Retro: Nokia N90 – multimediální véčko mnoha tváří

Nacházíme se v roce 2005 a finská Nokia je na vrcholu svých sil. V nabídce má desítky různých telefonů a s ohledem na své postavení se nemusí bát ani riskovat. Pravidelně tak vídáme neobvyklé telefony různých konstrukcí, které přinášejí nové funkce. Takovým případem byla i Nokia N90. Nejenže patřila do multimediální řady N, ale nabízela i luxusní provedení a špičkovou výbavu.

Když obyčejné véčko nestačí

V základu je Nokia N90 opravdu hodně velkým véčkovým telefonem, ačkoliv optikou dnešní doby jde spíše o kapesní mobil. V každém případě hromada funkcí se někam vměstnat musela a Nokia N90 měla rozměry 112 × 51 × 24 milimetrů. Tloušťka v zavřeném stavu tak byla enormní a strčit si tento mobil do kapsy už mohl být problém. Do závratných výšin poskočila také hmotnost se svými 173 gramy.

Retro: Nokia N90 – videopohled

Vše však mělo své opodstatnění. Telefon byl precizně zpracován a materiály obstaral plast a také kov. Například slot pro paměťové karty byl kovový a i po téměř 10 letech působí bytelným dojmem. Jeho zavření pak zajistíte prostým zacvaknutím. Nutno podotknout, že dnešní krytky i u těch nejdražších telefonů nesahají svou kvalitou této od Nokie ani po kotníky.

Ani Nokia se však nevyhnula menším problémům a například zadní kryt, pod kterým se nacházela baterie s kapacitou 760 mAh, na svém místě držel již hůře.

Otevři, otoč, zavři, používej

Otevření Nokie N90 probíhalo ve dvou krocích. První zastávka nastala při rozevření do pravého úhlu a vy jste mohli směle pokračovat dále. Pokud jste byli zvyklí, že jste se véčkový telefon naučili otevírat ladně jednou rukou, tady jste na to museli zapomenout. Při snaze o otevření „jednoruč“, by hrozil nepěkný pád telefonu na zem. Ale pokračujme. Po otevření do druhé části se již rozsvítil hlavní displej, u kterého se musíme zastavit.

Jedná se totiž o vysoce kvalitní displej, u kterého Nokia předběhla dobu. Úhlopříčka není bůhvíjaká, jen 2,1 palce, jenže rozlišení činí nadprůměrných 352 × 416 pixelů. Výsledná jemnost 259 ppi se téměř blíží Retině a považme, jsme v roce 2005. Na takto malé ploše jste jednotlivé body od sebe neměli šanci rozeznat a Nokia se displejem krásně odměnila platícím zákazníkům.

Klávesnice se nacházela ve spodní části a díky velikosti telefonu si mohla vychutnávat velkorysé místo. Psaní tak bylo pohodlné. Další klávesy se nacházely nad displejem, o kterých si povíme za malou chvíli. Tlačítka pak byla ještě na pravém boku přístroje. Pro někoho se zde možná překvapivě nacházel joystick a dvoupolohové tlačítko.

Vše na boku sloužilo k ovládání fotoaparátu, ten se v klidové fázi nacházel na levém boku, jenže... K jeho spuštění jste museli telefon vrátit do první pozice rozevření, poté chytit za bok a natočit část displeje směrem k vám. Tím došlo ke spuštění fotoaparátu a vy jste vše mohli ovládat pomocí jedné ruky díky tlačítkům, která se v ten moment nacházela pod palcem pravé či levé ruky. Do hry vstoupila tlačítka na displejem, kterými se ovládalo o 90°pootočené prostředí.

Fotoaparát

Samostatnou kapitolu si zaslouží fotoaparát disponující optikou Carl Zeiss a rozlišením 2 megapixely. Nechybělo automatické ostření, digitální zoom a přisvětlovací LED dioda. Videa pak bylo možné natáčet v rozlišení 352 × 288 pixelů. Nokia také elegantně vyřešila tvorbu autoportrétů nebo v dnešní době selfies. Než jste otočili část s displejem, šlo otočit část s fotoaparátem a nasměrovat ji na sebe. Následně jste se už jen pohodlně vyfotili.

Existovalo však ještě jedno řešení. Špičkově vybavené véčko nemohlo postrádat venkovní displej, který byl barevný a nabízel rozlišení 128 × 128 pixelů. V zavřeném stavu stačilo otočit část s fotoaparátem směrem k sobě a tím došlo k zapnutí malého displeje, na kterém jste se okamžitě viděli.

Výbava

Za špičkovým fotoaparátem nemohla zaostávat ani výbava. Srdcem celého telefonu byl jednojádrový procesor TI OMAP 1710 s taktem 220 MHz. K ruce mu byla 32MB paměť RAM a interní 32MB úložiště bylo možné rozšířit paměťovými kartami RS-MMC. Prostředí zajišťoval operační systém Symbian S60 druhé generace. Bylo tak snadné si výbavu telefonu rozšiřovat o hry a aplikace. Prostředí jste si mohli různě uzpůsobit, přerovnat, zasložkovat a takřka cokoliv odstranit.

Ve výbavě se nacházel pokročilý adresář i kancelářské funkce. N90 otevřela kancelářské dokumenty, dovedla se synchronizovat a nechyběl ji e-mailový klient. Data tekly přes GPRS, EDGE nebo 3G sítě, avšak tehdy ještě bez vylepšení HSDPA. Spojení s okolím zajistil datový kabel s koncovkou Pop-port (chyběl nejen microUSB konektor, ale také 3,5mm jack na sluchátka) nebo Bluetooth.

V druhé polovině roku 2005 tak Nokii N90 nechybělo vůbec nic. Nabízelo špičkovou výbavu pro práci i zábavu, kvalitní fotoaparát a konstrukci, která budila obdiv. Opomenout nemůžeme ani fakt, že ačkoliv by se to tak mohlo zdát, Nokia N90 nebyla slepou uličkou a dočkala se několika nástupců.

Závěr

Na samotný závěr jsme si samozřejmě nechali zmínku o ceně. V roce 2005, kdy se Nokia N90 začala prodávat, se pohybovala kolem 20 000 Kč. Bylo to hodně, nicméně s ohledem na výbavu, kterou konkurence mohla jen tiše závidět, si to Nokia mohla dovolit.

Mobilní telefon Nokia N90 do seriálu Retro zapůjčil pan Vlastimil Suchánek, kterému tímto děkujeme.