Nokia G22

Nokia G22 s doporučenou cenou 179 eur (tedy zhruba 4 300 korun) cílí na méně náročné zákazníky, kteří hledají především spolehlivé zařízení s možností si jej sami opravit a ocení třeba i garanci softwarové podpory. Jak se novinka používá, to se dozvíte na řádcích níže.

Obsah balení: kabel a šmitec?

Nokia G22 je uložena v relativně kompaktní krabičce z recyklovaného papíru, která obsahuje kromě telefonu (s ochranným pouzdrem) pouze kabel typu USB-C/USB-C. Dále zde najdeme pěkně zpracovaný nástroj pro vytažení slotu na SIM, papírové manuály a tím výčet příslušenství končí. Drobným detailem je pak uložení samotného telefonu do papírové fólie, nikoliv plastové, jako je tomu u Galaxy A54, ačkoliv je Samsung rovněž velkým propagátorem environmentálního přístupu.

Konstrukční zpracování: navzdory opravitelnosti neschází IP52

Nokia G22 si po stránce designu na nic nehraje, jedná se tak o vcelku obyčejně vypadající smartphone, který ničím nenadchne, zároveň ale ani neurazí. Navíc vypadá vcelku konzervativně, což by mohlo mnoho zákazníků oslovit. Celoplastová konstrukce je pak ozvláštněna tím, že rámeček telefonu je šedý, zatímco záda mají tmavě modrou barvu s lesklou povrchovou úpravou a menším, ale elegantním fotomodulem. Důležité je podle mě v této cenové třídě zmínit, že se mobil vcelku pohodlně drží a čtečka otisků prstů je (pravým) palcem pohodlně dosažitelná. Její odezva je pak zřejmě odpovídající ceně, tedy o bleskurychlém odemknutí nemůže být řeč, ale zároveň vás ani nenechá extra dlouho čekat.

Na celou obrazovku

Pozitivně lze hodnotit odolnost IP52 i možnost si v případě potřeby svépomocí vyměnit baterii, displej či konektor. Na tento aspekt jsem se podrobněji zaměřil v samostatném článku, ovšem obecně vzato mohu říct, že je to spíše bonus pro kutily a ne každému bude proces výměny dávat (z více hledisek) smysl. Telefon, ačkoliv je konstrukce plastová, se nijak neprohýbá ani nevrže a kromě 3,5mm jacku na spodní straně potěší také slotem, jenž pojme dvě SIM či kombinaci jedné SIM a jedné paměťové karty. eSIM z pochopitelných důvodů podporována není.

Displej: kapkovitý výřez s 90 Hz

Jako panel se rozhodl výrobce použít 6,5" IPS LCD obrazovku s 90Hz obnovovací frekvencí a maximálním jasem 500 nitů, který občas nemusí být na ostrém sluníčku zcela dostačující a viditelnost může být trochu problém. Menším zklamáním je pak pouze HD+ rozlišení (1 600 × 720 pixelů), neboť za danou cenu zvládá konkurence již i vyšší, co mě naopak překvapilo, to je přítomnost Gorilla Glass 3. Toto sklo výrobce Corning má být stále nejtvrdším sklem v jeho nabídce a u takto levného smartphonu bych jej popravdě ani nečekal.

Na celou obrazovku

Stran rámečků pak počítejte se zastaralejším kapkovitým výřezem, ale také vcelku širokou bradou. V nastavení lze v telefonu aktivovat funkci vždy zobrazovat čas a informace, která by měla fungovat obdobně jako Always-On. Po zapnutí bylo patrné, že je IPS LCD displej zapnutý (svítí), ovšem zůstal kompletně černý a žádné informace se na něm nezobrazovaly, pravděpodobně se tedy jedná o softwarovou chybu. Z dalších možností je v nastavení kontrola telefonu zvednutím (ta již fungovala) či možnost probudit obrazovku dvojitým poklepáním (rovněž funkční). Nakonec dodám, že automatická regulace jasu fungovala bez problémů.

Zvuk: pouze jeden

Nokia G22 disponuje jediným hlasitým reproduktorem, který hraje pouze průměrně a na nejvyšší hlasitost je zvuk již poměrně zkreslený. Není to naprosté „chrastítko“ a u levných telefonů jsem se setkal i s horšími reproduktory. Situaci může mírně zachránit přítomnost 3,5mm jacku.

Výkon hardwaru: kámen úrazu?

Nokia G22 je osazena procesorem Unisoc T606, který vídáme v nejlevnějších (téměř hloupých) telefonech a u zařízení za více než 4 tisíce korun se s ním setkávám poprvé. Nižší výkon je bohužel okamžitě znát. Na začátku testování, kdy jsem měl opravdu velké obavy o použitelnost zařízení, jsem byl částečně (mile) překvapen tím, že mobil jakž takž funguje a je použitelný. Po delším čase mi však, upřímně řečeno, začala lézt zpomalenost zařízení na nervy. Na leccos budete čekat dlouho a nemluvím pouze o spouštění aplikací, ale třeba i jen o pohybu v nastavení nebo odezvě při odemykání smartphonu. Pochopitelně bude hodně záležet i na tom, jakou optikou se budete na telefon dívat. Je možné, že třeba uživatelé starší generace budou s rychlostí spokojeni (přejdou-li na Nokii G22 z něčeho ještě horšího), přesto však Nokii G22 z hlediska výkonu doporučit nemohu. Přítomnost 4 GB RAM a 64GB úložiště pak jen dotváří obrázek o výkonosti tohoto smartphonu a za kladnou lze považovat snad jen podporu paměťových karet o nadprůměrné maximální velikosti 2 TB.

Výdrž baterie: mohla být lepší

Baterie Nokie G22 o kapacitě 5 050 mAh by mohla čistě teoreticky zprostředkovat skvělou výdrž, v praxi tomu tak ale bohužel úplně není. Pravdou sice je, že když telefon nepoužíváte, mizí procenta kapacity baterie skutečně velmi pomalu, jakmile jej však budete běžným způsobem používat, je výdrž pouze průměrná a pravděpodobně budete nabíjet každý den, maximálně za 1,5 dne používání. Důvodem je podle mě opět procesor, který zřejmě (i kvůli 12nm výrobní technologii) není příliš energeticky efektivní. Bylo by zajímavé vidět, jakou výdrž by Nokia G22 měla například s procesorem Snapdragon 695, což se ale bohužel nedozvíme.

Nabíjení probíhá pochopitelně výhradně drátově a při nabíjení z 30 na 90 % trvá zhruba 65 minut. Kompletní nabití z nuly pak trvá přibližně 100 minut.

Konektivita: pro milovníky FM

Konektivita čítá podporu navigačních systémů GPS, GLONASS a Galileo, ale také Bluetooth 5.0 či Wi-Fi 5. 5G bohužel schází, třeba však někoho potěší FM rádio.

Fotoaparát: jen pro velmi nenáročné

Fotovýbava Nokie G22 je spíše povinnou výbavou než „lákadlem“, vzhledem k ceně pak příliš nepřekvapí, že za zmínku stojí víceméně jen hlavní 50Mpx snímač, částečně ještě 8Mpx selfie kamerka. Dvojice 2Mpx kamer je pak klasicky pouze do počtu a zdá se mi, že někdy snad jen kvůli designu samotného fotomodulu.

Vzhledem k ceně telefonu nelze očekávat nijak průlomové funkce v oblasti fotoaplikace, ta přesto nabídne například dedikovaný noční režim, kde najdeme i samostatný režim stativu, ale také možnost vyfotit panorama, makro snímek či časosběrné nebo zpomalené video. Klasické video je pak možné zachytit v kvalitě 1080p s 30 FPS, případně 720p (rovněž s 30 snímky za vteřinu).

Přečtěte si také

Nokia G22 chce uživatelům usnadnit výměnu baterie i displeje, navíc překvapí cenou

U hlavního fotoaparátu lze aktivovat automatické spuštění HDR, vodoznak, fotit v nativním rozlišení 50 Mpx či vybírat z několika poměrů stran, kdy je defaultně nastaveno 4:3. Právě u fotoaplikace lze pak často pocítit nižší výkon procesoru, neboť pohyb nastavením v ní není vždy úplně plynulý a uživatel musí čekat. Kvalita snímků je pak odpovídající ceně – nízká. Na druhou stranu nenáročným uživatelům (a právě na ně tento model cílí) by mohla postačit. Až na pár výjimek jsou fotografie obvykle málo detailní, což je okamžitě patrné i po malém přizoomování výsledného snímku, stejně tak jsou občas podivně zaostřené, nicméně vyloženě kritizovat podle mě nelze například barevné podání, které nevypadá úplně zle, stejně tak se telefonu vcelku daří nastavit expozici. 8Mpx čelní kamerka se také snaží a na základní selfíčka jistě postačí.

Na celou obrazovku

Na celou obrazovku

Nokia G22 1080p 30 FPS

Software: dvouletá podpora

Nokia G22 se chlubí dvouletou garancí softwarové podpory včetně dvou velkých aktualizací, zamrzí však, že telefon dorazil (a v době testování stále má) se zastaralým Androidem 12. Majitelé se tak sice dočkají Androidu 14, otázkou je však kdy a také, jak bude tento systém na takto slabém hardwaru vlastně fungovat. Právě na procesor se pak váže i obecně pomalejší odezva telefonu, na rozdíl od čínských výrobců však může potěšit víceméně čisté prostředí Androidu.

Zhodnocení

Je evidentní, že Nokia G22 je telefonem pro méně náročné zákazníky, kterým jde především o cenu a ocení třeba i bonus v podobě možnosti si svépomocí a bez ztráty záruky vyměnit baterii, displej či konektor. Navzdory tomu zařízení neschází odolnost IP52, design, který neurazí, či 90Hz displej. 12nm procesor Unisoc T606 si však výrobce mohl odpustit a místo něj použít modernější řešení, které by se podepsalo na svižnějším chodu, ale i na výdrži. V neposlední řadě chválím i garanci dvou velkých aktualizací, méně pak fakt, že telefon dorazil se starším Androidem 12.

Konkurence

Za nijak velký příplatek lze zakoupit třeba Xiaomi Redmi Note 12, které se chlubí 6,5" AMOLED panelem se 120Hz obnovovací frekvencí, 8Mpx ultraširokoúhlým objektivem a také modernějším a výkonnějším 6nm procesorem Snapdragon 685 či podporou 33W nabíjení.

Přejít do katalogu

Xiaomi Redmi Note 12 128+4 GB

Rozměry	165,7 × 76 × 7,9 mm, 183,5 g
Displej	AMOLED, 6,67" (2 400 × 1 080 px)
Fotoaparát	50 Mpx, video: 3 840 × 2 160 px, 30 FPS
Procesor	2×2,4 GHz + 6×1,8 GHz
Paměť	RAM: 4 GB, úložiště: 128 GB, ne
Akumulátor	5 000 mAh

Alternativou může být i Samsung Galaxy A13 5G, který je osazen výkonnějším 5G procesorem a má oblíbenou nadstavbou One UI.

Přejít do katalogu

Samsung Galaxy A13 5G 128+4 GB

Rozměry	164,5 × 76,5 × 8,8 mm, 195 g
Displej	TFT IPS, 6,5" (1 600 × 720 px)
Fotoaparát	50 Mpx, video: 1 920 × 1 080 px, 30 FPS
Procesor	MediaTek Dimensity 700, 2×2,2 GHz + 6×2 GHz
Paměť	úložiště: 64 GB, microSD
Akumulátor	5 000 mAh

Kč

Foto: Ioannis Papadopoulos, mobilenet.cz