Stahovat strategie na telefonech nebo tabletech je vždy veliký risk. Obzvlášť když jsou zdarma. Většinou vychází ze stejného modelu, který vás sice v začátku baví, ale po chvíli zjistíte, že pro další postup se neobejdete bez placení nebo dlouhého čekání. A kdo platí, ten vyhrává. Dawn of Titans se v prezentaci snaží tvářit jinak. A svým způsobem připomíná počítačový Total War, alespoň tedy v bitvách.
Dawn of Titans – videorecenze
Agresor nebo obránce?
Titáni udržovali na zemi pořádek, dokud se jeden z nich nerozhodl ostatní zničit. A vlastně se mu to povedlo, takže si lidé zase museli vládnout sami. A docela se jim dařilo, dokud se Titáni zase nevrátili. A tentokrát už mírové snahy v žádném případě nemají. Odevzdají se do rukou lidí a stanou v čele jejich armád. Svět se znovu propadne do války. Vaším cílem je rozdrtit všechny ostatní národy a hráče, přitom se stále snažíte tvářit, že jste válku nevyprovokovali, že jste se prostě jen museli bránit, když bylo nebezpečí blízko. Co mi to jen připomíná?
Titul se vás od začátku snaží přesvědčit, že tím hlavním jsou bitvy v reálném čase. A minimálně prvních pár hodin je to pravda. V kampani se postavíte dalším národům, které vás ohrožují. Příběh je tradičně hloupý a stojí na silných řečech. Očekávejte genericky epické dialogy, které bez mrknutí oka můžete přeskakovat. Souboje jsou ovšem překvapením. A opravdu připomínají Total War. Mnohem více než třeba mobilní Total War sám.
Do vřavy
Ať už máte důvod jakýkoliv, do bitev se prostě vydáte. A ve výsledku jsou velmi povedené. Na začátku umístíte jednotky a zadáte jim příkazy. Jakmile se hra spustí, pokračujete ve velení. Snadno můžete nastražit léčku, nebo do ní naopak spadnout. Není to tedy jen o číslech, ale chytrá strategie skutečně znamená výhodu. Má to ovšem drobnou nevýhodu – jak jednou boj začne, ve změti vojáků se nevyznáte.
Zatímco počítačový Total War toto řešil ikonami na spodní straně obrazu, tady nic takového nenajdete. Ani Titáni nejsou převratným herním prvkem. Vlastně jde jen o silnější jednotky, které mají lehce odlišné schopnosti a můžete jim měnit vybavení. Na druhou stranu mě překvapily a potěšily různé herní módy. Jednou závodíte, kdo dřív dorazí k portálu, jindy eskortujete jednotku. Během toho vás mohou přepadnout, takže třeba bojujete na dvou frontách.
Něco navíc
Pryč je doba, kdy by něco navíc znamenalo přidanou hodnotu a více zábavy. V tomto případě je něco navíc běžná mobilní čekací strategie (po vzoru Clash of Clans), ve které stavíte vlastní město (na podivně se vznášejícím ostrově), vylepšujete budovy, sbíráte suroviny a neustále na něco čekáte. Ať už to jsou nové jednotky, budovy nebo vylepšení. Oproti jiným titulům vidím výhodu snad jen v tom, že graficky je mapa skutečně krásná.
Ani bitvy nejsou špatné, ale vizuálně vás uchvátí až město nebo prostředí. Už jen kvůli tomu bych byl schopný padnout na kolena a prosit za prémiovou verzi bez všech free-to-play nesmyslů. I když je počáteční postup velmi rychlý, časem se věci začnou zpomalovat. Samozřejmě nechybí napadání ostatních hráčů, kde silně pocítíte pay-to-win. Jednoduše řečeno, s dostatkem prémiové měny dosáhnete na lepší Titány, koupíte si silnější výzbroj a další vymoženosti, jako je třeba štít nebo rychlejší postup.
Závěr
Dawn of Titans vyniká předně ve dvou oblastech: jednak je to perfektní grafika a jednak povedené bitvy v reálném čase, které umožňují skutečné taktizování. Na druhou stranu se nevyhýbá klasickým klišé, jako je laciný hrdinský příběh. Proklamované Titány vlastně ani nijak zajímavě nevyužívá. Stavba města pak připomíná tradiční čekací strategii. Nemohu říci, že by mě to zprvu nebavilo… Ale čím déle hrajete, tím více pay-to-win prvků se objevuje.