Retro: Nokia N91 8GB – hudební obryně s pevným diskem

Obavy z neúspěchu jsou pomyslným strašákem každé společnosti. Pokud se však dané firmě daří, může si dovolit experimentovat a v této situaci se finská Nokia v roce 2006 ještě spolehlivě nacházela. Okolnosti proto daly v roce 2005 vzniknout modelu N91 a o rok později inovovanému modelu N91 8GB, na který v dnešním díle vzpomeneme.

Krátké představení

Rok 2006 byl stále ve znamení spíše menších telefonů, které jste snadno schovali i do menší dlaně. V daný moment působila Nokia N91 8GB jako poměrně přerostlé monstrum, které se navíc ještě ve své horní partii nezvykle rozšiřovalo. Výška modelu byla 111 milimetrů, šířka 53 milimetrů a tloušťka značných 22 milimetrů. Vcelku vysoká byla také hmotnost 165 gramů. Za ni však mohla nejen výbava, ale především použití kovových materiálů.

Retro: Nokia N91 8GB

Velmi zajímavá byla čelní strana, a to z prostého důvodu. N91 8GB byla telefonem s výsuvnou konstrukcí a alfanumerická klávesnice byla běžně skrytá. Kryt, který se snadno, ale efektně vysouval, respektive prostor samotného krytu, byl využit pro další tlačítka, která se specializovala na spuštění a následné ovládání hudebního přehrávače. V zavřeném stavu byl však stále přístup k funkčním klávesám. Ty čítaly joystick, dvě kontextová tlačítka a nezbytný červený a zelený telefonek.

Připomeňte si naši dobovou recenzi: Nokia N91: kontroverzní, ale schopná

Displej byl poměrně rozměrný a nabízel úhlopříčku 2,1 palců. Bohužel se Nokia odklonila od svého vyššího rozlišení a nasadila klasiku v podobě 176 × 208 pixelů. Výsledek nebyl špatný, ale kdo již tehdy okusil více, nadšený zrovna dvakrát nebyl.

Po odsunutí krytu se před vámi odkryla alfanumerická klávesnice. Jednotlivá tlačítka byla stylově tenká, což sice bylo líbivé na pohled, ale méně praktické při psaní. Minimální prostor byl příslibem silných kompromisů, a tak například horní řada tlačítek byla s většími palci hůře obsloužitelná. Velmi efektní však bylo modré podsvícení klávesnice, především pak v noci.

Další tlačítka se nacházela ještě po stranách telefonu. Na pravém boku to bylo tlačítko pro vstup do menu, které na telefonu se Symbianem nemohlo chybět. Opačná strana naopak ubytovala dvojklávesu regulující hlasitost. Zdánlivě se na levém boku nacházelo ještě jedno tlačítko. Doopravdy nicméně šlo jen o pojistku zadního krytu, kterou jste pro jeho sundání museli stisknout.

Poslední tlačítko, sloužící k vypnutí a případnému přepnutí profilů, se nacházelo na horní hraně. I tlačítky Nokia uchvátila, neboť zde nasadila 3,5mm jack konektor, což v době před téměř 10 lety rozhodně nebylo obvyklé. Konektorová nadílka pokračovala na levém boku miniUSB konektorem a na spodní hraně se nacházel nezbytný nabíjecí konektor. Na horní hraně se nacházel také posuvník, kterým jste mohli uzamknout či odemknout klávesnici.

Zadní strana byla poplatná době vzniku telefonu. Velký důraz byl kladen na fotoaparát. Ten nabízel 2megapixelové rozlišení a dokázal zaznamenat video v kvalitě QVGA. Ještě se bohužel nedostalo na automatické ostření či přisvětlovací diodu.

Výbava

Zaměření na multimédia podporovala nejen speciální tlačítka či 3,5mm jack konektor, ale také interní paměť. Nokia se totiž uchýlila k použití pevného disku s tehdy v mobilech nevídanou kapacitou 8 GB. Pro hudbu tedy bylo místa více než dost. Pevný disk v mobilním telefonu nicméně příliš šťastným řešením nebyl. Nepatřil totiž k nejrychlejším, pokud jste jej měli plný, mohli jste občas nejen čekat, ale také slyšet, jak se v telefonu „roztáčí“. Objevovaly se také informace, že při otřesech disk špatně načítá a přehrávaná skladba může přeskakovat. Běžné otřesy, které jsme si zkusili, však přehrávání ani na 10 let starém zařízení nijak neovlivnily.

Srdcem telefonu byl jednojádrový procesor s taktem 220 MHz, kterému pomáhala 64MB operační paměť. Paměťové karty z důvodu velké paměti nabízeny nebyly. Prostředí obstarával operační systém Symbian S60 ve své třetí edici. Všechny výhody tedy byly přítomny. Nejen propracované organizační a telefonní funkce, ale také možnost instalovat nové aplikace či hry.

Takřka bezchybná byla u Nokie N91 8GB konektivita. Nechyběl základní webový prohlížeč, přičemž o datové přenosy se staraly technologie GPRS, EDGE nebo 3G. Spolehnout jste se nicméně mohli také na Wi-Fi. S počítačem jste se propojili skrze miniUSB konektor nebo bezdrátově pomocí Bluetooth 2.1.

Závěr

Nokia N91 8GB byla prémiovým modelem finského výrobce, který kombinoval stylový vzhled, multimediální zaměření a špičkovou výbavu. Není proto divu, že cena nízká rozhodně nebyla. Při svém uvedení na trh v druhé polovině roku 2006 jste si za ni zaplatili přibližně 18 000 Kč.