Sony Tablet P

Pokud se jen trochu zajímáte o svět mobilních telefonů a tabletů, jistě vám neunikl fakt, že v poslední době se jeden model podobá druhému jako vejce vejci. Inu se těžce vymýšlí něco převratného, když je důraz kladen na co největší displej. Sony se však odhodlalo vybočit ze zaběhnutých drah a stvořilo něco, co tablet nepřipomíná ani vzdáleně. Sony vsadilo na rozevírací konstrukci a v zavřeném stavu tvar přerostlého pouzdra na brýle. Vše podstatné se děje až uvnitř, kdy na vás vykoukne rovnou dvojice displejů. Říkáte si šílené? Možná ano. Možná nastolení zcela nového směru kompaktních tabletů. V dnešní recenzi si řádně dvoujdárový Tablet P s Android 3.2 proklepneme a pokusíme říci, zda má šanci uspět. V potaz je nutno brát také cenu, která je velmi vysoká.

Sony Tablet P – videopohled

Obsah balení

Sony Tablet P se dodává v úhledném kvádříku a s ohledem na cenu asi nebudu sám, kdo očekával alespoň nějaké příslušenství. Japonský výrobce se však rozhodl šetřit, jak jen to šlo. Kromě tabletu se v balení nachází už jen nabíječka. Sluchátka, USB kabel nebo cokoliv jiného už se nekoná, což je škoda.

Design a konstrukce: je to plasťák

Už to bylo řečeno několikrát, nicméně když je to pravda… Sony zvolilo na tablet velmi nezvyklou konstrukci – rozevírací. V zavřeném stavu si tak Tablet P snadno spletete s pouzdrem na brýle. Že jde o tablet, nehádal snad nikdo, komu jsem jej ukázal. Pokud si jej vezmete v zavřeném stavu do ruky, počítejte s rozměry 180 x 79 x 28 milimetrů. Šířka je velmi podobná chytrým telefonům dnešní doby a proto lze tablet držet v jedné ruce a někam jej přenést. S trochou snahy jej dostanete i do kapsy u kalhot. Překvapila vás tloušťka bezmála tři centimetry? O moc méně to být nemohlo, v každé části je totiž displej.

Po rozevření se celkové rozměry, vyjma výšky, násobí, respektive dělí. Na šířku tedy tablet naroste na 158 milimetrů, tloušťka se uskromní na 14 milimetrech. S tloušťkou je to nicméně složitější, protože tablet je z obou stran zaoblený. Tudíž v některých místech je tloušťka ještě menší. Potěšující je v každém případě hmotnost 372 gramů – tablet je opravdu muší váha. Příjemná změna oproti více jak půl kilogramovým tabletům.

Otevření tabletu je poměrně snadné, pro tento úkon výrobce připravil dostatečně široký výřez, kam vložíte palec a jednoduše otevřete do požadované polohy. V tomto výřezu se nachází i průhledný proužek, který zelenou barvou indikuje zmeškané události. Při otevírání se musíte spolehnout jen na svou vlastní sílu. Žádné pružinky či jiné podpůrné mechanismy se nekonají. Tablet drží otevřený v jakékoliv poloze, Jinými slovy, tam kde zastavíte proces otevírání, tam zůstane. Výrobci se zároveň povedlo tablet dobře vyvážit. Nedochází k samovolném překlápění dozadu, když překročíte úhel 90°. Ve většině případů ale tablet stejně otevřete až do roviny. Bytelně se tváří i oba klouby, které otevírání umožňují. Jsou sice celé z venku plastové, nicméně uvnitř je kov, drží pevně, nevržou a ani nemají vůli.

Nyní tablet ještě na chvíli zavřeme a podíváme se na něj zevrubně. Základní provedení kombinuje stříbrné kryty a černý kloub. Kryty jsou matné, kloub lesklý. Na horní části je zaneseno decentní logo Sony a nenápadná čočka fotoaparátu. Spodní strana je taktéž zaoblená, ale trochu jinak s ohledem na to, že slouží jako podstavná část. Proto na ni nalezneme i mini nožičky.

Důležité prvky se nachází na bocích spodní části tabletu. Nalevo jde jen o reproduktor. Pravá strana ubytovává dvě tlačítka regulující hlasitost a taktéž vypínací/zapínací tlačítko. Pod krytkou se skrývá konektor microUSB a vedle něj proprietární nabíjecí konektor. Posledním prvkem na těle tabletu pak je 3,5 mm jack konektor, který se nachází na spodní části zpředu. Nekoná se tedy žádné miniHDMI nebo snad USB. Přitom místo alespoň na jeden by rozhodně bylo. Škoda.

Po rozevření samozřejmě překvapí dva displeje. Kolem a mezi nimi je samozřejmě černá a lesklá plocha. To sice působí velmi efektně, ale jen do chvíle, než se tablet setká s vašima rukama. Černá, lesklá plocha totiž působí jako ten nejlepší magnet na otisky. V pravém rohu si jistě povšimnete druhé kamerky sloužící k videohovorům či autoportrétům.

Na závěr této kapitoly jsem si záměrně nechal kvalitu zpracování. O kvalitě kloubu jsme si řekli již výše a zhodnotili jsme ji jako výbornou. O kvalitě zpracování je ale třeba si říci více. Oba stříbrné kryty jsou totiž odnímatelné a nově dokonce výměnné, neboť Sony připravilo širokou paletu barev. Pod vrchním krytem je schován slot pro SIM kartu, máte-li verzi s 3G modulem. Opravdu nevím, zda bylo nutné snímat celý kryt, když pod ním nic jiného není. Vhodnější by byl nějaký šuplíček či slot pro SIMku. Sundat vrchní kryt jde velmi jednoduše. Nemilé překvapení vás ovšem může potkat při nasazování. Na krytu se nachází spoustu titěrných paciček, které lze i nechtěně ohnout či dokonce ulomit. Ohnutí se povedlo i nám a kryt pak již nedržel na svém místě tak, jak by měl. Pacičky se sice podařilo navrátit do takřka původní polohy, nicméně působí velmi chatrně. Až jednou upadnou, je tablet v podstatě nepoužitelný, protože vrchní kryt sundáte i pouhým vyndáním z kapsy.

Výměnný je i spodní kryt, u kterého je sundání naopak skoro nadlidský úkol, při kterém hrozí i úraz v podobě zlomení delšího nehtu. Díky tomu ale drží na svém místě o poznání lépe, než jeho horní kolega. Pod spodním krytem se nachází obří baterie a pod ní slot pro paměťovou kartu. V ideálním případě doporučuji do Tabletu P dát při prvním vybalení paměťovou, případně i SIM kartu a víckrát s kryty nic nedělat. Na druhou stranu jde o tablet za 15 tisíc korun a očekávali bychom lepší konstrukční zpracování, potažmo i použité materiály.

Baterie a výdrž: velká nebo malá?

Jak jsem nakousl výše, pod zadním krytem se skrývá poměrně velká baterie. Bohužel pouze rozměrově velká. Kapacita Li-Ion akumulátor činí pouze 3080 mAh. Tato hodnota má blíže k telefonům, než k tabletům. Výsledky měření výdrže ale nejsou vůbec špatné a Tablet P se směle vyrovnává tabletům majícím baterie s dvojnásobnou kapacitou. Prohlížet webové stránky přes Wi-Fi, s vypnutou synchronizací, přihlášením do 3G sítě a jasem displeje na 50 % dokáže přes 8 hodin, konkrétně jde o 513 minut. Provedli jsme také test sledování videa na YouTube. Tablet byl opět připojen na zabezpečené Wi-Fi, přihlášen do sítí 3G, byly zakázány aktualizace, jas nastaven na 50 % a hlasitost do vlastních sluchátek taktéž na 50 %. Při této činnosti se tablet vypnul za 5 hodin a 20 minut. Opět jde o vcelku slušný výsledek.

Nabíjet Tablet P můžete pouze přes speciální nabíječku a proprietární konektor. Nabíjení je indikováno oranžovou LED diodou vedle konektoru, plně nabitá energie pak zeleným světlem. Nabíjení přes USB kabel z počítače či zásuvky možné není. Nekoná se ani „tajné nabíjení“, které nabízí třeba Huawei MediaPad nebo Transformer Prime, kdy sice nabíjení signalizováno není, ale procenta baterie rostou.

Zvuk

Ačkoliv razím názor, že by tablet měl nabídnout stereo reproduktory, většinou jsem vyveden z omylu. Výjimkou není ani Tablet P nemající dvojici reproduktorů. Kvalita malého repráčku mě ale doslova šokovala. Zvuk je velmi tichý a extrémně nevýrazný. Při pokusu o navýšení hlasitosti jsem byl odměněn chrčením a silným zkreslením. Těžko říci, zda šlo o nějakou vadu kusu či série, nicméně hlasitý poslech nebyl takřka možný.

Náprava přišla při reprodukci do sluchátek, kde Sony ukázalo, že zvukové výstupy prostě umí. Velmi dobrá je hlasitost i podání hudby, kde nechybí hloubky, výšky a nezanikají středy.

Displej: dva jsou více než jeden?

Dostáváme se k tomu nejzajímavějšímu, co Tablet P přináší. Tím je dvojice spolupracujících displejů. Jde o klasické TFT panely o úhlopříčkách 5,5 palce. Každý displej má pak jemné rozlišení 1024 x 480 pixelů. Jemnost se vyšplhala až na 206 DPI. Pokud oba displeje „na oko“ spojíme, dostaneme plochu o zhruba 7 palcích (je nutné odečíst pruh mezi displeji) s rozlišením 1024 x 960 pixelů. Oba displeje jsou kapacitní a velmi dobře reagují na vaše dotyky.

Na dobré úrovni jsou i pozorovací úhly, jenže v případě Tabletu P by měly být na vynikající úrovni. Pokud si například tablet otevřete do úhlu 120°, tak horní displej uvidíte krásně, nicméně u spodního už budou barvy invertovat. Opět se tato skutečnost těžko odpouští s ohledem na vysokou cenu. Nijak slavné to není s čitelností na slunci, nastavení maximálního jasu je nezbytností.

Nápad dvojice displejů je jistě zajímavý, jen ho čeká ještě nějaký ten vývoj. V současné podobě, kdy je mezi displeji 8 milimetrový černý pruh, je využití na pováženou. Sice vše vidíte, nic nechybí, ale ovládání až tak praktické při běžných činnostech není. Druhou věcí je fakt, že onen pruh působí mnohdy dosti rušivě, typicky při pročítání internetových stránek. Ideálním případem by bylo spojení obou displejů při rozevření, kdy by mezi nimi nebyl téměř žádný pruh či rámeček. To však zřejmě při současném stavu techniky proveditelné není.

Uživatelské prostředí: Android na dvě části

Nejprve se tradičně podíváme na hardwarové parametry Tabletu P. Srdcem všeho je dvoujádrový procesor s taktem 1 GHz a čipem nVidia Tegra 2. Základní výčet doplňuje 1 GB paměti RAM, přičemž reálně je k dispozici 743 MB RAM. Po naběhnutí všeho nezbytného zbývá zhruba 400 MB RAM pro uživatelské potřeby. Níže si můžete prohlédnout výsledky některých benchmark testů. Prováděli jsme je při běhu pouze v horním displeji a při běhu na obou displejích. Výsledky se dle očekávání liší. O konkrétní plynulosti si řekneme později.

V době testování v Tabletu P běžel operační systém Android 3.2.1 Honeycomb. Jak jsme vás však nedávno informovali, aktualizace na čtyřkový Ice Cream Sandwich je v plánu a měla by dorazit již během dubna. Sony nezvolilo čistou formu a trojkový Android lehce poupravilo. Nejde však o žádné drastické zásahy, ale spíše o kosmetická vylepšení. Základem je pět pohotovostních obrazovek, jejichž počet nemůžete rozšiřovat ani redukovat. Sluší se říci, že prostředí využívá oba displeje zároveň. 8 milimetrový přechod mezi displeji je sice znát, nicméně nikdy nechybí ani pixel z textu či ikonky. Pohybovat se mezi obrazovkami můžete prostým tahem prstu, nebo poklepáním na pravý či levý kraj obrazovky.

Všech pět obrazovek si dle libosti zaplníte widgety či zástupci aplikací. Škoda že Sony nepřipravilo nějaké vlastní widgety a musíte se spolehnout jen na základní nabídku Honeycombu. Jak je od trojkového Androidu zvykem, u vybraných widgetů máte možnost měnit jejich velikost. Zmíním také, že Tablet P nemá žádnou odemykací obrazovku. Prostě jej otevřete a rovnou jste na pohotovostních obrazovkách. Dokonce ani v případě, že jej necháte otevřený a on zhasne, se nedočkáte odemykací obrazovky. Probudíte jej buďto zavřením a otevřením, nebo krátkým stiskem vypínacího tlačítka. Zde zamrzí, že uběhnou zhruba tři vteřiny od stisku tlačítka, než se tablet probere.

Ve spodní části druhého displeje se nachází známá lišta. Vlevo jsou tlačítka zpět, domů a seznam naposledy spuštěných aplikací. Tvar piktogramů znázorňujících jednotlivá tlačítka je nezvykle hranatý. Příjemná změna. Na opačné, tedy pravé straně se nachází hodiny a nezbytné ikonky informující o všem, co se kolem tabletu děje – příchozí e-mail, dostupná aktualizace, spuštěná hra a podobně. Pokud se v těchto místech dotknete, rozbalí se podrobnější výpis notifikací. Uvidíte i aktuální stav baterie v procentech.

Prvního zásahu Sony si lze povšimnout v horní části prvního displeje. V levém rohu je tradiční vyhledávací pole. Vedle něj se ale krčí čtveřice ikonek. Pomocí nichž se rychle dostanete do webového prohlížeče, k SMS zprávám, sociálním sítím a videoklipům. Určitě jde o praktické využití jinak prázdného prostoru. Pozitivní je, že si čtveřici ikonek můžete obměnit za vlastní zástupce. Inovace se udála i na opačné straně, tedy v pravém rohu. Kromě vstupu do aplikací a tlačítka + pro úpravu pohotovostních obrazovek, přibyla ještě položka Oblíbené, která vás přesune do nabídky sdružující vaše oblíbené hry, skladby, internetové stránky. Zpracování ale není ideální, vše se krčí jen na druhém displeji.

Přesuňme se ale do menu, nebo chcete-li seznamu aplikací. To totiž Sony překopalo od základů. Jako první vás do očí bije bílý podklad. Vyloženě radost vaším očím to udělá v noci, kdy máte tmavé pozadí na pohotovostních obrazovkách. Ona bílá totiž nelze měnit. Seznam aplikací je orientován vertikálně, další nezvyk, neboť u většiny tabletů se pohybujeme horizontálně. Celý seznam je pěkně animovaný, každá ikonka jako by byla na vlastní místečku. Při procházení se ikonky natahují a smršťují. Velmi efektní. Sony naštěstí nezapomnělo ani na opravdu praktické věci. Seznam si můžete poskládat abecedně, chronologicky (nejnovější aplikace budou nahoře) a nebo si celý seznam uspořádáte dle vlastních představ. K ideálu schází jen možnost tvorby složek, byť i to lze obejít. Aplikace můžete rozdělovat do jakýchsi sekcí a ty oddělit čárou. Škoda, že sekce nelze alespoň pojmenovat.

Z přiložených sceenshotů displejů jste si jistě povšimli něčeho zvláštního. Prostředí Tabletu P je v angličtině. Jinými slovy chybí česká lokalizace. Zkoušeli jsme zjišťovat, zda-li se češtiny tablet dočká a bohužel nic není jisté. Čeká se však, že by česká lokalizace mohla přijít s aktualizací na novější Android 4.0.

Dva displeje a aplikace

Často jste se nás ptali, zda lze dva displeje nějak smysluplně využít a proto jsem se rozhodl tuto, byť kratší část, vyčlenit jako samostatnou. Již výše jsem se zmínil, že praktičnost hodně pokulhává a pruh mezi displeji mnohdy ruší či překáží. Předinstalované aplikace sice využívají oba displeje, ale nijak moudře. Asi nepraktičtější je dvojice displejů při psaní, kdy v horním displeji vidíte text, zatímco celý spodní displej je vyhrazen pohodlné klávesnici. Slušně je displej využit také u hudebního přehrávače Sony, kdy dole vidíte alba a nahoře přehrávající se skladbu s ovládáním. Stejně tak hraní her, především emulovaných PS1 titulů, je pohodlné. Hra je nahoře, ovládací prvky dole. Ani to však není bez chyby, protože méně využívaná tlačítka jsou stejně nahoře. Bez chyby není dokonce ani nativní aplikace Gmail, u které výrobce použil mobilní a nikoliv tabletovou verzi. O tom však až níže.

Ten pravý horor přichází až s externími aplikacemi. Tablet P má specifické rozlišení a hlavně displeje dva. Mnohé aplikace tak startují jen na horním displeji a ani ten nedokáží, kvůli jeho přílišné širokoúhlosti, využít zcela. Jako spása se jeví možnost aplikace přepnout do zobrazení na oba displeje, a to pomocí malého tlačítka, které se v takovém případě objeví na spodní liště vedle hodin. Nejásejte předčasně. Většina aplikací po tomto úkonu spadne a je nutné ji spustit znovu. Typickým příkladem je hra Angry Birds Rio. Když už si ji konečně spustíte přes oba displeje, stejně si ji nezahrajete. Prak s ptákem se nachází přesně na přechodu obou displejů, tudíž nelze vystřelit.

Některé další aplikace si se dvěma displeji vůbec nedokáží poradit, příkladem může být iVysílání České televize. Po jeho spuštění se orientace displeje překlopí na bok a samotné menu aplikace se zobrazí na spodním displeji, otočené o 90°. Nepředpokládám, že by se vývojáři dnem i nocí snažili své aplikace přizpůsobit kvůli jednomu zařízení.

Malým pozitivem zůstává fakt, že několik málo aplikací upravených pro Tablet P již existuje. Mnohé jsou dokonce i zdařilé. Takovou běžnou je aplikace počasí, kdy v horní části displeje vidíte podrobnou aktuální předpověď a dole předpověď na další dny. Hezké, ale to není to pravé využití obou displejů. Lepší je to u aplikace DJ Studio 3. Jde o pokročilý mixážní pult s mnoha možnostmi nastavení. Dole vidíte imitaci dvou LP desek, na každou si lze pustit jednu skladbu a pak už si užívat mixování zvuku. Přístup k těmto aplikacím je přes speciální ikonku v menu Select App, která vás přesune na obchod Sony. Druhým řešením je zkusit štěstí v Obchodě Google a do pole vyhledávání zadat heslo „Tablet P“.

Textová komunikace: sociální sítě, e-maily, SMS

Na redakční test dorazil Tablet P ve variantě s 3G modulem. Telefonovat s ním sice nelze, ale SMS zprávy podporovány jsou. Editor i prostředí aplikace je naprosto shodné s tím, co vidíme na telefonech. Jen psaní zpráv je díky velké softwarové klávesnici pohodlné. Dostalo se i na speciální klávesy a osobně jsem ocenil i přítomnost klávesy Tab. Při zadávání hesel se navíc přidává i samostatný řádek s čísly. S trochou cviku lze na klávesnici zadávat i delší texty. Zamrzí tak jen, že chybí čeština.

Častěji budete zřejmě využívat e-maily. Tradičně jsou k dispozici dvě různé aplikace – Gmail a E-mail pro ostatní účty. U Tabletu P jsme se setkali s něčím do té doby nevídaným. Aplikace Gmail je, jak jsme zmiňovali výše, přítomna ve verzi pro telefony, tedy pouze strohý výpis e-mailů pod sebou. Využití velkého displeje či dvou displejů jakoby výrobce ignoroval. Divné je to o to víc, že aplikace E-mail již plně využívá tabletovou verzi Androidu a dokonce i dvojici displejů. V horním se zobrazí samotný e-mail, v dolním je vlevo menu složek a vpravo výpis zpráv. Nastavení e-mailu je pak tradiční. Gmail o nových informuje sám v liště, E-mail pak dle vašeho nastavení časových intervalů, špiček či velikostí a počtu stažených e-mailů.

Zdá se, jakoby Sony odmítalo jít Googlu na ruku a šlape si svou vlastní cestu. Chcete důkaz? V Tabletu P chybí GTalk. Osobně si nevzpomínám na zařízení s Androidem, kterému by GTalk chyběl. Sociální sítě jsou zastoupeny vlastní aplikací, která dokáže spravovat Twitter a Facebook. Twitter vypadal přehledně, využíval plochy obou displejů a stejně tak by vypadal zřejmě i Facebook. Ten se nám ale nepodařilo zprovoznit.

Pro komunikaci se jistě hodí seznam kontaktů. Ten patří mezi hrstku vyvolených aplikací, které dvou displejů dokáží dobře využívat. V horním se nachází seznam všech kontaktů, v dolním detail právě vybraného kontaktu. Při editaci kontaktu se už vše děje na obou displejích současně.

Fotoaparát: slušných 5 megapixelů

Sony Tablet P nabízí dle módních trendů i integrovaný fotoaparát. Ten má rozlišení 5 megapixelů a nechybí automatické ostření. LED dioda už ale musela ustoupit designu a tudíž chybí. Prostředí fotoaparátu se snaží využívat obou displejů, nicméně ideálně mu to nejde. Celý horní displej zabírají náhledy naposledy pořízených snímků. Samotná snímaná scéna je na spodním displeji. Po pravé straně je přepínač fotoaparátů a spoušť. Vlevo pak nezbytná nastavení. Nechybí touch focus, detekce obličeje a úsměvu, vyvážení bílé, scénické režimy či přiřazení GPS souřadnic.

Výsledné snímky svou kvalitou příjemně překvapily. Potěší celková ostrost i barevné podání. Poměrně slušně Tablet P pořídí i makro snímky. Problémem může být příliš mnoho světla nebo málo světla. V interiérech pak klesá ostrost. Fotografování blízkých předmětů v noci je s ohledem na absenci přisvětlení téměř nemožné.

Ukázkové fotografie

Pořizovat si můžete také video záznamy. Maximální rozlišení činí 1280 x 720 pixelů s plynulostí 30 snímků za vteřinu. Výsledná kvalita ale není příliš dobrá. Obraz by mohl být ostřejší a plynulejší, zvuk spíše jen chrastí. Potěší naopak přítomnost kontinuálního zaostřování.

Multimediální funkce: na hudbu je fajn

Ani tentokrát nezačnu jinak, než hudebními funkcemi. Trošku překvapivě Tablet P nabízí dvojici přehrávačů. První je klasický, který vídáme na všech tabletách s Androidem. Nabízí pěkný cover flow efekt při procházení alb. Ten ale vynikne nejvíce v případě, máte-li u všech alb i obrázky. Jeho podoba je pak jednoduchá a nenabízí prakticky žádné další funkce. Mnohem zajímavější je přehrávač připravený od Sony. O lepším grafickém zpracování by šlo sice diskutovat, každý přehrávač si totiž jde vlastní cestou. Ten od Sony využívá lépe dvojice displejů. Dole nabízí přehled alb, s kterými můžete dle libosti pohybovat, nahoře pak již vidíte to, co vám právě hraje včetně základních ovládacích prvků. Nejdůležitější je ale podrobné nastavení. K dispozici je funkce xLoud a nespočet ekvalizérů, přičemž si můžete sami vlastní ekvalizér nakonfigurovat.

V seznamu aplikací se nachází i video přehrávač. Ten je jednoduchý, svému účelu však slouží dobře. Poradí si s formáty AVI i MKV, problémem nejsou ani kodeky DivX a Xvid. Bez problémů přehrajete videa do rozlišení 720p. Vyšší už činí problém a většinou se sekají. Zkoušeli jsme také externí titulky ve formátu SRT. Fungují spolehlivě a problém není ani zobrazení českých znaků. Zbývá dodat, že se video standardně přehrává přes oba displeje.

S hudbou a videem souvisejí služby Music Unlimited a Video Unlimited. Obě by měly vést k online obsahu, kde byste mohli sledovat videa či poslouchat vaše oblíbené interprety. Bohužel ani jedna služba nefunguje v České republice.

O další zábavu se starají hry. V základu najdete zdařile zpracovaný Pinball Heroes, u kterého ani nevadí přechod mezi displeji. Druhou hrou je Crash Bandicoot, přičemž jde o emulovanou verzi původní PS1 hry a zároveň o jedinou hru z PS1, která je v tabletu k dispozici. Další si díky certifikaci Playstation můžete stáhnout z PS Storu. Hry z Obchodu Googlu si též můžete stáhnout, vždy ale mějte na paměti, že buď nemusejí fungovat a nebo půjdou kvůli dvěma displejům hůře ovládat. Tablet P je vybaven čipem nVidia Tegra 2 a otevírá se vám také ještě Tegra Zone. Bohužel opět není možné zahrát si všechny hry. Oblíbená GTA sice v seznamu uvidíte, nicméně Tablet P podporován není.

Hudba, videa, hry, to vše požaduje dostatek místa. A to Tabletu P v základu schází. Základní paměť totiž činí pouhé 4 GB, ke kterým navíc téměř nemáte přístup. Před prvním zapnutím tedy vložte paměťovou kartu. Bez ní si například nepořídíte jediný snímek fotoaparátem a nestáhnete aplikaci. Naštěstí jsou podporovány karty až do velikosti 32 GB.

GPS, organizace času, datové funkce

Žádnému modernímu tabletu nechybí čip GPS. Výjimkou není ani Tablet P. Mapové podklady zajišťují Google Mapy. Nechybí ani navigace, která je funkční jen s internetem, protože si mapové podklady stahuje z internetu. Doba fixace satelitů patří spíše k delším, a to i v případě povolené asistence.

Organizační funkce nemohu začít ničím jiným, než kalendářem. Na Tabletu P využívá plochy obou displejů a ve výsledku nabízí velmi podobné pohodlí jako na klasických tabletách. Nabízí měsíční, týdenní i denní pohled, přičemž už při měsíčním náhledu vidíte výpis událostí. Spojovat můžete více kalendářů a stále budete mít díky odlišným barevným zvýrazněním přehled. V další funkční nabídce nechybí hned několik budíků. Nezapomeňte, že vás vzbudí jen při zapnutém tabletu.

Další funkcí už mnoho není. Hodit se může vědecká kalkulačka a připravena je aplikace Evernote pro zapsání poznámek. Výčet zakončuje čtečka elektronických knih, kterou s enám bohužel zprovoznit nepodařilo.

Datové funkce zajišťují technologie 3G s nadstavbami HSDPA a HSUPA a také samozřejmě Wi-Fi b/g/n. Spolu s Wi-Fi se pojí i podpora DLNA sloužící ke sdílení obsahu ve vaší domácí síti. Dále je k dispozici také aplikace Wi-Fi checker, která zjistí všechny informace o Wi-Fi, na kterou jste právě připojeni. Výčet funkcí zakončuje Bluetooth ve verzi 2.1.

Vestavěný internetový prohlížeč plní své poslání velmi zdařile, načítání webových stránek je příjemně svižné a rovněž orientace v prostředí prohlížeče nečiní výraznější obtíže. Oblíbené stránky se dají snadno přidat do záložek, k dispozici máte i historii navštívených stránek. Nezapomnělo se ani na plnou podporu Flashe. Prostředí je velmi pohodlné a navíc podobné tomu, které známe z Google Chrome, včetně záložek na vrchní straně okna. Limitujícím faktorem jsou displeje, respektive přechod mezi nimi. Ne že by prohlížení internetu znemožňoval, ale rozhodně mu nepřidává. Působí rušivě.

Závěrečné zhodnocení: Chcete mě?

Právě jste se dopracovali ke konci recenze na Sony Tablet P. Zeptám se přímo. Také vás napadla otázka, komu je tento kousek určen? S touto otázkou koketuji bezmála dva týdny, zhruba pár dní po začátku testování, kdy ze mě vyprchalo nadšení z toho, že mám v ruce něco, co tu ještě nebylo. A přesně těchto stavů se u budoucích majitelů obávám. Tablet P je velmi zajímavé zařízení, svou konstrukcí na poli tabletů defacto extravagantní. Záměr je brilantní a myšlenka Sony je na výborné cestě, jak spojit menší rozměry a velký displej. Myšlenka nicméně zůstala pouze na půli cesty. Předěl mezi displeji rozhodně nepřidává na pohodlí a situace okolo kompatibility a ovladatelnosti aplikací je takřka katastrofální. Nic na tom nemění ani pár světlých výjimek. Kdo nám totiž zaručí, že těch výjimek bude přibývat?

Pak je tu ono pochybné zpracování. Ano, máme tu něco, co nikdo nemá, takže si za to necháme zaplatit. I přes tento fakt ale Sony mohlo použít hodnotnější materiály, nebo alespoň stávající plasty poněkud lépe zpracovat. Velkou škodou je absence konektorů typu HDMI a USB. Když už je pod krytkou schován alespoň micorUSB konektor, nejde přes něj zase nabíjet.

Sony lze pochválit za odvahu. S takovýmto konceptem se na trh netroufl žádný velký hráč. Otázkou je, zda se to Sony vyplatilo či zda hodlá Tablet P rozvíjet i nadále. Příští generace by například mohla mít displeje bez rušícího přechodu a vše by bylo rázem příjemnější. Současný koncept vyhovuje při psaní, kdy je hodně místa na klávesnici. Využití se najde i při hraní her z PS1. Pochválím i kvalitní fotoaparát a zdařilou nadstavbu prostředí.

Konkurenci Tablet P v podstatě nemá. Pokud bychom hleděli jen na cenu, můžete si za stejné peníze pořídit Nový iPad nebo Asus Transformer Prime. Vždy dostanete mnohem více v lepším vydání. Jenže pokud už se rozhodnete pro Tablet P, tak vás ostatní tablety nemají šanci oslovit. Mějte však na paměti, že Tablet P je spíše stylovým doplňkem, než praktickým nástrojem pro práci či zábavu. Zřejmě tak to i Sony původně zamýšlelo…