Retro: Ericsson T39m – uzavřel éru flipů

Po menší pauze se opět hlásíme s naším seriálem Retro. V dnešním díle s pořadovým číslem 30. se podíváme do Švédska, což je domovina výrobce Ericsson. Ten se již dnes mobilními telefony nezabývá a minulostí je i Sony Ericsson. Přesto za sebou výrobce zanechal mnoho zajímavých telefonů.

Krátké představení

Do dnešního dílu jsme vybrali Ericsson T39m, který byl světu představen v létě 2001 jakožto zástupce manažerské rodiny modelů řady T. Zastával oblíbený vzhled telefonů Ericsson, který představoval výklopný flip a také anténa. Mimochodem T39m byl vůbec posledním Ericssonem, který flip a anténu nabízel. Přeci jen v roce 2001 již telefony vyšších tříd vsázely na integrované antény.

Retro: Ericsson T39m

Anténa byla masivní a navyšovala rozměry 96 x 50 x 18 milimetrů. Naopak velmi příjemná byla hmotnost 86 gramů. Telefon se pohodlně drží. Specifická je zadní strana, která může evokovat chybějící kryt. Ericsson však využíval k části zadní strany i baterii, která již dále nijak kryta nebyla. Malé rozměry se podepsaly také na displeji, který ale i přes své menší rozměry dokázal zobrazit čtyři řádky + jeden informační řádek. Po stranách se nacházelo posuvné tlačítko, které sloužilo k vyvolání informací o stavu telefonu, kde jste se mimo jiné dozvěděli, jak dlouho vydrží telefon v pohotovosti či telefonovat. Na opačné straně se vyjímalo okénko infraportu.

Příkladné bylo konstrukční zpracování, byť byl celý telefon z plastů. Jednotlivé části na svém místě držely a nic nevrzalo. Nutno podotknout, že totéž lze říci o našem zapůjčeném kousku, který je přes 10 let starý.

Vraťme se ještě k flipu, pod kterým se ukrývala klávesnice. Ta se musela do značné míry uskromnit, avšak díky minimálnímu počtu funkčních kláves zbylo dostatek místa pro alfanumerické klávesy. Ty byly sice malé, ale navzájem dodržovaly značné rozestupy a psaní bylo pohodlné.

Maximální výbava

Ačkoliv se může zdát, že Ericsson mířil jen na uživatele hledící na design, není tomu tak. Výbava totiž byla na tehdejší dobu prakticky maximální. Prostředí využívalo animací, na hlavní displej bylo možné umístit logo. Telefonní seznam byl samozřejmě vícepoložkový a pojmul až 510 kontaktů. I na malý displej se vešel kalendář a to dokonce s měsíčním náhledem. Nechyběla kalkulačka, budík či diktafon. Lahůdkou byly datové přenosy, kde nechybělo GPRS třídy 8. S počítačem jste telefon mohli propojit nejen kabelem či infraportem, ale dostalo se i na tehdy moderní Bluetooth.

Zábavu zajišťovaly hry. Šlo o známý Erix a také Tenis, jednalo se však o velmi jednoduchou variantu, kdy jste pouze odráželi míček plošinou a snažili se obelstít protivníka. Java si cestu do telefonu nenašla a nové hry tak stahovat nebylo možné.

Závěr

Ericsson T39m nastoupil na náš trh v září 2001 za cenu zhruba 17 000 Kč. V tomto období nicméně začal poměrně překotný vývoj telefonů, kdy přibývaly barevné displeje, multimediální funkce a posléze i fotoaparáty a v neposlední řadě došlo také ke spojení Ericssonu se Sony. To vše mělo negativní dopad na životní pouť „Té-třicetdevítky“ a tak se už po zhruba půl roce její cena propadla o šest tisíc korun a její život se do roka uzavřel.

Informací o dostupnosti a ceně jsme dospěli k závěru třicátého dílu seriálu Retro. Už nyní však pro vás vybíráme další historický kousek do příštího dílu. Tipnete alespoň značku? Do komentářů nám samozřejmě můžete psát i nápady na telefony, které bychom měli do seriálu zařadit.

Telefon Ericsson T39m do seriálu Retro zapůjčil pan Peter Škurka, kterému tímto děkujeme.