Pod pokličkou: co možná nevíte o roamingu

4

Období prázdnin a dovolených je už definitivně za námi. Pokud jste cestovali někam do zahraničí, pak jste určitě využili služeb roamingu – stačí jenom, když se svou SIM kartou přihlásíte do cizí sítě. Co všechno se musí stát, aby bylo něco takového možné? Roaming je nejenom technický, ale i ekonomický a v poslední době i politický problém.

Děkujeme odborníkům z O2 za přednášku k danému problému, z níž vybíráme zajímavé momenty. Věděli jste kupříkladu, že účastníkem roamingu se stáváte už v okamžiku, kdy se mobil přihlásí do cizí sítě? To zachycuje první obrázek. Na tom vidíme, jak český mobil v cizí síti kontaktuje registr návštěvníků (VLR) a mobilní ústřednu (MSC), odkud se přenášejí informace do domácího registru účastníků. To proto, aby domácí síť věděla, kam směrovat případné hovory nebo zprávy. Tuto informaci je potřeba udržovat neustále aktuální, jak ukazuje druhý obrázek. Není bez zajímavosti, že už v této fázi vznikají operátorovi náklady, aniž by zákazník něco platil.

Přihlašování se do sítě.

Zákazník poplatky obvykle řeší až v okamžiku, kdy si chce zavolat, případně při příchozím hovoru. Jak to vypadá v případě, že si mezi sebou chtějí zavolat dva české mobily přihlášené v zahraniční síti, ukazuje následující obrázek. Zde je důležitá role hraniční mobilní ústředny (GMSC), která odděluje provoz v domácí a zahraniční síti. Díky tomu je možné rozlišovat provoz v jednotlivých sítích a pokud voláte na český mobil v zahraničí, neplatíte za zahraniční hovor, ale tyto náklady nese volaný. Podobné je to při volání z Česka nebo z pevných sítí.

Volání ze zahraničí.

Poněkud složitější situace nastane při posílání SMS. Středisko krátkých zpráv (SMSC) neví, kde se cílový mobil nachází. Proto se musí dotázat registru účastníků (HLR) a následně poslat zprávu do správné sítě, která se postará o její doručení.

Složitější to začíná být v případě datového provozu v 2G a 3G sítích. V tom případě musí nejdříve zahraniční síť zjistit, jaké služby má vůbec zákazník dostupné (MMS, internet apod.) a posléze je nabídnout mobilu v roamingu. Datový provoz směřuje z cizí sítě do té české a až pak probíhá připojení k internetu. Z toho důvodu se internet v zahraničí může zdát pomalejší než doma, přestože tamní síť může nabízet lepší parametry. Pro zajímavost vidíte na posledním obrázku situaci při nasazení LTE.

SMS a LTE v zahraničí.

Nejsou to jen kabely

Výše popsané zahrnuje jenom technologický aspekt věci, aby to všechno mohlo fungovat, je potřeba mít uzavřené potřebné smlouvy a způsoby, jakými si rozúčtovat náklady. Kupříkladu O2 nabízí roaming pro volání a SMS u 485 partnerů v 192 zemích světa. Kdyby měl operátor jednat s každým sám, bylo by to zřejmě nad jeho síly. Naštěstí je tu GSM asociace.

Ta sdružuje asi šest stovek operátorů z celého světa a členství v ní je placené. Za poplatek však operátoři dostávají standardy a podporu v tom, jakým způsobem spolu komunikovat.

Základem je signalizační propojení pro každý druh služby (SMS, 2G, 3G i LTE). Jednotlivé signalizační jednotky jsou zpoplatněny – můžeme si je představit jako datové pakety a měsíčně jich operátor spotřebuje miliardy.

Roaming

Zvláště je také potřeba řešit datové propojení, a to přes GRX (u 2G a 3G) anebo přes IPX (u LTE) síť. Provozovatelé těchto uzavřených datových sítí jsou Sonera a Belgacom. Operátora tak stojí desítky miliónů korun ročně jen to, že je schopen nabídnout svým zákazníkům roaming.

A „last but not least“ tu máme otázku vyúčtování. Tomu se v tomto kontextu říká clearing. Operátoři jej neřeší přímo, ale přes prostředníka a používají při tom standardizované procedury.

Kdo to všechno zaplatí?

Přes clearing se pomalu dostáváme k nejožehavější otázce roamingu, a to k cenové tvorbě, ze které se v poslední době stalo politické téma. Operátoři si ceny mezi sebou vyjednávají přímo (popřípadě jejich aliance), ale musejí při tom respektovat místní zvyklosti. Kupříkladu u méně rozvinutých států s jedním operátorem je potřeba se připravit na vyšší ceny. V rámci Evropské unie platí zase cenová regulace. Jakmile dojde ke shodě, podle standardů spolu operátoři uzavřou tzv. AA14 smlouvu. Za zmínku rovněž stojí, že jsou země, jejichž operátoři se vyhýbají otevření roamingu. Patří mezi ně například Belize, Bhútán, Džibuti nebo Somálsko.

Následující obrázek pak ukazuje oblíbenost jednotlivých sítí u zákazníků O2. Asi nikoho nepřekvapí, že Německo obsadilo první místo jak ve volání, tak v přenosu dat. Roaming totiž stále využívají lidé spíše k práci než k zábavě na dovolené.

roaming

V této souvislosti padla otázka také na LTE roaming. Od 20. července je pro zákazníky O2 k dispozici v síti O2 SK, na druhou polovinu letošního roku se chystá spuštění dalších zemích: Slovinsku, Chorvatsku, Rakousku nebo Rusko. Nutno podotknout, že prozatím ve zkušebním provozu.

A na závěr jedna perlička. Určitě jste si někdy povzdychli nad tím, jak je roaming drahý. Totéž ale někdy připadá operátorovi. Následující obrázek ukazuje ceny pro operátora a následně pro jeho zákazníky v jedné z nejmenované exotické destinaci.

roaming
Diskuze ke článku
Michal Jahelka
Díky za moc zajímavý článek :)
Medvídek Poo
Medvídek Poo
pokud voláte na český mobil v zahraničí, neplatíte za zahraniční hovor, ale tyto náklady nese volající.

Co to je za nesmysl?!
Míša
Je to potřeba vidět uplně jinak, než na podnose opa. Kolik českých turistů aj lidiček vycestuje ven v poměru navštěv cizinců u nás. Pak dojde k finálnímu vypeněžení příjmu a výdajů a myslím si, že opíci pěkně namastí.Národ náš není tak bohatý a každý v cizině spíše šetří, tarify nejsou zase tak přátelský viz náš spec trh. Takže Český honza uloví místní wlan síť a koupí tamní simku a max pošle sms. zatímco cizinci si bez okolků zavolají, zadatují, ostatně statistiku jasně vidíme.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze