Vcelku nová značka Honor se již dostala do povědomí všem těm, kteří hledají slušně vybavený telefon s příjemnou cenovkou. Jakožto odnož značky Huawei se vydala směrem, jako například čínské Xiaomi a vzhledem k prodejním výsledkům se tato taktika vcelku vyplatila. Ostatně modely jako Honor 3C se staly dobrou volbou pro ty, kteří hledají telefon se zajímavým poměrem výbavy a nižší ceny. Dnes recenzovaný Honor 4X je příkladem toho, že i slušně vybavený smartphone se se svojí cenou může vměstnat pod hranici 6 000 Kč. Jak už ale ze zkušeností víme, ústupky se zákonitě musí někde projevit, u modelu 4X se bohužel projevily tam, kde jsou poměrně snadno odhalitelné. Vyhraje tedy Honor 4X nad poměrně velkou konkurencí, která v této cenové třídě panuje? Získá si vaši pozornost? Na to si odpovíme v dnešní recenzi.
Technické parametry Honor 4x
Kompletní specifikaceKonstrukce | 152,9 × 77,2 × 8,7 mm, 165 g, konstrukce: klasická, odolnost: ne |
---|---|
Displej | TFT IPS, 5,5" (1 280 × 720 px) |
Fotoaparát | 13 Mpx (4 128 × 3 096), LED dioda, autofocus, video: 1 920 × 1 080 px, 30 FPS |
Chipset | Huawei Kirin 620, CPU: 8×1,2 GHz, GPU: ARM Mali-450 MP |
Paměť | RAM: 2 GB, vnitřní paměť: 8 GB, paměťové karty: microSDXC |
Datové funkce | 5G: ?, LTE: 150 / 50 Mb/s, Wi-Fi: 802.11a/b/g/n, Bluetooth: 4.0, NFC: ne |
Operační systém | Android 4.4 |
Akumulátor | 3 000 mAh, bezdrátové nabíjení: ne, doba nabíjení: 2:22 hodin |
Dostupnost | květen 2015, 5 999 Kč |
Honor 4X – videopohled
Obsah základního balení: nezbytné minimum
- mobilní telefon Honor 4X
- synchronizační USB kabel
- cestovní adaptér do sítě
- základní dokumentace
Design a konstrukce: lépe na fotkách
Hned na úvod krátká teoretická vložka. Většina modelů různých značek má tu nevýhodu, že na tiskových a propagačních materiálech vypadají hůře, než jak je tomu následně ve skutečnosti. U modelu 4X by se dal říct opak a Honor asi najal hodně šikovné fotografy, respektive grafiky Vlastně, i na našich fotografiích to Honoru poměrně sluší, ovšem, nemůžeme se zbavit dojmu, že více, než jak tomu doopravdy je. A to by mohl být problém pro všechny zájemce, kteří po Honoru 4X uvažovali hlavně kvůli jeho lichotivému zevnějšku. Samozřejmě není důvod k panice, telefon nepůsobí ani na živo nikterak bezcenným dojmem, onen dojem exkluzivnosti se však vypaří, jako ta pověstná pára nad hrncem. Z plastu zázrak zkrátka udělat nelze, to je jasná věc... Design bychom tak celkově mohli zhodnotit jako relativně nudný. Ladné křivky a linie z produktových fotografií jako by si s námi hrály na schovávanou.
Rozměry telefonu se ustálily na hodnotě 152,9 × 77,2 × 8,7 milimetrů, hmotnost 165 gramů lze označit jako lehce nadprůměrnou. Přední stranu ze zhruba 71 % vyplňuje 5,5palcový displej, pod kterým se nacházejí kapacitní tlačítka. Ta nejsou nijak podsvětlena, jejich rozložení je na asijské smartphony typické, tedy zleva se jedná o tlačítko se šipkou zpět, uprostřed nalezneme tlačítko pro návrat na domovskou obrazovku a napravo pak kontextové tlačítko. Změna nastala pouze u vzhledu domovského tlačítka, které je netradičně kruhové. Vzhledem k výraznému a lesklému podkladu jsou tlačítka přes den velmi výrazná, a to z důvodu odrážení slunečních paprsků. Občas se tedy přistihnete, jak kontrolujete „něco se lesknoucího“ na povrchu telefonu. Nad displejem nalezneme kromě sluchátka v tlumené černé barvě také kameru pro videohovory s rozlišením 5 Mpx, průchody senzorů a také notifikační LED diodu, která je umístěna v rohu na levé straně. I přesto, že je dioda vcelku malá, její signalizaci nepřehlédnete. Notifikační LED diodu můžete vypnout, usměrnit její svit však bohužel nelze. Dioda svítí zeleně, modře a nebo červeně.
Zaměříme se také na boky zařízení, začneme pravou stranou. Zde nalezneme jak vcelku rozměrné dvoupolohové tlačítko pro regulaci hlasitosti, tak i tlačítko pro uzamknutí telefonu. Obě tlačítka jsou součástí samotného krytu, v případě jeho odejmutí tedy „odchází“ i tlačítka. Jejich stisk je perfektní, kladou přirozený odpor, zpětná vazba je též na skvělé úrovni. Na vrchní straně nalezneme kromě sekundárního mikrofonu také vhodně umístěný vstup 3,5milimetrového jack konektoru, levý bok zařízení je pak zcela prázdný. Na zbylé spodní straně si své místo našel vstup microUSB konektoru, hlasitý reproduktor schovaný za efektním děrováním a také primární mikrofon pro hovory.
Přesuneme se na zadní část telefonu. Zde se již typicky nachází čočka 13Mpx integrovaného fotoaparátu, kterému sekunduje přisvětlovací LED dioda. Oba komponenty jsou sloučeny v pod jedním modulem, což vypadá efektně. Kromě loga společnosti Honor na zadní straně už nic dalšího nenalezneme. Zaměříme se ještě na zadní kryt jako takový. Ten je samozřejmě plastový, zaujme však svoji texturou. Ta připomíná na hrubo utkanou látku, díky čemuž povrch nejenom dobře vypadá, ale díky ní se telefon i dobře drží, bez hrozícího vyklouznutí. Na povrchu se nezachytávají otisky prstů, vzhledem k bílé barvě a hrubé textuře se však na jeho povrchu usazují nečistoty. Ty jdou ale poměrně snadno vyčistit, stále lepší varianta než kryt neustále leštit. Zadní kryt je snímatelný a je uchycen klasickou vaničkovitou formou, na kterou spoléhá čím dál tím více výrobců. Nad tímto řešením se na okamžik pozastavíme.
Většinou výrobce za tento typ nasazení chválíme, u Honoru 4X však pouze na půl. Kryt samotný je (především na svých bocích) pouze z velmi tenkého plastu, a tak při častějším sundávání hrozí krytu zlomení, případně pokřivení plastu. Nejvíce náchylný je pravý bok telefonu s tlačítkem pro regulaci hlasitosti a vypínacím tlačítkem. Zde je jen velmi malý rozestup a právě plast je v tomto místě nejslabší. Zde se tedy snaha Honoru o efektní prohloubení bočnic příliš nepodařila, uživatelé si budou muset dávat větší pozor.
Kryt se dá sejmout poměrně lehce, stačí k tomu minimální nehet, dobře poslouží výřez na pravém spodním rohu. Pod krytem však nenalezneme výměnnou baterii, ta se nachází ještě pod dalším kusem plastové a napevno přidělané záslepky. Škoda. V prostoru pod krytem tak nalezneme pouze sloty, a to 2× slot pro microSIM kartu s podporou LTE na obou kartách a také slot pro microSD kartu do velikosti až 64 GB. Především za podporu LTE na obou SIM kartách Honoru tleskáme, nemusíte myslet už při vkládání karet na to, jaká SIM bude ve vašem zařízení právě ta datová.
Jak tedy zhodnotit Honor 4X z celkového pohledu? Zepředu nudná placka je ozvláštněna alespoň texturou zadního krytu, ten ovšem trpí velmi tenkým provedením. Možná bychom Honoru raději odpouštěli trochu větší šířku, než se strachovat o zlomení krytu v jeho nejslabší části, tedy na bocích. Kvalitu konstrukčního zpracování můžeme označit ve svém segmentu jako nadprůměrnou, skřípavých zvuků se od od modelu 4X nedočkáte. Suma sumárum? Méně je někdy více, více je někdy lépe.
Displej: IPS na půli cesty
Honor 4X se snaží zaujmout především 5,5palcovým displejem s technologií IPS a rozlišením 1 280 × 720 pixelů. Výsledná jemnost 267 pixelů na palec je v tomto segmentu zařízení vcelku běžná. To samé platí i pro IPS panel– ten téměř vždy slibuje věrné a syté barevné podání. Ano, „jen“ téměř vždy. Nemůžeme říci, že by se displej novinky nepovedl, trpí ovšem na výrazné odlesky a technologie IPS bohužel nenaplňuje ze 100 % to, na co jsme se těšili. Barvy jsou mírně vybledlé, přesto nemůžeme říci, že by více odpovídaly realitě. V nastavení je možnost upravit si barevné podání, kýžené změny však nedosáhnete, ať nastavíte cokoli. Co se týče jemnosti, při opravdu důkladném pohledu na displej menší nedokonalosti uvidíte, celkově vzato se však nejedná o problém, a to ani pro „zhýčkanějšího“ uživatele. Jas displeje můžete ponechat na automatice, ta funguje spolehlivě. Tvrzené sklo displeje chybí, Honor předpokládá nalepení odolné fólie.
Co se týče pohledu z ergonomického hlediska, displej je už natolik velký, že pro většinu uživatelů bude obtížnější ovládat jej pouze jednou rukou, na druhou stranu po pár dnech s telefonem souzníte natolik, že různé podhmaty umožní i práci v jedné ruce. Celkově budeme hodnotit displej tak na půl. Nepotěšily nás vybledlejší barvy, ani výrazné odlesky, na druhou stranu jemnost je na vcelku dobré úrovni. V daném segmentu zařízení můžeme displej označit jako lehce nadprůměrný. Jako velké mínus však shledáváme absenci podsvícení kapacitních tlačítkem pod displejem.
Zvuk: nepřekvapí
Co se týče maximální hlasitosti, problém nebudou mít ani uživatelé s horším sluchem, hlasitý reproduktor je totiž opravdu hlasitý, a není tak nutné nastavovat zvuk příchozích notifikací na maximální hodnotu. Maximální hlasitost budíku je dostatečná i pro probuzení osazenstva ve vedlejší místnost. Co se týče kvality reprodukce, nejedná se o žádnou špičku a zvuk působí trochu plechovým dojmem, to vše je ale v této cenové kategorii poměrně běžná praxe. Pochválit můžeme umístění reproduktoru na spodní straně zařízení. Díky tomu není výstup utlumen v případě položení zařízení na podložku, jako je tomu běžné u přístrojů s reproduktorem „na zádech“.
Pokud si budete chtít užít poslech vašich oblíbených alb do sluchátek, nemáte jinou šanci, než sáhnout po vlastních, v prodejním balení totiž žádná nenaleznete. S vlastními sluchátky lze dosáhnout celkem solidních výsledků, a není tedy nutné s sebou přibalit i doplňkové zařízení pro přehrávání hudebních souborů. Na krátkou chvíli se zastavíme také u kvality hovoru. Zde není důvod k obavám, zvuk je poměrně čistý a také hlasitý. Vcelku tedy spokojenost.
Baterie a výdrž: náladový hráč
Vestavěná a uživatelsky nevyměnitelná baterie nabídne vcelku nadstandardní kapacitu 3 000 mAh, tím ale radost do značné míry končí. I když Honor slibuje běžně dvou až třídenní výdrž, pravda je trochu někde jinde. Konkrétně, běžně můžete počítat s jedním až jedním a půl dne běžného používání. Je to vcelku logické, velký displej a osmijádrový procesor si říkají o pořádný přísun energie. Naše běžné používání zahrnovalo vyřízení zhruba 7 hovorů denně, zapnutou synchronizaci na pozadí a komunikaci skrze internetové messengery. V průběhu dne jsme vyfotili také zhruba 10 testovacích fotografií, zhruba hodinu jsme strávili také na internetu. V takovém případě byla kapacita baterie večer (23:00) zhruba na 30 %, což rozhodně není vhodné do dalšího dne. Pokud jsme využili také GPS čipu, případně jsme si zahráli nějakou náročnější 3D hru, procenta mizela ještě o poznání rychleji.
Stejně jako konkurence, i Honor 4X nabízí speciální úsporný režim, který výdrž baterie dokonce ještě prodlouží (podle slov výrobce až o 20 % oproti standardnímu režimu – režimy normální, inteligentní a ultra). V prvním případě se sníží výkon procesoru (telefon zkrátka nevyužívá potencionálu osmijádrového procesoru), ve druhém případě je omezení výkonu ještě markantnější. Třetí režim Ultra zahalí celé prostředí do odstínů černé a bílé a ponechá k dispozici pouze základní funkce. Především poslední režim Ultra se hodí v případech, kdy vás čeká ještě dlouhá cesta, přesto potřebujete vydržet se zapnutým telefonem. Tak jako tak Honor 4X za implementaci úsporných režimů chválíme.
Model | Stream videa | Nabíjení (100 %) | Operační systém |
---|---|---|---|
Honor 4X | 8:12 hod. (720p) | 2:22 hod. | Android 4.4 KitKat |
Meizu M1 Note | 8:39 hod. (1 080p) | ? | Android 4.4 KitKat |
Cube1 K55 | 6:02 hod. (720 p) | 2:32 hod. | Android 4.4 KitKat |
Honor 3C | 6:24 hod. (720p) | 2:56 hod. | Android 4.4 KitKat |
Microsoft Lumia 640 XL | 7:53 hod. (720p) | 4:21 hod. | Windows Phone 8.1 |
Nezapomněli jsme provést ani náš standardizovaný test výdrže. V telefonu byla vložena pouze jedna SIM karta, která byla přihlášena k LTE síti, telefon streamoval HD (720p) video do sluchátek, hlasitost (stejně jako jas displeje) byla nastaveny na 50 %. Aktualizace byly potlačeny na pozadí a takto telefon vydržel streamovat video přesně 8 hodin a 12 minut. To sice není kdo ví jak úžasný výsledek, vzhledem k vnitřnostem telefonu se však jedná o nadstandardní výdrž. Z 0 na 80 % se Honor 4X dobije za 1 hodinu a 43 minut, na plnou kapacitu si počkáte ještě dalších 39 minut.
Hardware: zabržděné „osmijádro“
Co se týče výkonnostní složky, Honor 4X disponuje osmijádrovým procesorem Kirin 620, který je postaven na 64bitové architektuře, procesoru sekundují 2 GB paměti RAM (po spuštění k dispozici 1,2 GB). Jako grafický akcelerátor je zde Mali-450. Integrovanou paměť o kapacitě 8 GB (po spuštění je k dispozici zhruba 3,7 GB) lze rozšířit pomocí slotu pro paměťové karty až o dalších 32 GB. Celkově je chod zařízení velmi svižný a zahrát si můžete i náročné 3D hry. Uvnitř nalezneme operační systémem Android ve verzi 4.4 KitKat s vlastní nadstavbou Emotion UI, která vzhled syrového Androidu do značné míry maskuje. Bohužel, Android 5.0 Lollipop snad příště.
Na krátko se zastavíme ještě u interní paměti a výkonu jako takového. V případě nového zařízení s pár nainstalovanými aplikacemi je výkon opravdu na dostatečné úrovni, vše se ale postupně mění s ubývajícím prostorem. Telefon, respektive prostředí samotné se začne až neuvěřitelně sekat, telefon je pak místy až nepoužitelný. Doporučujeme si tedy velmi ostražitě hlídat volnou paměť, vyplatí se jistě také investice do paměťové karty, kam budete data různých aplikací přesouvat. To lze, samozřejmě pokud to umožňuje samotná aplikace. Vzhledem k tomu, že si je Honor dobře vědom svého problému s pamětí, po každé instalaci aplikace (pokud nepochází z Google Play) nabídne možnost smazání instalačního balíčku, stejně tak dost často informuje o možnosti pročištění, které je součástí samotného systému. Pokud nám osmijádrový procesor udělal radost, nízká interní paměť možnosti telefonu do značné míry degraduje, a to je opravdu škoda.
Uživatelské prostředí: nápadné EMUI 3.0
I když uvnitř Honoru 4X nalezneme operační systém Android ve verzi 4.4 KitKat, na první pohled to nemáte šanci poznat. Honor totiž vsadil na poměrně agresivní grafickou nadstavbu EMUI ve verzi 3.0, která se od vzhledu standardního prostředí Androidu 4.4 odklání téměř ve všech aspektech. Začneme ale hezky popořadě. Vzhledem. Ten se nejvíce inspiroval u iOS, a to jak designem ikon, tak i provedením. U EMUI se totiž nově nainstalované aplikace řadí na obrazovky, žádné menu aplikací nehledejte. Všudypřítomné jsou také různé animace a přechody, již zmíněný vzhled ikon je také dosti krkolomný, standardní ikony aplikací od Googlu (které Honor nemohl přepracovat) nelze s těmi upravenými po vzhledové stránce vůbec srovnávat, a tak dost často působí tento přechod dost zvláštním dojmem, jako by aplikace od Googlu do prostředí vůbec nepatřily.
Co však musíme pochválit je fungování notifikační lišty. Pokud chcete zobrazit zmeškané události, stáhnete lištu v levé části obrazovky, pokud chcete naopak zobrazit rychlé přepínače, včetně posuvníku jasu, stačí lištu stáhnout z pravé části. Na tento bonus jsme si zvykli poměrně rychle a při přechodu na standardní fungování, kdy je nutné přepnout se mezi kartami až při stažené notifikační liště, jsme si zase poměrně obtížně zvykali. Výhodou je také to, že pokud nemáte žádné zmeškané události, telefon vás automaticky přesměruje na rychlé přepínače, bez nutnosti vybírat stranu. Celkově je ale prostředí grafické nadstavby EMUI až přehnaně barevné, protkané zbytečnými efekty a animacemi. Je jasné, že se Honor 4X chtěl pochlubit kvalitními vnitřnostmi, přesto někdy je méně více. Ale to už víme, že?
Zpět ale k EMUI 3.0. Na zamčené obrazovce si můžete vysunutím spodního okraje zobrazit ovládací panel, ve kterém máte možnost ovládat hudební přehrávač, případně se okamžitě přesměrovat do aplikace kalendář, kalkulačka, svítila, zrcadlo nebo fotoaparát, který se však „vysouvá“ samostatně. Ano, ovládací panel je zkrátka velice podobný tomu z iOS. Pokud je pro vás vzhled úvodní obrazovky příliš zmatečný, můžete telefon přepnout do jednoduchého režimu, známého z většiny novějších Huawei smartphonů. Na obrazovce se po spuštění tohoto režimu zobrazí velké karty s nejčastěji používanými aplikacemi, dobře tedy může tento režim posloužit například pro uživatele se slabším zrakem.
V menu nastavení nechybí ani podpora různých gest. Mezi těmi nechybí klasická možnost utlumení příchozích notifikací převrácením displeje směrem k podložce nebo i ty méně standardní, jako je možnost zatřesením srovnat ikony na domovské obrazovce, případně vypnutí obrazovky pouhým přikrytím dlaně. Skvěle funguje také probuzení displeje dvojitým poklepáním nebo možnost přímého vstupu do aplikace nakreslením přednastaveného symbolu. Možnost uzamknutí displeje dvojitým poklepáním však bohužel chybí.
Multimediální funkce: dlouhou chvíli ukrátí
Honor 4X nezaostává ani co se multimediální výbavy týče. O kvalitním osmijádrovém procesoru, který zvládne i ty náročnější 3D hry, již řeč byla (doplníme, že od výrobce najdeme v paměti zařízení předinstalováno několik her – konkrétně Super Man, Dragon Mania, Bubble Bash Mania, Asphalt 8 a Real Football 2015), samozřejmostí je pak hudební přehrávač, který zvládne přehrát téměř jakýkoliv formát. Integrovaný videopřehrávač si poradí i s videoklipy s koncovkou .avi, problém mu nedělají ani české titulky. Integrovaná Galerie obrázků zvládne také jednoduchou editaci snímků. Potěší také přítomnost FM rádia s RDS, které už dávno není automatickou součástí všech nejnovějších smartphonů.
Fotoaparát: příjemné překvapení
Honor 4X nabídne integrovaný fotoaparát s rozlišením 13 Mpx, sekunduje mu jedna LED dioda, která funguje jako blesk. Prostředí aplikace Fotoaparát je poměrně primitivní, avšak účelné, oproti předcházejícím generacím však prošlo menším redesignem. Opět ale v co nejjednodušším stylu tak, aby se uživatel snadno orientoval. Nechybí několik režimů (normální, inteligentní, nejhezčí), ke snímku můžete přidat svůj vlastní vodoznak, použít některý z přednastavených filtrů (např. mračno, Japonsko, pomíjivý, retro,..). Fotit můžete také panorama, selfie panorama, ke snímku můžete pořídit zvukovou poznámku nebo vybrat nejlepší fotografii z několika za sobou pořízených snímků. Samozřejmostí je pak režim HDR, zajímavostí je ovládání focení hlasem, kdy telefon automaticky pořídí snímek, když váš hlas dosáhne přednastavené úrovně decibelů.
Při fotografování máte na výběr hned mezi několika rozlišeními (13, 10, 8 a 6 Mpx), spolehnout se můžete také na samospoušť, zachycení úsměvu, sledování objektu, pohrát si můžete i s nastavením expozice, sytosti a kontrastu. Zajímavostí je také režim rychlého pořízení snímku z uzamčené obrazovky, kdy stačí dvakrát zmáčknout tlačítko pro snížení hlasitosti, telefon se automaticky odemkne a sám pořídí snímek dané scény. To vše za méně zhruba 1 až 1,5 sekundy. Z našich zkušeností musíme říci, že pořízení snímku vždy proběhlo v proklamovaný čas a kvalita byla téměř ve všech případech srovnatelná, jako kdybyste snímek pořídili klasicky, nezrychlenou volbou. K žádným deformitám tedy nedochází.
A jak je na tom Honor 4X v praxi? My musíme uznat, že výsledné snímky nejsou vůbec špatné, avšak na druhou stranu o žádný zázrak se bohužel nejedná. Snímky musíme pochválit za slušné zachycení barev, které odpovídají realitě, líbí se nám také zachycení detailů při ideálních světelných podmínkách, stejně jako rychlost fotografování celkově. Špatně na tom Honor 4X není ani po stránce makro snímků, kdy bez problému zaostří na předmět vzdálený zhruba 8 cm. Problémy nastanou při zhoršeném osvětlení, kdy má telefon sklony snímky rozmazávat, respektive úroveň detailů je na nižší hodnotě. I tak ale hodnotíme výsledné snímky jako nadprůměrně kvalitní a ostudu vám rozhodně neudělají.
Na krátkou chvíli se ještě zastavíme u přední kamery pro videohovory. Ta totiž nabídne nadstandardní rozlišení 5 Mpx, a je tedy zaměřena na pořizování tolik populárních selfie. Kvalita snímků je ucházející, oproti většině konkurence má v tomto ohledu Honor navrch. Přední kameru můžete použít díky aplikace „Zrcadlo“ i jako jednoduché zrcátko, což s největší pravděpodobností ocení především ženy.
Videokamera: FullHD standard
Honor 4X dokáže nahrávat také FullHD videoklipy při až 30 snímcích za vteřinu. Kvalita videa je opět poměrně spekulativní, Honor 4X má čas od času sklony k přepalům výraznějších objektů, na druhou stranu se pyšní skvělou rychlostí záznamu, a videoklipy tak nejsou nijak trhané ani sekané. Nahrávat můžete i v nižších rozlišeních, konkrétně v HD, VGA, QVGA a MMS kvalitě. U nahrávání videa můžete nastavit kromě kvality také stabilizaci obrazu, ta je však pouze softwarová, nechybí ani možnost pořídit videoklipy v HDR režimu, případně v režimu krásy, kdy se eliminují různé nedokonalosti pleti. Spolehnout se můžete také na kontinuální zaostřování. Dodáme, že 20sekundový záznam videa v plném rozlišení zabere v paměti zařízení zhruba 60 MB. Režim slow-motion bohužel chybí, zajímavostí je však podpora přikrášlení pleti i v průběhu filmování. Honor zkrátka myslel na vše, i na videích tedy budete vypadat „skvěle“.
Honor 4X – testovací video, exteriér (1080p)
Navigace: jedna, dvě, poloha
Honor 4X samozřejmě disponuje také integrovaným A-GPS čipem, nechybí ani podpora ruské alternativy GLONASS. Opět budeme chválit, poloha se na displeji objeví během několika málo vteřin, a to i v případě studeného startu, případně se zakázaným přístupem k internetu. Pro vyhledávání v mapách a navigaci můžete standardně využít aplikací od Googlu, tedy Mapy a Navigace, kdo to však s navigací myslí opravdu vážně, sáhne s největší pravděpodobností po některé z placených offline alternativ, které jsou k dostání v obchodě Google Play.
Telefonní funkce: Dual SIM
Aplikace Telefon slučuje jak historii volání (všechny hovory, zmeškané hovory), tak i všechny kontakty (ať už ty telefonní nebo e-mailové). Lze zvolit také skupinu oblíbených kontaktů, na které můžete následně rychle volat a psát SMS zprávy. Opět se žádné překvapení nekoná, vše ale funguje jak má a to včetně synchronizace se sociálními sítěmi, jako je například Facebook nebo Google+.
Honor 4X přináší také podporu funkce Dual SIM. To je oprávněně vyhledávaná vlastnost mobilních telefonů a zvláště pak tabletofonů. Samozřejmě můžete být na příjmu s oběma čísly zároveň, bez toho by celé řešení postrádalo smysl. 4X si na správu SIM karet připravilo speciální položku přímo v nastavení telefonu. Ta je pojmenovaná Správa karty SIM, v tomto nastavení si můžete zvolit, jaká SIM karta bude plnit funkci primární a jaká bude tím pádem sekundární. Nastavit si můžete také datové přenosy pro jednotlivé SIM karty. Jak už jsme zmínili, obě SIM karty mohou podporovat LTE přenosy, v tomto ohledu tedy žádné omezení není.
Pokud telefonujete z první SIM karty, je funkce druhé omezena a volanému se ozve hláška o nedostupnosti. Pokud jste na internetu pomocí datových sítí na jedné SIM kartě, druhá je klasicky dostupná, pokud hovor zvednete, načítání internetové stránky se pozastaví a po ukončení hovoru můžete v prohlížení pokračovat. Rozdíl mezi kvalitou hovorů není žádný, zvuk je vždy čistý a ani volající si na žádné konkrétní problémy nestěžovali. Také příjem signálu je na velice dobré úrovni.
Organizační funkce: kalendář a další
Pro lepší organizaci svého času Honor přichystal hned několik základních aplikací, které se vám s tím budou snažit pomoci. Začneme obligátním kalendářem, který nabízí hned několik možností náhledu (rok, měsíc, týden, den) a i když je jeho prostředí velice primitivní, vidíte vše důležité. Samotná okýnka dnů zabírají zhruba 70 % celé obrazovky, zbytek má vyčleněn prostor pro zobrazení událostí v daném dni, což je praktické. Nechybí ani praktické poznámky, které jsou opět velmi jednoduché.
Pro lepší a hlavně automatickou synchronizaci s vašimi dalšími zařízeními (případně PC) doporučujeme spolehlivé poznámky Google Keep, které zdarma stáhnete z Google Play. Aplikace hodiny zastřešuje jak budík, tak i kartu světový čas, stopky a nezapomnělo se ani na časovač. Vše završíme aplikací kalkulačka, která kromě základních početních úkonů zvládá i některé složitější funkce, stále jde ale pouze o designově přepracovanou kalkulačku, kterou známe již několik let. Celkově všechny základní aplikace prošly v rámci EMUI 3.0 značným redesignem, který však působí poměrně podařeným dojmem. Samozřejmě ale záleží na vkusu daného uživatele.
Zprávy a e-mail: klasika
Pro psaní SMS/MMS zpráv poslouží standardně předinstalovaná aplikace Zprávy, kterou nemusíme dlouze představovat. Pokud vám standardní aplikace pro tvorbu SMS/MMS zpráv nevyhovuje, nic vám nebrání používat jako defaultní aplikaci Hangouts. Hangouts má mnoho dalších výhod navíc (například integraci Google chatu, sdílení polohy, animovaných GIF obrázků, videohovory atd). Konečné rozhodnutí je ale jako vždy na vás. Pro zadávání textu poslouží jak klávesnice přímo od společnosti Huawei (ta navíc nabízí i množství věcí k přizpůsobení), tak také standardní klávesnice pro mobilní telefony s operačním systémem Android 4.4 KitKat. Tato klávesnice již tak podrobná nastavení nenabízí, přesto je její ovládání (subjektivně) příjemnější.
Pro e-mailovou komunikaci dobře poslouží aplikace Gmail a E-mail. Ty podporují většinu protokolů, výběr je tedy pouze a jen na vás. S konfigurací vaší e-mailové schránky vám telefon samozřejmě pomůže, vše je otázkou okamžiku. Push notifikace fungují v případě synchronizace na pozadí bez sebemenšího problému, na to jsme už ale dávno zvyklí.
Internet a konektivita: hurá za LTE
Honor 4X je na tom dobře i co se týče konektivity, i když jedna poměrně oblíbená drobnost mu chybí, a to NFC, které se v poslední době stalo nedílnou součástí téměř všech nových smartphonů. V dalších ohledech však kompromisy nedělá, těšit se tak můžete kromě podpory základního GPRS a EDGE i na podporu HSPA (42/5,76 Mb/s), LTE (150/50 Mb/s), na krátkou vzdálenost pak spolehlivě funguje Wi-Fi 802.11a/b/g/n a také Bluetooth ve verzi 4.0. Pro přístup na internet využijete buď předinstalovaný Prohlížeč, což je převlečená klasika známá z Androidu již několik let, nebo prohlížeč Google Chrome, který se kromě skvělé optimalizace chlubí také příkladnou synchronizací s vaším účtem.
Zhodnocení a závěr: rozporuplné „stvoření“
Honor 4X je jednoznačně zajímavý smartphone vyšší střední třídy, kdy za cenu 6 000 Kč nabídne většinu dospělých funkcí. Po designové stránce, jak již víme, se nejedná o nic světoborného, ostudu vám ale dozajista neudělá.
Klady jsme v průběhu recenze zmínili několikrát, ale zopakování neuškodí: podpora LTE na obou SIM kartách, slot pro paměťové karty, vcelku svižný procesor a také zajímavá textura zadního plastového krytu. Líbila se nám také grafická nadstavba EMUI 3.0, i když v některých případech by nebylo od věci někde trochu ubrat. Fotoaparát s rozlišením 13 Mpx nabídne vcelku povedené výsledky, stejně tak i přední kamera s rozlišením 5 Mpx je jako dělaná pro kvalitní selfies.
Co se týče nedostatků, jednoznačně největší problém je interní paměť. Ta nabídne už tak malou paměť 8 GB, pro uživatele je pak k dispozici necelá polovina, což pro bezproblémový chod zkrátka nestačí. Neustále myslet na promazávání souborů a přesouvání dat na paměťovou kartu není nejpříjemnější. Dále se nemám nelíbí tenkost zadního plastového krytu na jeho bočnicích, kde hrozí zlomení, nebo minimálně zkřivení plastů. Co se týče displeje, nebudeme ani tak kritizovat jemnost jako spíše „utlumenost“ IPS panelu a celkový dojem zamlžení. Výdrž baterie je pak někde na půli cesty. Kdyby se Honor neoháněl dlouhou výdrží, v podstatě bychom se nad jedním dnem ani nepozastavili, v tomto případě však Honor sliboval mnohem více...
Ať už se rozhodnete jakkoli, i v případě Honoru 4X budou hrát hlavní roli sympatie. Před nákupem doporučujeme si telefon osobně vyzkoušet, podívat se na design a také na kvalitu konstrukčního zpracování. S ústupkem ve formě malé interní paměti se však musíte smířit ještě před samotným nákupem, bohužel nejde o zcela snadné rozhodnutí. Takže koupit, nebo ne? My doporučujeme poohlédnout se také u konkurence, která mnohdy za podobné (i nižší) sumy nabídne lepší anebo srovnatelný výkon. Největším tahákem je ovšem LTE, které bohužel stále není součástí všech telefonů z této cenové kategorie.
Meizu M1 Note
Opravdu velkým konkurentem pro dnes recenzovaný Honor 4X je jednoznačně Meizu M1 Note, které za zhruba stejnou cenu nabídne špičkový 5,5palcový FullHD displej s technologií IGZO, osmijádrový procesor MediaTek MT6752 a také 13 Mpx fotoaparát. Baterie nabídne kapacitu 3 140 mAh.
Recenzi Meizu M1 Note si můžete přečíst zde.
Cube1 K55
Zaujmout by mohl například Cube1 K55, které za cenu zhruba 4 000 Kč nabídne 5,5palcový displej s qHD rozlišením, podporu Dual SIM a paměťových karet nebo také fotoaparát s rozlišením 8 Mpx. I přesto, že displej nabídne menší rozlišení, IPS panel v tomto ohledu nabídne mnohem lepší podívanou, fotografie rovněž působí subjektivně lepším dojmem a celkově i design Cube1 K55 není vůbec špatný.
Recenzi Cube1 K55 si můžete přečíst zde.
Huawei P8 Lite
Pokud si 1 000 Kč připlatíte, můžete získat nedávno představený Huawei P8 Lite, který za necelých 7 000 Kč nabídne 5palcový IPS HD displej, osmijádrový procesor, 16 GB interní paměti, ale hlavně luxusní kovovo-skleněný design.
Honor 3C
Pokud zrovna nevyžadujete 5,5palcový displej, mohl by vás zaujmout Honor 3C s 5palcovým displejem a HD rozlišením, baterií s kapacitou 2 300 mAh anebo také fotoaparátem s rozlišením 8 Mpx. Ani design nelze hodnotit jako nepovedený. To vše za zhruba 4 000 Kč.
Recenzi Honoru 3C si můžete přečíst zde.
Microsoft Lumie 640 XL
Zajímavou alternativou s operačním systémem Windows 8.1 může být také Microsoft Lumia 640 XL. Ta nabídne větší úhlopříčkou displeje, konkrétně 5,7 palce. Rozlišení 1 280 × 720 pixelů však zůstává. Model XL nabídne také fotoaparát s rozlišením 13 Mpx, procesor je čtyřjádrový Qualcomm Snapdragon 400 s taktem 1,2 GHz. Pochlubit se může také LTE. Lumii 640 XL koupíte za 6 400 Kč.
Recenzi Microsoft Lumia 640 XL si můžete přečíst zde.
Panejo, vždyť základní Lumie tenhle "horor" překonávají...