Honor 4C

Honor se zdá být novou značkou, ale pravidelní čtenáři už vědí, že je to projekt čínského Huawei. Zatím má našlápnuto skutečně dobře. Jeho nejdražší modely se ctí konkurují zavedeným značkám a u levnějších přístrojů je pak s podivem, jaký dokáží předvést poměr výbavy a ceny. My se teď podíváme na druhý zmiňovaný případ.

Honor 4C se v českých obchodech prodává za cenu okolo 4 400 korun. Už jen letmý pohled do tabulky specifikací ukazuje, že nemá žádné vyloženě slabé místo, a proto bude zajímavé prozkoumat, zda tato charakteristika obstojí i při podrobnějším testování.

Obsah balení: šetřilo se

Mobil, nabíječka a kabel. Pouze tato tři slova stačí k popsání obsahu jednoduché papírové krabice. Tady výrobce šetřil, což se ale dá pochopit.

Honor 4C – videopohled

Design a konstrukce: kus telefonu

I Honor se veze na vlně velkých displejů. Tedy pokud vám pět palců připadá jako velká hodnota. Boční rámečky jsou ale zajímavě tenké, a tak telefon působí subtilnějším dojmem. Ten se ale vytrácí s prvním uchopením, protože 162 gramů je už pořádně znát.

Svým designem si 4C hraje na trochu luxusnější přístroj, než jakým ve skutečnosti je. Vedle tenkých rámečků je tu pak stříbrná linka po obvodu přístroje, stejnou barvu mají i dotyková tlačítka pod displejem, ta však nejsou podsvícená. Alespoň, že v menu nechybí možnost zapnout vibrační odezvu.

I když konstrukce vypadá jako unibody, zadní kryt je běžná plastová skořepina, kterou lze snadno sejmout. Překvapením a pro někoho pak možná zklamáním bude fakt, že baterie i přesto není uživatelsky výměnná. Dále pod krytem najdeme dvojici karet microSIM a jednu microSD.

Drobným detailem je pak vystupující rámování čočky fotoaparátu a jeho diody na zadní straně. Je to sotva milimetr, ale už i to stačí na to, aby se telefon položený na pevnou podložku při manipulaci pohupoval, což by někomu mohlo vadit.

Dojmy z konstrukce jsou tak jenom pozitivní, i když na druhou stranu, šidit kvalitu v této oblasti si nedovolí ani telefony s poloviční cenovkou. Jediným problémem by tak mohla být vyšší hmotnost a půdorysné rozměry, ale to je čistě subjektivní záležitost.

Displej: přidejte na jasu

Pětipalcový displej s HD rozlišením (1 280 × 720 bodů) a technologií IPS – takový je přehled papírových parametrů. Subjektivně to odpovídá tomu, co telefon slibuje. Pozorovací úhly jsou velmi dobré a barevné podání se mění až při velmi silném náklonu. Na čem bych však určitě přidal, je maximální jas. Za běžného dne v místnosti si posuvník nastavíte až někam ke třem čtvrtinám a na nějaké zvyšování v případě pobytu venku už pak nezbývá moc místa. V menu se sice nachází přepínač, který by měl zvýšit čitelnost na slunci, ale jeho aktivace nezpůsobí nic znatelného.

Čidlo pro automatické nastavení jasu funguje spolehlivě, jen budete mít ze začátku nutkání si trochu přidat jas ručně, jinak se bílá zdá šedou a všechny ostatní barvy takové nevýrazné. Můžete si sice pohrát s nastavením teploty barev, ale není to moc znát.

Naopak notifikační dioda v levém horním rohu je výrazná až dost a jen tak ji nepřehlédnete ani při letmém podívání. Chová se standardně jako na jiných telefonech s Androidem. Bliká zeleně při notifikaci, svítí při nabíjení a červenou používá jako upozornění na vybitou baterií. Bohatší nastavení notifikací však chybí.

Třešinkou na dortu v této cenové kategorii je pak možnost probudit displej poklepáním, stejně tak jde i vypnout, jen je potřeba strefit se na prázdné místo.

Zvuk: běžný průměr

Zvukové schopnosti telefonu jsou veskrze průměrné. Jak se můžete přesvědčit po sejmutí zadního krytu, reproduktor je zhruba stejně velký jako u ostatních podobných přístrojů. Má i stejné vlastnosti a hodí se tak spíše pro vyzvánění.

K hlasitosti a kvalitě reproduktoru pro hovory nelze mít výhrady, stejně tak jako k výstupu do sluchátek, ta si však musíte opatřit vlastní.

Baterie a výdrž: nezklame vás

Li-ion baterie má kapacitu 2 550 mAh. To není na první pohled žádná oslnivá hodnota, ale také to není nic diskvalifikujícího. S telefonem se tak na jeden den používání dostanete bez větších problémů. Dva dny by byly teoreticky také možné, ale s větší sebekázní.

Poměrně povzbudivé jsou i výsledky našeho redakčního testu, při kterém na mobilu streamujeme video s rozlišením displeje, 50% jasem a 50% hlasitostí ve sluchátkách. Při takovéto zátěži se telefon vypnul po 8 hodinách a 45 minutách. To je vzhledem k očekávání hodně dobrý výsledek, i když je potřeba podotknout, že si k němu telefon pomohl nízkým jasem displeje. Jinými slovy, kdyby měl displej svítit jako jiné mobily při 50 %, vydržel by asi méně.

Nabíjení je relativně rychlé. Zhruba dvě hodiny na 80 procent, na plný ukazatel baterie pak něco málo pod tři hodiny.

Potěší také fakt, že součástí nadstavby operačního systému je i propracovaná správa nakládání s elektrickou energií. K dispozici máte průvodce, který s vámi projde nastavení telefonu s cílem optimalizovat jeho spotřebu. K dispozici jsou pak také tři módy, které různým způsobem omezují výkon a funkce, díky čemuž se dostanete k vyšší výdrži.

Hardware a výkon: dobře maskovaná střední třída

Telefon používá procesor Kirin 620 s taktem 1,2 GHz a grafickým akcelerátorem ARM Mali-450 MP. Osm jader vypadá na první pohled jako něco, co musí cenově srovnatelnou konkurenci zadupat do země, ale výkonem to odpovídá zhruba Snapdragonu 410. Čili se jedná o střední třídu, tedy nic, co by vám při každodenním používání mělo způsobovat problémy.

Žádné nepříjemné překvapení na nás nečeká ani v otázce pamětí. Dva GB RAM jsou velkorysá nabídka, po startu máte více jak polovinu k dispozici. 8 GB vnitřní paměti už tak zářivá záležitost není, zvláště když je uživatelsky přístupných 3,65 GB a volných už jen 2,67 GB. Naštěstí je přítomen slot pro paměťovou kartu, a tak si lze vypomoci alespoň částečným přesouváním aplikací na kartu.

Operační systém a uživatelské prostředí: spousta drobných vylepšení

Jako operační systém najdete v telefonu Android 4.4.2 KitKat. I když by telefonu asi více slušela pětka, v tomto případě to zas až tak nevadí. O ten správný uživatelský zážitek se postará až uživatelská nadstavba EMUI 3.0.

Ta je patrná na každém kroku. Poměrně zásadně totiž mění vzhled původního Androidu. Pozměněné fonty a grafika vypadají možná lépe, ale také jsem se setkal s názorem, že jejich tenčí provedení ubírá na čitelnosti. To se dá naštěstí obejít tak, že si můžete v nastavení pustit alternativní rozložení, které spíše než Android připomíná dlaždice z Windows.

Celkově je ale EMUI krok správným směrem. Kromě změny ve vzhledu totiž přináší spoustu drobných vylepšení. Všimnete si toho například na zamykací obrazovce, kde máte po vysunutí lišty přístup k mnoha funkcím telefonu. Stejně tak je vylepšený seznam notifikací, u kterého vidíte časovou osu a můžete si tak snadno udělat představu, kdy se co odehrálo.

I menu nastavení je mnohem podrobnější, než s jakým se setkáváme u běžného Androidu. Máme tu například mód Nerušit, který umí filtrovat hovory a upozornění ve vybraných hodinách. Také lze nastavit, které aplikace budou mít přístup k používání notifikací. Třešinkou na dortu je pak ovládání pomocí gest: otočením ztlumíte budík nebo hovor, anebo můžete otevřít seznam aplikací nakreslením prvního písmene. A možná si i zvyknete na tzv. plovoucí tlačítko, které se zobrazuje na většině obrazovek mimo aplikace a se kterým získáte přístup k základním funkcím telefonu.

Celkově tak můžeme zhodnotit prostředí telefonu jako velice zdařilé. Telefony od Samsungu nebo LG jdou v přizpůsobení operačního systému ještě o kus dál, to je pravda, ale v této cenové kategorii a u čínského výrobce obvykle dostáváme jen čistý Android a pár aplikací navrch. Navíc je potřeba zmínit, že to všechno běží bez přehnaných nároků na paměť anebo výkon, takže čistě a bez záseků.

Škoda jen, že stejně bohatá nabídka není i v oblasti multimédií. V telefonu sice nalezneme nainstalovaný hudební přehrávač, ale ten zvládne jen naprosté základy. Potěší i stereo rádio s RDS, to však hraje jen s připojenými sluchátky.

Fotoaparát a videokamera: příjemné překvapení

Fotoaparát nabízí rozlišení 13 Mpx světelnost pak na hodnotě f/2.0. Nechybí ani blesk, autofocus a čtyřnásobný digitální zoom. Videa pak můžete natáčet ve FullHD rozlišení. Honor nezapomněl ani na trend posledních let v selfie fotkách a přední kamera má rozlišení 5 Mpx.

Papírové parametry jsou to zajímavé a nezklamou ani výsledné snímky. Na první pohledy vypadají velice dobře co do ostrosti a podání barev. Pro hledání chyb musíte být hnidopiši a zazoomovat na nejvyšší úroveň. To se pak ukáže slévání detailů, například u listí nebo trávy. Také není problém dostat telefon do úzkých při některých scénách s rozdílnou expozicí. Výsledkem pak bývají tmavé oblasti ve stínu anebo naopak přepálená obloha. Tomu se lze celkem dobře vyhnout použitím módu HDR, ten po vás ale vyžaduje pevnější ruku. To všechno jsou ale detaily, které mohou vadit náročnějším uživatelům, ti běžní budou nadmíru spokojeni.

Podobně se můžeme vyjádřit i o videu. To je FullHD se 30 snímky za sekundu, ale klidně můžete v nastavení nastavit 720p a rozdílu si nevšimnete. Jinými slovy, na FullHD je zde málo detailů, ale to je v této cenové hladině problém prakticky každého přístroje.

Honor 4C – 1080p, 30 FPS, exteriér, den

A na závěr tu máme selfie kameru. 5 Mpx není špatná hodnota a potěší i funkce, která se pokusí zvýšit jas pořízeného snímku.

K dobrému dojmu přispívá i prostředí fotoaparátu. Nejenom že je hezky rychlé a svižné, ale také umí některé věci navíc. Vedle zmiňovaného HDR je to například funkce pro focení panoramat a také série snímků, z nichž pak vyberete ten nejlepší.

Funkční výbava: ach to LTE

Jestli jste si mysleli, že se konečně objevili onen ideální telefon, pak vězte, že i tento má pihu na kráse. Ano, jde o chybějící schopnost připojit se k sítím LTE. V situaci, kdy něco takového zvládnou i telefony za tři tisíce a kdy je podle rozrůstání pokrytí i českých operátorů jasné, že toto je opravdu ta správná stezka, to prostě nelze jen tak přejít. Naštěstí je tu model Honor 4X ten však stojí výrazně více.

Kde naopak můžeme 4C pochválit, je fakt, že obě dvě karty podporují 3G sítě. Vedle chybějícího LTE je to však jen slabá náplast. Potěšit taky může podporou USB OTG. Bluetooth je v obvyklé verzi 4.0, NFC pak chybí. Naopak GPS je přítomno i nadstavbami A-GPS i GLONASS, takže k rychlosti a kvalitě nalezení polohy nelze mít výhrad. Navigační software už si ale musíte zajistit sami, v telefonu najdete jen Google Mapy.

Zhodnocení a závěr: zajímavý počin

Jak jsem naznačil v úvodu, v této cenové kategorii je obvyklé, že telefon trpí jednou nebo vícero závažnými chybami, které spolehlivě zabrání jeho běžnému používání. V tomto případě se ale podařilo vyrobit celek, který ničím takovým netrpí.

Pochválit tak můžeme reprezentativní vzhled, solidní výdrž na baterii, povedené vnitřní prostředí a také velmi dobrý poměr ceny a nabízené výbavy.

Samozřejmě jsou tu i chybky. Displej mohl být světlejší, hmotnost nižší a hlavně mohlo být na palubě LTE, alespoň některé jeho frekvence.

I tak si ale své zákazníky Honor 4C najde. Nepřináší sice nic převratného a nového, ale jak už jsem několikrát zmiňoval, všechny svoje části zpracoval relativně solidně a žádnou vyloženě nepodcenil. A to lze u takto levných telefonů brát jako plus. Pokud tedy nepotřebujete rychlé datové přenosy, je doporučení ke koupi pozitivní.

Konkurence

Jméno prvního a nejvážnějšího konkurenta už padlo, je to blízký příbuzný s názvem Honor 4X. Ten umí LTE a má silnější baterii. Za tato vylepšení je však nutné připlatit si zhruba tisíc korun, což je relativně dost.

TIP! Recenze Honor 4X – Rozporuplný pracant

Menší příplatek za LTE a silnější baterii nabízí Lenovo A7000. To lze koupit za částku lehce pod pět tisíc a navíc potěší i Androidem 5.0.

TIP! Recenze Lenovo A7000 – Solidní střední třída s kvalitním zvukem

A když už jsme v nadpisu recenze použili spojení štika v rybníku, pak je potřeba zmínit Vodafone Smart Ultra 6. Ten má, 5,5 palce velký FullHD displej, Snapdragon 615, 2 GB RAM a i české LTE frekvence. To všechno za cenu pod pět tisíc, což je opravdu velice zajímavá nabídka.

I další zástupce Vodafonu, tentokrát ten s označením Smart prime 6 zase nabídne parametry srovnatelné s testovaným Honorem, avšak cenu výrazně nižší, konkrétně něco nad tři tisíce.

TIP! Recenze Vodafone Smart prime 6 – Moderní výbava za hubičku

Jestli se naopak chcete poohlédnout po něčem s operačním systémem Windows Phone, pak přichází do úvahy Lumia 640 Dual SIM. Hardwarová výbava je o něco slabší, ale lze ji sehnat už pod čtyři tisíce.

TIP! Recenze Microsoft Lumia 640 – Střední třída s Windows Phone