Mnozí znají HTC jako výrobce úplně prvního Android telefonu, který se dostal na trh v roce 2008, avšak cesta společnosti začala mnohem dříve. Tchajwanská značka totiž byla založena již v roce 1997 a tento týden slaví své 20 narozeniny. Za tu dobu zažila mnoho vzestupů i pádů, ale nikdy neztratila odhodlání se změnit či vyzkoušet něco zcela nového. Právě díky tomu stojí HTC nejen za prvním Android telefonem, ale také za prvním Windows smartphonem či prvním 3G telefonem s Windows. Zítra představí HTC svou novou vlajkovou loď U11, takže je vhodný čas se podívat na ty největší milníky, které pomohly vytvořit HTC, jaké známe dnes.
1997 až 2002 – Těžké začátky
Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí silná žena, a to platí i v případě společnosti High Tech Computer Corparation. Její jméno je Cher Wang a je dcerou jednoho z nejbohatších mužů Tchaj-wanu. Právě ona, Peter Chou a H. T. Cho uzavírají v roce 1997 partnerství, jež má za následek zrození HTC. Hlavním cílem společnosti bylo již od počátku přinést na trh kombinaci telefonu a osobního asistenta. HTC začalo tak již v roce 1998 pracovat na jednom z prvních dotykových telefonů, ale tento projekt se stal obrovským neúspěchem. Společnost zachránilo od brzkého konce až rodinné bohatství spoluzakladatelky Cher Wang, jež investovala značné prostředky jen aby postavila společnost opět na nohy.
To se ji také podařilo a společně s tím přijalo HTC nový směr, který spočíval ve výrobě zařízení pro ostatní značky. První úspěchy přišly až s výrobou notebooků, které si v roce 2000 objednal Compaq a později HP. HTC však nezapomnělo na svůj hlavní cíl a snaží se stále prolomit s mobilními telefony. Hitem se stane pro HTC až vůbec první smartphone se systém Windows od Microsoftu, který přichází na trh v roce 2002 pod názvem Pocket PC. Tento úspěch přilákal rovněž pozornost velkých operátorů, jako je AT&T, T-Mobile, O2, Verizon či Orange, pro které začne HTC vyrábět zařízení.
Jméno HTC se však na žádné zařízení ještě dlouho nedostane. Společnost vytvářela zařízení pro zmíněné operátory a další jako Dell, Fujitsu-Siemens či Sharp. To pomáhá HTC získávat popularitu – především díky modelům Magician, Wizard a Apache si získala společnost pověst jednoho z nejlepších výrobců smartphonů s Windows Mobile na palubě.
2006 – Budování vlastní značky
Dalším velkým milníkem se stal pro HTC rok 2006, kdy začalo konečně vyrábět a telefony pod vlastní značkou, pro které vytváří rovněž vlastní reklamní kampaně. HTC je v této době považováno za velmi inovativního výrobce, a to zejména díky tehdy populární rodině zařízení Touch. Ta se snažila změnit názor veřejnosti, jež si myslela, že telefony s Windows Mobile jsou jen „těžké a ošklivé cihly“ určené výhradně pro práci. Série zařízení Touch pomohla tento názor vyvrátit díky atraktivnímu a příjemně ovladatelnému dotykovému prostředí TouchFLO, které bylo nadstavbou k rigidnímu Windows prostředí. Umožňovalo mnohem pohodlnější dotykové ovládání pomocí velkých ovládacích prvků a čisté grafiky.
HTC bylo v této době prohlašováno za jednu z nejlepších technologických společností a začínaly prosakovat zvěsti, že již brzy bude jedním z TOP pěti výrobců mobilních telefonů. Jejich smartphony s Windows Mobile byly stále populárnější a jméno HTC se začalo vrývat do povědomí veřejnosti, ale ta největší chvíle má pro tohoto tchajwanského výrobce teprve přijít.
2008 – Zrod Androidu
Rok 2008 můžeme považovat za jakýsi zrod moderního HTC. Právě v tomto roce totiž sklidila společnost ovoce za spolupráci na vývoji nového operačního systému na bázi Linuxu, jež vytvářela společně s Googlem v rámci iniciativy OHA (Open Handset Alliance). Na trh tak přišel vůbec první Androidem poháněný telefon jménem HTC Dream (často známý také jako T-Mobile G1) – pradědeček všech dnešních Android smartphonů.
2009 – Broušení diamantu
Hned z kraje následujícího roku vydalo HTC druhý smartphone s Androidem pod jménem HTC Magic (nebo také T-Mobile myTouch 3G), jenž měl až na jednu „drobnost“ prakticky stejný design jako Dream. Onou drobností se stalo odstranění klávesnice, což přiblížilo nový telefon mnohem blíže dnešním chytrým plackám. Telefon to opět nebyl nijak vyloženě skvělý, ale s novou konstrukcí působil uhlazeněji a jednodušeji.
Velké překvapení ovšem přišlo až v druhé polovině roku, kdy společnost mnohé zaskočila představením HTC Hero. I když svým designem jasně navazuje na své dva předchůdce, mnozí považují Hero s jeho jedinečným vzhledem za skutečně první prémiově vypadající zařízení s Androidem od HTC. Oceňován nebyl jen zajímavý vzhled s výrazně zakřivenou bradou, ale především za použitý materiál. HTC využilo k výrobě Hero netradiční teflon, díky kterému se telefon nepatlal, působil lépe v ruce a tolik neklouzal. Vzhledem k dnešní době je také zajímavý fakt, že Hero byl vůbec prvním telefonem od HTC, jenž měl ve svém těle 3,5mm jack výstup pro sluchátka – tedy něco, čeho se pokouší tento výrobce ve svých nejnovějších telefonech naopak zbavit.
2010 – Příchod Legendy
Rok 2010 byl pro HTC velmi rušný a už v první polovině roku vypustila společnost do světa mnoho Android telefonů. Nejprve nám HTC přineslo zcela první zařízení pod značkou Nexus ve spolupráci Googlem. Google Nexus One byl opět velkým evolučním skokem v oblasti konstrukce. Použit byl opět teflon, ale nyní byla konstrukce ještě uhlazenější a dalo by se říci, že právě toto zařízení zpopularizovalo označení „unibody“ design, jelikož bylo tělo vyrobeno jen z jednoho kusu materiálu – v tomto případě ze zmiňovaného teflonu.
Zanedlouho po Nexusu One přišla na trh rovněž jeho varianta čistě od HTC pod označením Desire. Desire zůstal vzhledově věrný svému sourozenci od Googlu, jen vyměnil ovládací trackball pod displejem za trackpad, zatímco konstrukci tvořilo spojení kovového šasi a z velké části plastového zadního krytu. Zároveň jsme tak získali modelovou řadu, která doprovází HTC ve střední a nižší třídě až do dnešních dnů.
Do té doby nejopěvovanějším telefonem HTC se stal model Legend, který ohromil vysokou kvalitou zpracování a krásným vzhledem. Legend byl tím pravým nástupcem Hero a potvrdil skvělou pověst designerů HTC konstrukcí vyřezanou z jediného kusu hliníku, na kterou bude výrobce za pár let odkazovat svými vlajkovými modely.
Druhá polovina roku už tak slavná nebyla a HTC nedodávalo na trh tak kvalitně vyrobená zařízení, o jakých jsem se zmínil v předešlých odstavcích. Zejména se začalo s neblahým recyklováním designu a vytvářením různých variant stávajících modelů. Za zmínku stojí třeba jen pamětihodné HTC EVO 4G, jež bylo, jak už název sám napovídá, jedním z prvních 4G (LTE) chytrých telefonů vůbec. Zajímavostí je, že EVO 4G je dodnes jedním z mála telefonů, který nabízí v těle integrovaný stojánek, který má v dnešní době třeba Surface.
Jinak však HTC po zbytek roku prakticky jen recyklovalo originální Desire, což mělo za následek vznik modelů Wildfire, Droid Incredible, Aria či Desire HD. Jen na samotném konci roku se na trh dostaly také telefony T-Mobile G2 a myTouch 4G, které přišly s velkými vylepšeními oproti jejich předchůdcům. Konstrukce navazovala na Nexus One a Desire, byla mnohem kvalitnější a dokonce jsme se u obou telefonu opět dočkali také vylepšené hardwarové klávesnice. V tomto roce také HTC přijímá svůj nový slogan „quietly brilliant", který zůstává až do dnes.
2011 – Senzace na obzoru
Rok 2011 nepřinesl pro nová zařízení nijak velké změny a stále se tak jen maličko upravoval design nastolený Desirem. Od HTC Desire S a Thunderbolt až po EVO 3D (jeden z prvních telefonů s 3D displejem) – všechny telefony si byly velmi podobné. Některé sice stále nabízely kovové šasi, ale HTC zkrátka nezkoušelo nic nového či výrazně odlišného. To přišlo až s novým vlajkovým modelem Sensation, který dokázal, že má společnost stále co nabídnout.
Model Sensation dokázal, že má společnost stále co nabídnout.
Byť konstrukce stále následovala kroky Desiru, byla značně pozměněna a čítala hliníkové šasi, elegantně zakulacené sklo krycí displej a zajímavě vypadající tříbarevná záda, jež rozděloval diagonálně kovový pruh. Koncem roku přišlo rovněž vylepšené Sensation XE, které nabídlo poprvé Beats Audio a dodávalo se také se sluchátky iBeats. Dnes je již Beats Audio součástí Applu.
HTC se zkoušelo také v tomto roce zaměřovat na určité uživatelské skupiny. Třeba takové HTC Rhyme bylo zejména díky své „švestkové“ barvě mířeno zejména na něžné pohlaví, zatímco telefony HTC ChaCha s klávesnicí ve stylu BlackBerry a Salsa měly jako svou cílovou skupinu náctileté. Právě proto byla tato zařízení nazývána také trošku hanlivě „Facebook telefony“.
2012 – Jeden vládne všem
Doposud vyvíjelo HTC své telefony postupně bez nijak velkých odboček či experimentů. To se však změnilo v roce 2012, kdy byla uvedena zcela nová řada telefonů One. Modely One byly drastickým odklonem od předešlých telefonů a nikde to nešlo poznat více než u vlajkového HTC One X. HTC se rozhodlo odklonit od hliníku a nasadilo u svého nejsilnějšího telefonu zakulacené polykarbonátové tělo. Vzhledově vypadalo One X stále pěkně, ale některým se nelíbila jeho plastová konstrukce a právě pro takové tu bylo ve střední třídě jen HTC One S, které se pyšnilo šasi s anodizovaného hliníku.
Po velkém poprasku kolem nové řady One se však HTC opět na chvíli usadilo. Modely Desire přicházely stále na trh a začínaly postupně ztrácet kouzlo originálu, jelikož změn mnoho nebylo a design byl již značně okoukaný. Do konce roku přišly na trh rovněž další zástupci rodiny One v podobě HTC One SC, One ST, One X+, One VX a One SV. To vedlo mnohé k zpochybňování prodejní strategie společnosti, jelikož bylo těžké vyznat se ve spoustě podobných telefonů a přechod k plastové konstrukci byl přinejmenším lehce kontroverzní.
2013 – Velký Boom a nový začátek
Nový rok začala společnost velmi zajímavě uvedením nového „Facebook telefonu“ HTC First. Ten nabídl speciální nadstavbu Androidu dělanou ve spolupráci s Facebookem, namísto pro HTC typické nadstavby Sense, ale díru do světa rozhodně neudělal a myšlenka „Facebook telefonu“ rychle zanikla. HTC First se však neodlišovalo jen prostředím, ale i designem. Ze zad nevystupující fotoaparát měl pro HTC nezvykle malou čočku, což bylo pro ostatní zařízení typické, a plochý zadní kryt byl potažen matnou „soft touch“ vrstvou pro příjemnější držení.
Na experimenty s Facebookem se však rychle zapomnělo s příchodem té nejradikálnější změny designu v historii společnosti. Nový vlajkový model se stal pro mnohé tím nejlepším, co HTC dokázalo vyrobit a jeho nový design určil na dlouhou dobu vzhled mnoha budoucích zařízení. Vzhledem ke snižujícím se prodejům a vzestupu Samsungu muselo HTC zkrátka něco podniknout a tím něčím bylo dnes již ikonické HTC One.
Polykarbonát vzal za své a vrátilo se opět nádherné hliníkové unibody tělo, které se ve své době skutečně vyjímalo. I ostatní výrobci si od něj brali později inspiraci. HTC One (kódové označení M7) navíc nejen skvěle vypadalo, ale zároveň se také dobře drželo díky lehce zakulaceným zádům. Telefon nabídl Full HD displej, čtyřjádrový Snapdragon 600 a především velké BoomSound stereo reproduktory na přední straně s úpravou zvuku od Beats.
V roce 2013 neexistoval lépe hrající telefon a dodnes patří reproduktory v M7 mezi ty nejlepší. Poprvé jsme se tu také setkali s UltraPixely, které jsme nalezli v hlavním 4Mpx fotoaparátu. Tento risk se však nevyplatil, jelikož fotoaparát, byť nadprůměrný, nedosahoval na ty nejvyšší příčky a mnozí považovali změnu na menší počet megapixelů za chybu. Ironií osudu zůstává, že v dnešní době udělali výrobci těch nejlepších fotomobilů stejnou změnu jako HTC před čtyřmi lety. I přesto se stalo HTC One (M7) jedním z nejoceňovanějších telefonů společnosti a nechybělo v žádném výběru nejlepších telefonů roku.
Po zbytek roku HTC už nic významného prakticky nevydalo. Desirům se kromě USA opět velmi dařilo a HTC One (M7) byl tak obrovský úspěch, že se společnost ani neobtěžovala s vydáváním nespočtu dalších členů rodinky One, jako tomu bylo rok předtím. Na trh se dostaly jen dva modely – HTC One Mini a HTC One Max.
HTC v říjnu 2013 vykázalo poprvé ve své historii čtvrtletní ztrátu.
Názvy napovídají, že jde prakticky jen o jinak velké varianty HTC One, ale za zmínku stojí, že One Max se stal prvním telefonem od HTC se čtečkou otisků prstů. Avšak i přes úspěch oceňovaného HTC One (M7) jeho celosvětové prodeje nedosáhly na soupeřící Samsung Galaxy S4 a HTC v říjnu 2013 vykázalo poprvé ve své historii čtvrtletní ztrátu, což značí počátek problémů, ze nichž se společnost snaží dostat dodnes.
2014 – Evoluce nové ikony
Poslední redesign v podobě One (M7) se ukázal jako velmi úspěšný, takže jeho nástupce na něj pouze navazuje a vylepšuje drobnější detaily. HTC One (M8) bylo tedy stále oblečeno v celokovovém kabátku, který byl nově mnohem více zaoblen a ovládací tlačítka Androidu se přestěhovala softwarově na displej. Tyto menší změny byly ale zastíněny příchodem duálního fotoaparátu, který umožňoval různé hrátky s hloubkou ostrosti fotografií. Opět se tak jedná o jednu z dnes velmi populárních a žádaných funkcí, se kterou HTC tak trochu předběhlo dobu. Ani duální fotoaparát či pozdější verze přistroje s Windows Phone 8.1 však nepomohla a prodeje opět zaostávaly za konkurencí.
Kromě vlajkové lodi byl ovšem rok 2014 pro HTC na nová zařízení až nezvykle pustý. Přišlo jen pár variant M8 a několik zařízení Desire, která se moc nezměnila. Jediným výraznějším přírůstkem byla nová generace HTC J Butterfly, která vyměnila kov za polykarbonátové tělo, což může být viděno jako reakce na voděodolnou konstrukci Samsungu Galaxy S5. Nový telefon sice bledl v porovnání s M8, ale vyplatí si připomenout, že se HTC nebálo udělat výrazný kompromis jen aby mohlo nabídnout rychle žádanou vlastnost voděodolnosti.
2015 – Dochází pára
Zpomalené vydávání telefonů pokračovalo i v následujícím roce, kterým začal pomalý úpadek HTC, jenž trvá dodnes. Společnosti Apple a Samsung spokojeně dominovaly trhu a menší vyzyvatelé jako LG, Motorola či Huawei dokázali zatím držet krok. HTC se na druhou stranu naopak zatáhlo více do sebe, vydalo do té doby nejmenší počat nových modelů a vzhledem k problémům s prodeji byla zvolena novým CEO spoluzakladatelka Cher Wang, která se bude snažit společnost již podruhé postavit na nohy.
Začátkem roku překvapilo snad jen uvedení VR brýlí Vive ve spolupráci s herním vývojářem Valve, které sklízí dodnes obrovský úspěch. Větším vydáním bylo opět vlajkové HTC One M9, které se však nedočkalo od veřejnosti tak vřelého přijetí jako předchozí generace. Prakticky nezměněný design, který až na dvoubarevné provedení nepřinesl prakticky nic výrazně nového a prodeje na tom byly opět o něco hůř. Na rozdíl od minulých let neudělalo HTC ani více velikostních verzí, ale místo toho jen lehce upravovalo hardware, což vedlo ke vzniku One E9+ a One M9+. Ve střední třídě si však vedla stále dobře řada Desire s modely 520, 526 či 626, které svými barvami a často zajímavým vzhledem lákala cílovou skupinu náctiletých uživatelů.
Na větší designovou změnu jsme si museli počkat až na konec roku, kdy bylo uvedeno HTC One A9, které mělo být levnější alternativou pro zájemce o prémiový telefon. A9 se setkalo s velkou kritikou designu, jež připomínal tehdejší iPhone, ale nelze zapřít ani návaznost na předchozí vlajkové modely HTC. Bohužel však HTC nasadilo vzhledem k hardwaru zařízení až nesmyslně vysokou cenu, což vedlo v kombinaci s kontroverzí ohledně vzhledu k často negativním ohlasům.
2016 – Znovuzrození
Poslední roky nebyly pro HTC nijak zvlášť úspěšné a kdysi opěvovaný výrobce prvních Androidů nyní přešlapoval na místě a vydal opět ještě méně telefonů něž dříve, zatímco konkurence utíkala vpřed. Byl tedy čas vrátit se k rýsovacím prknům a přijít opět s něčím novým, čímž se stala stále ještě současná vlajková loď HTC 10. Spojení designu minulých vlajek a nových prvků z A9 se ukázalo jako šťastná volba, díky které vymizela pachuť z předchozí M9. Broušený rám dal telefonu jedinečný vzhled, který každý okamžitě pozná a konečně jsme se dočkali také skvělého fotoaparátu. Jen odklon z dvou dopředu namířených reproduktorů se nesetkal s vřelým přijetím.
Prodeje se však kvůli inovativnějšímu Samsungu a nástupu levnějších výrobců, jako je třeba Huawei, bohužel nijak nezlepšily. Velkou zprávou bylo loni také uzavření několikaleté smlouvy s Googlem na výrobu referenčních Android telefonů, kterými se stala dvojice Google Pixel a Pixel XL. Nápis HTC byste ovšem na těchto telefonech hledali marně, jelikož tchajwanský výrobce je opravdu čistě jen vyrábí a samotný návrh telefonu má pod palcem poprvé přímo Google.
2017 – Další radikální proměny
HTC se ani v loňském roce nedařilo a společnost se potácí ve velmi nezáviděníhodné situaci. Sláva a velké prodeje patří minulosti, ale i tak jde stále vidět urputnost a snaha HTC dostat se opět na špičku. Letošní modely, které ukazují opět nový směr, HTC U Ultra a HTC U Play, naneštěstí nesklidily zrovna nejlepší hodnocení a jejich nelogicky vysoká cenovka vhledem k hardwaru situaci nijak nepomáhá. HTC se navíc opět odklonilo od skvělé kovové konstrukce a použilo jako většina ostatních extrémně lesklé sklo, což řada skalních fanoušků značky nevidí ráda.
Již zítra nás čeká představení nové vlajkové lodi, jež ponese s největší pravděpodobností název HTC U11. To dává na vědomí, že se budu podobat spíše letošním modelům a pomalu se tak loučíme s nadějí na kovovou konstrukci. Velkým tahákem zařízení bude pravděpodobně technologie nesoucí označení Edge Sense, na kterou láká HTC vydanou reklamou „o mačkání“, podle které to vypadá, že by měly být boky telefonu citlivé na tlak. Očekává se také Snapdragon 835, 5,5palcový Quad HD displej a také absence 3,5mm jacku.
Všechny podrobnosti se však dozvíme už zítra ráno na tiskové konferenci a uvidíme, jakým směrem se bude HTC ubírat letos. Všechny novinky a zprávy ohledně nové vlajkové lodi HTC vám samozřejmě přineseme jako vždy co nejdříve, takže nás nezapomeňte sledovat nejen zde na stránkách, ale také na našich sociálních sítích či YouTube.
