Retro: Nokia 5510: dva v jednom z roku 2001

7

Finská Nokia za svých zlatých časů často experimentovala. Mnohdy tím předběhla dobu nebo nastínila, jakým směrem se budou telefony ubírat. Jedním takovým pokusem byl model 5510. Tělem telefon s QWERTY klávesnicí a hudebními funkcemi, duší legendární Nokia 33X0. I přes pouze průměrný úspěch se zaryla nesmazatelně do mobilní historie.

Ve 47. díle seriálu Retro se podíváme do Finska na jednu velmi zajímavou Nokii, která před 13 lety zbořila mýtus o tom, že telefon slouží jen ke komunikaci. Dokázala pracovat s hudebními soubory a naladili jste na ni i FM rádio.

Nokia 5510

Krátké představení

Nokia 5510 se svým vzhledem zcela vymykala všem běžným telefonům. Spíše se blížila drahým komunikátorům, za což mohla plnohodnotná klávesnice. Držela se proto v horizontální poloze a téměř vždy ovládala dvěma rukama. Změna orientace nastala až při hovoru. Sluchátko bylo úplně vpravo. Ačkoliv tedy méně pohodlné, telefonování bylo možné.

Retro: Nokia 5510

Rozměry telefonu činily 134 × 58 × 28 milimetrů. Mírně nadprůměrné již v tehdejší době, ale vykoupené výbavou, ke které se dostaneme. Hmotnost 155 gramů byla naopak vcelku slušná. Doménou telefonu byla klávesnice, kterou rozděloval displej. Byl samozřejmě černobílý a zobrazil až 5 řádků, přičemž však jeden býval vždy stavový. Klávesnice byla v rozestavění QWERTY a psaní palci každé ruky bylo svižné a pohodlné. Tlačítka byla menší, ale plastová a s jistým stiskem. K ideálu chybělo umístění mezerníku na obě strany displeje.

Zpackané nicméně bylo podsvícení a to jak displeje, tak klávesnice. Displej byl podsvětlen čtyřmi zelenými LED diodami umístěnými ve spodní části. Byly však velmi slabé a zhruba celá horní půlka displeje se topila ve tmě. U klávesnice to bylo naopak. Horní dvě až tři řady byly podsvětlené dobře, spodní takřka vůbec. Aby toho nebylo málo, podsvětlení znečitelnilo popisky tlačítek a psaní bylo o něco méně pohodlné. Na QWERTY klávesnici se jednoduše poslepu nepíše pohodlně.

Nokia 5510 byla nezvyklým telefonem

Na bocích telefonu se nacházel nespočet konektorů. Pokud bychom telefon drželi tak, jak se mělo, na levém boku se nacházela sestava nabíjecího konektoru, konektoru pro handsfree a konektoru pro poslech hudby, který byl typu 2,5mm jack. Zdvojení hlasových výstupů bylo zvoleno s ohledem na finanční úspory.

Na spodní straně se nacházela krytka, pod kterou byl mini USB konektor pro propojení s počítačem a také další 2,5mm jack konektor. Ten sloužil k propojení s dalším zařízením. Například walkmanem nebo discmanem. Pomocí speciálního kabelu jste mohli do Nokie přehrát skladby. Samozřejmě v reálném čase a tudíž to chvíli trvalo. Nicméně šlo o řešení pro ty, kteří chtěli poslouchat hudbu a neměli neustálý přístup k počítači. Na stejné straně se nachází ještě speciální tlačítka pro vstup do přehrávače a k FM rádiu, a dále samozřejmě klávesy regulující hlasitost.

Výjimečně se zastavíme ještě na zadní straně, kde si sundáme kryt. Po jeho odklopení se nejen objeví Li-Ion baterie s kapacitou 950 mAh, ale především velká vychytralost Finů. Pod zadním krytem spatříte v podstatě odstrojenou Nokii 3310, která je vložena do těla Nokie 5510. Nokia se s tím jednoduše příliš nepárala.

Výbava

Nyní již víme, co skrývá Nokia 5510 uvnitř a je tudíž zřejmé, na jakém základu stojí prostředí. To bylo zcela shodné s tím, které všichni velmi dobře známe z legendární Nokie 3310, respektive její vylepšené varianty 3330. Nokia 5510 nabízela interní paměť pro 100 telefonních čísel. To bylo ve své době plusem. Naopak nepříjemným překvapením byla absence paměti pro SMS zprávy. Zejména u modelu 5510, který měl primárně sloužit pro textovou komunikaci.

Pod zadním krytem byla v podstatě Nokia 3310

Velikost interní paměti pro hudbu činila 64 MB a nešla nijak rozšířit. Říkáte si, že to rozhodně nebylo mnoho? Máte pravdu, ale tehdy se psal rok 2001. Navíc Nokia 5510 podporovala pouze komprimovaný hudební formát AAC a bez větších problémů tak dokázala pojmout zhruba hodinu hudby. Ta se do telefonu dostala přes miniUSB kabel a přes speciální software, který Nokia dodávala spolu s telefonem.

Co mě osobně nejvíce překvapilo, je velmi slušná kvalita zvukového výstupu do sluchátek. Snese takřka srovnání s dnešními levnějšími telefony a na běžné krátkodobé poslouchání bohatě stačí. Je hlasitý i dynamický. Dokonce mu nechybějí hloubky, pokud nastavíte profil Extra bass. Ano, Nokia 5510 nabízela ekvalizér. Koho omrzela vlastní hudební knihovna, mohl zkusit FM rádio s možností záznamu vysílání. Vždy však platilo, že musí být připojená sluchátka. Jak hudební přehrávač, tak FM rádio bylo možné minimalizovat a například psát SMS zprávy.

Nebo surfovat po internetu, respektive wapu. Nokia 5510 nabízela jednoduchý prohlížeč a vše svištělo přes CSD rychlostí až 9,6 kb/s. V další výbavě se nacházela kalkulačka, upomínky nebo vyzváněcí profily. Dlouhé chvíle ukrátila pětice her. Každý vzpomene na Hada nebo vesmírnou střílečku Space Impact.

Závěr

Nokia 5510 se na našem trhu objevila začátkem roku 2002 a stála tehdy přibližně jako dvě Nokie 3310. Buďme ale konkrétní a zmiňme částku okolo 12 000 Kč. Dostali jste svižný telefon s plnohodnotnou klávesnicí, hudebním přehrávačem, a v podstatě standardním hudebním konektorem. V roce 2001 se jednalo o exkluzivitu, za kterou si Nokia, nutno říci po právu, nechala zaplatit.

Technické parametry Nokia 5510

Kompletní specifikace
Konstrukce134 × 58 × 28 mm, 155 g, konstrukce: ?, odolnost: ne
Displejmonochromatický, 1,5" (84 × 48 px)
Fotoaparát
Chipset, GPU: ne
Paměťvnitřní paměť: 64 MB, paměťové karty: ne
Datové funkce5G: ?, LTE: ne, Wi-Fi: ne, Bluetooth: ne, NFC: ne
Operační systémNokia S30
Akumulátor950 mAh, bezdrátové nabíjení: ?
Dostupnostbřezen 2002, 12 000 Kč
Diskuze ke článku
H
Mobilní mlàdì. :-) 5510 jsem používal cca půl roku,což bylo v pubertě tak akorát. po slevě se prodávala za zajímavou cenu 4400 Kč. Možnosti nahrání hudby byly na tu dobu geniální. Pamatuju že přes kabel jste mohli nahrávat třeba kazetu.:-) software byl bohužel, co se týče hudby docela labilní a rak se vak někdy stalo že třeba smazal galerii jen tak. Hw klávesnice stàla za prd. Někdy se do konce zasekla a pomohlo až s telefonem řìznout o stůl. Ale ustál to,teda ten stůl.. Handsfree na tenhle telefon se špatně shànělo a tak když se rozbilo, moje kapsa už nechtěla a tímhle zàbavným kolosem nic mít. Jo a mimochodem 150 gramů byla průmérnà váha možná v roce 2000, v roce 2002 byla těžce přes čáru. :-D Přesto jsem moc rád že js ji mohl používat. Dokázala ze hudební telefony mají budoucnost.
Josef Kubeš
Josef Kubeš
Ta 3310 uvnitř je docela legrační... Je vidět, že Nokia se s tím nepárala... Zároveň je ale vidět pestrost tvarů a konstrukcí tehdejší doby. Dnes je vše velká placka :-(
kleinak
Jo,jo,musím jen souhlasit. To byli telefoní žně,až do doby,kdy přišel iPhone,pak už jen většina kopírovala a kopírovala. Nedovedu si představit,že by vůbec tenkrát,někoho napadlo okopírovat tu to 3310 a jiné specialitky.
Měl jsem rád Alcateli,potom to byl Ericsson,pak jsem přišel na to,že i telefon umí pěkně fotit a bylo to horší, nebylo totiž moc na výběr. Začalo to Ericssonem S700,K750,K790,K800, až po N8 (pro mě to zůstane nejlepší telefon všech dob) a dnes Nokia 808. Jinak je to všechno na stejné brdo,lopata,8jader,hlavně QHD displej,ale aby to umělo pořádně fotit,to né,to je mizérie,na to je už pouze jeden adept, Lumia 1020. A baterie,to je samostatná kapitola,jeden den a můžu být rád.Na tomhle skoro nikdo nezamakal,tenkrát telefon vydržel i přes týden.Já vím,nebyl internet,mms,mp3,video a spousty toho,co dnes žere baterii.Ale kdo to tenkrát potřeboval :-))
Jura
Kamarád ji měl a byla to v té době opravdová pecka. Ale měl ji jen necelý půlrok, protože ji ztatil při nočním návratu domů z chlastačky :-)

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze