Byla doba, kdy jsem se na každé vydání hry od Gameloftu těšil. Vedle primitivních hříček a několika málo dalších vydavatelů (Glu atd.) to byli právě oni, kdo přinášel AAA zážitky na cesty. Dnes jsou ty nejlepší tituly většinou od malých týmů nebo nezávislých tvůrců a hry od Gameloftu provází jistá pachuť. S každým vydáním přichází obava, že to bude zase stejné, silně zaměřené na mikrotransakce a neobjevíme v tom ani ždibec inovace.
Zombie Anarchy – videorecenze
Zábavný svět po zkáze
Videohry dovedly zobrazit apokalyptický svět zábavně, ale zároveň ho nedegradovaly na pouhé hřiště. Zombie Road Trip je čistě groteskní zábava, ale třeba The Walking Dead staví na bezútěšnosti. Hra Zombie Anarchy se snaží tvářit vážně, ale její nejlepší momenty jsou vybudované na fascinaci z destrukce a zabíjení. Svět této hry není nebezpečným místem, kde smrt číhá na každém kroku, ale hřištěm, kde se kluci s velkými zbraněmi předhánějí, kdo je větší frajer.
Vážně pojaté drama se nekoná, což samozřejmě nevadí. Ač se to titul na první pohled snaží zastírat, jde o další variaci na čekací strategie, kterých už sám Gameloft vydal spoustu, tentokrát ovšem se zombíky a tradičně hezkou grafikou. Možná více než jindy je ale rozdělen na dvě části, přičemž stavění základny nehraje tu největší roli. Jsou to právě souboje, při kterých strávíte většinu času. A z nějakého důvodu nejsou ani výrazně omezeny.
Stavění a bourání
Tohle už přeci znáte. Postupně si odemykáte nové budovy, které umisťujete do vlastní základny, plánujete obranné systémy a vše neustále vylepšujete. Postup je podmíněn plněním úkolů, kupováním vylepšení a získáváním stále více a více materiálů. Všichni hráči tak kopírují v podstatě shodný vývoj. Esencí všeho je opět čas – postavit stan přece nějakou dobu trvá. Mnohem déle pak trvá samo vylepšování, protože zase tolik budov tu nenaleznete.
Mnohem zajímavější je část s útoky. Se svou dodávkou stylově prorazíte plot základny jiného hráče nebo líhně zombíků. Vaším cílem je chytře překonat nástrahy a vydrancovat zásoby. Každý z hrdinů má vlastní speciální schopnost, kterou se musíte chytře naučit používat. Ve smyslu jednoduché zábavy to může být uspokojující, ale nezbavil jsem se pachuti z toho, že bych měl útočit na jiné hráče ve světě, který by se měl raději semknout a bojovat za záchranu lidstva. Přitom hra mluví o tom, že se lidstvo musí zase postavit na nohy. Jak toho chce docílit vražděním dalších přeživších, to nevím.
A teď ten zbytek
Nebyla by to moderní free-to-play hra, kdyby se věci krapet nezkomplikovaly. Samozřejmě, sehnat základní materiály stojí čas, případně trochu úsilí při drancování, ale stavba a vylepšování jsou podmíněny i dalšími konkrétními předměty, které potřebujete. Ty získáváte víceméně náhodně a jen si vybíráte konkrétní mise, kde máte určitou šanci předmět vyhrát. Tento systém celý postup znesnadňuje a fakticky znamená, že máte najednou několik desítek různých „měn“.
Na vše ale existuje řešení – prémiová měna si dovede poradit s čímkoliv: překoná čas pro stavbu i chybějící materiály. Doufám, že se něco takového objeví i ve skutečnosti, protože ani za peníze si nekoupíte všechno. Až na jednu výjimku nejsou souboje téměř omezeny. Utržené zranění je lepší řádně ošetřit, což znamená přísun trochy jídla a samozřejmě nějaký ten čas. Bývá to ale jen pár minut, což není tak hrozné.
Závěr
Zombie Anarchy je nakonec poměrně běžnou čekací strategií, která hezky vypadá, ale základní hratelnost komplikuje freemium prvky a především čekáním, které je delší a delší. Zábavu si užijete hlavně při soubojích, kde dodávka stylově přejíždí zombíky a vaši hrdinové mají k dispozici několik speciálních schopností. Trochu zamrzí lehkovážné zacházení s apokalyptickým světem a fakt, že místo záchrany lidstva se drancujete navzájem.