Xiaomi Redmi Note 2: první dojmy ze zabijáka střední třídy

První dojem, který ve vás telefon zanechá, je jeho velikost. I když se snaží, jak může a má třeba mimořádně tenké rámečky, na obsluhování jednou rukou zapomeňte – palci bude vždy chybět minimálně třetina a nevyhnete se přehmatávání.

Za zapůjčení telefonu děkujeme e-shopu xm.cz

Jinak na telefonu už není nic moc zajímavého. Záda jsou z matného plastu, skořepina obepíná i boky. Na místě sedí pevně, nevrže, ale že by vyvolával nějaký prémiový dojem, to se rozhodně říci nedá. Rozložení ovládacích prvků je naprosto standardní, ale je zde jedna drobná věc, která leckomu udělá velkou radost. Konkrétně se jedná o infraport pro ovládání domácích spotřebičů. V této cenové hladině jde o výjimečnou věc, tuto výbavu postrádá i většina mnohem dražších telefonů.

Přesvědčivý hardware

Co dělá přístroj v této cenové hladině tak přitažlivý, je jeho hardwarová výbava. Osmijádrový MediaTek Helio X10 je čipset, který například HTC nasadilo do své vlajkové lodi, nebojí se jej ani Sony ve svých modelech pro třídu střední. K tomu hodnota RAM čítající 2 gigabajty a vnitřní úložiště na hodnotách 16 nebo 32 GB. To jsou parametry, které vám ukáže mnohý telefon s dvojnásobnou cenovkou. Výkon telefonu jim odpovídá – jeho chod je plynulý, svižný a dostat jej do úzkých vyžaduje hodně snahy.

Pozitivní je fakt, že výrobce nepodcenil ani baterii, a dokázal tak zužitkovat větší rozměry a hlavně hmotnost, protože 160 gramů je v ruce i v kapse docela znát. Odměnou je ale 3 060 mAh připravených pohánět mobil někde v rozmezí dne až dvou.

Ach to LTE

Když ale mluvíme o hardwarové výbavě, je potřeba zmínit jednu hlavní slabinu, kterou je nedostatečná podpora sítí používaných v Česku. Telefon nabízí pouze 1800, 2100 a 2600 MHz, což jsou frekvence používané převážně ve městech. V řidčeji osídlených oblastech, kde se používá 800 a 900 MHz se rázem propadnete až na rychlost EDGE, což pro moderní aplikace a náročnější použití dnes už zkrátka nestačí.

Takže na jednu stranu je dobře alespoň to něco málo, na stranu druhou mobil je přeci od toho abychom se s ním pohybovali a na spoustě míst se zkrátka bude tvářit, jako by LTE neměl. Je-li tato funkce pro vás stěžejní, bude lepší se porozhlédnout někde jinde.

A je to dvojnásobná škoda, protože výrobce neubíral v žádné jiné oblasti. Mámu tu například již zmiňovaný infraport, Dual SIM, rychlé Wi-Fi „ac“, GPS i GLONASS a potěší i takový detail jako podpora USB-OTG.

Android nepoznáte

Další oblastí, kde si Xiaomi se svým modelem vyhrálo, je vnitřní prostředí. Android 5.0.2 v něm prakticky nepoznáte, protože nadstavba MIUI v6 jej mění k nepoznání. Nejde jenom o svěží vzhled pracující s kruhovými prvky, ale také neuvěřitelné množství doplňkových funkcí a nastavení. Menu nastavení je odhadem dvojnásobně dlouhé než u čistého Androidu a určitě vás potěší množství nejrůznějších nastavení nebo funkcí, které by jinak bylo nutné řešit instalací aplikací třetích stran.

Za zapůjčení telefonu děkujeme e-shopu xm.cz

Na všechny se podíváme zhruba za týden, kdy vyjde plnohodnotná recenze tohoto zajímavého kousku. Pokud máte nějaký specifický dotaz, budeme rádi, když jej vznesete v diskuzi pod článkem.