Na telefonech a tabletech si sice stále nezahrajeme skutečné závodní simulátory v pravém slova smyslu (ne, že bych zrovna já něco takového běžně hrál), navíc představa připojování všeho toho příslušenství by asi byla komická, ale jinak téměř nepřijdeme zkrátka. Nejlépe se daří arkádám, ale zahrajeme si rallye. A dnes se podíváme na hru, která je ještě arkádovější než většina závodních arkád. Je neuvěřitelně výbušná (skoro jak Note 7) a rychlá.
Maximum Car – videorecenze
Maximální rychlost
Ani nevím u čeho začít. Při hraní jsem neustále vzpomínal na Burnout, a na tom jsem měl vždy nejraději ohromné rychlosti v kombinaci s výbuchy a vzájemným likvidováním vozů. A to jsou dva hlavní prvky, které najdete i v této nevýrazně vypadající hře. Potěšilo mě vlastně hned od začátku, že když se auto rozjede, tu rychlost doslova cítíte, obraz se rozmazává a ne vždy stíháte sledovat, co se okolo vás děje.
Řítíte se maximální rychlostí po trati, vyhýbáte se dopravním autům a předjíždíte protivníky v nabušených závoďácích. A nejen, že jim zamáváte z okýnka, ale rovnou je při tom můžete navést do svodidel, nebo správně mířeným nárazem rovnou odpravit. Dokonce nechybí ani vypouštění naváděných raket. Výbuch pak zpomalí čas a explozi vám ukáže v celé své kráse – právě jako ve zmiňovaném Burnoutu.
Stará škola
Určitě je fajn dojet do cíle na prvním místě. Zde si titul na nic nehraje a protivníky rozmisťuje v úrovni postupně za sebe. I když čas od času uvidíte, že se někteří mezi sebou předjíždí či dokonce bourají. Nejednou těsně přede mnou vybouchli a já měl co dělat, abych se včas vyhnul troskám. Samozřejmě, občas to vypadá, že se ostatní závodníci moc nebrání, když na ně útočíte, ale během hraní to nijak neruší.
Vedle cílové pásky vás zajímají další dva faktory. Tedy vlastně tři. Jednak to jsou peníze, které získáváte za všemožné vylomeniny – těsné míjení aut, destrukce, předjíždění, ale také driftování. Každé kolo má i svou vlastní výzvu, za jejích splnění je slušná odměna v podobě mincí. A do třetice vás zajímá i likvidace protivníků. Pokud jedno konkrétní auto zničíte několikrát, odemkne se vám a snadno ho po závodu koupíte. Čím vzácnější auto, tím víckrát ho musíte pokořit.
Free-to-play co neškodí
Všechny dosud zmíněné prvky jsou zábavné, což je jejich jediným účelem. Snad bych zmínil, že střílení raket je možná trochu zbytečné a hru bych si užil i jako čistokrevné závody. Zároveň vypouštění rakety a spouštění nitra vám minimálně v zatáčkách může rozhodit ovládání, protože k tomu slouží gesto tažení prstu v místě, kde zároveň zatáčíte. Jistý si nejsem ani grafikou, která je bloková a velmi jednoduchá… vlastně nijak nepřekáží, ale určitě by hra mohla vypadat lépe.
Otázkou je ovšem free-to-play model. Má jednu ohromnou nevýhodu a jednu výhodu. Téměř jedinou překážkou jsou závodní žetony, bez nichž si zajezdíte maximálně v nekonečném módu. Ty fungují jako klasická energie. Na druhou stranu vás hra příliš neomezuje ve sbírání mincí a odemykání aut připomíná prémiový titul. Nemusíte dlouho šetřit a závisí i na tom, jak rychle dovede protivníky likvidovat. Nesporný klad spatřuji v možnosti koupit si zrušení žetonů, čímž z toho za 160 Kč uděláte prakticky prémiový titul.
Závěr
Ani u větších a zvučnějších her jsem si tolik neužil rychlost a lehkovážnost, jakou vidíme u tohoto titulu. U humorných hlášek se budete šklebit a stylové výbuchy vypadají uspokojivě. Možná to trochu kazí až příliš jednoduchá grafika a nadbytečné střílení. Na druhou stranu, free-to-play model není špatný a vedle energie (která jde zaplacením odstranit) nedochází k dalšímu otravování. Jediným zaplacením z toho tedy uděláte prémiovou závodní hru se zábavným sbíráním aut.