti, pro které je NFC důležité, pořídit.

Samotný prohlížeč je na vysoké úrovni. Nechybí mu plnohodnotný Flash, nastavovat můžete velikost textu, nechybí možnost otevření až šestnáct oken, přičemž všechny mohou být anonymní, či oblíbené stránky. Při prohlížení stránek je využíván celý displej, všechny lišty se v momentě nepotřeby skryjí. Načítání stránek je svižné, stejně jako prohlížení. Zde výkon telefonu rozhodně nechybí. Jednoduché je přibližování. Telefon také automaticky zalamuje text a vy tak nemusíte zbytečně hledat konce řádků. Kromě nativního prohlížeče nechybí ani alternativní Chrome, jehož hlavní výhoda tkví v provázanosti se stolním Chromem a následné synchronizaci záložek a načtených stránek, je však pomalejší a nezvládne Flash.

Závěrečné shrnutí a konkurence

HTC má zaděláno na velmi hezká prodejní čísla. Proč? Velké HTC One se prodává velmi dobře a těží především z lákavého designu, který rozčeřil stojaté vody. Na stejné vlně se nese i One mini, jenže bude levnější. Opět tedy líbivý design, kovové materiály, hodně kvalitní stereo reproduktory a jednoduše bezkonkurenční displej. Na to zákazníci budou slyšet. V podstatě všechny trumfy odhalí během pár minut, kdy telefon uvidí (design), vezmou do ruky (kovové materiály i vcelku pohodlné držení) a zapnou (displej), případně si pustí první písničku či video (zvuk).

Posléze lze vyzdvihnout velmi dobře odladěné prostředí s takřka nejnovějším Androidem 4.2.2 Jelly Bean. Velká výtka směřuje ke zpracování odemykacího tlačítka, menší mínus má One mini i za jen průměrný fotoaparát. Další nedostatky už zákazník jen tak neodhalí. Na mysli mám například chybějící čip NFC či optickou stabilizaci. Limitovat by někoho mohla i menší interní paměť bez možnosti rozšíření paměťovou kartou. USB OTG je pouze malou náplastí.

HTC One mini se na českém trhu začne prodávat až v průběhu příštího měsíce. Neproklínejte však výrobce za pozdní uvedení na trh, vždy tento model byl představen před necelým měsícem. Startovací cena je nastavena na 11 500 Kč a konkurentů není málo.

Tím největším rivalem bude Samsungu Galaxy S4 mini. V jeho prospěch hovoří zavedená značka i řada, pohodlnější držení a o poznání menší rozměry či lepší fotoaparát a hlavně přítomnost NFC či slotu pro paměťové karty. HTC One mini kontruje mnohem lepším displejem, stereo reproduktory či hodnotnějšími materiály. Konkurencí ze stáje Sony je Xperia SP. Ta však již není tak kompaktní, nabízí velký 4,6palcový displej. Podporuje NFC a nabízí velmi dobrou notifikaci zmeškaných událostí. Zaostává displejem či dlouhým nabíjením. Vyváží to však nižší cenou, kdy ušetříte 2 000 Kč oproti One mini.

Jako konkurenci pro One mini zmíním i Huawei Honor 2. Ten je o celé 4 000 kč levnější, jenže nabízí také velmi dobrý displej, byť je přeci jen slabší než u One mini, ale fotoaparátem už Honor 2 vítězí. V případě prostředí je vám k dispozici starší Android 4.0 s vidinou aktualizace na 4.2. Výbava i výkon jsou však srovnatelné a zmíněná cena může hovořit pro Honor 2.

Konkurencí pro One mini je také finský tandem Lumia 920 a Lumia 925. Obě nabízejí alternativní systém Windows Phone 8 se skvělou optimalizací. Obě se chlubí lepším fotoaparátem, Lumia 920 je ale mnohem robustnější a to i přesto, že displej je větší jen o dvě desetiny palce, na druhou stranu má vestavěné i bezdrátové nabíjení. To napravuje Lumia 925, jejíž design i velikost je už blíže One mini. Cenově vychází Lumia 920 o 1 500 Kč levněji, Lumia 925 pak o 1 000 Kč dráž. Stejný systém jako Nokie nabízí také stajový konkurent HTC 8X. Rovněž nabízí 4,3palcový HD displej, ale One mini nabízí lepší podání barev. Cena HTC 8X je však téměř o 5 000 Kč níže.