Píše se 18. březen 1999 a světu je oficiálně představen zbrusu nový Ericsson R380s. Vypadá trošku jako nižší model R320, ale jen do chvíle, než zjistíte, že část s klávesnicí lze odklopit a tím odkrýt velký a navíc dotykový displej. V České republice jsme si na tento technický skvost museli ale dlouho počkat, bezmála rok a půl.
Krátké představení
V momentě představení se Ericsson R380s dostal do role maximálně vybaveného telefonu a tak mu jistě byly odpuštěny i větší rozměry. 130 milimetrů na výšku ještě nezní tak hrozně, jenže masivní plochá anténa přidávala ještě dalších 30 milimetrů. Šířka 50 milimetrů naštěstí ještě padla do ruky a tloušťka 26 milimetrů byla v normě. Hmotnost 164 gramů tehdy nikoho nepřekvapila.
Design telefonu byl čistě ericssonovský a poplatný řadě R, která produkovala manažerské telefony s pohodlnou klávesnicí a velkými displeji. Na R380s byl spíše čtvercový s rozlišením 120 × 116 pixelů. Pod displejem se nacházely funkční klávesy, kterých nebylo málo, a pohodlná alfanumerická klávesnice z plastu. Velmi zvláštně vypadá zadní strana telefonu. Někdo by si mohl myslet, že nám snad chybí zadní kryt, ale nechybí. Ericsson baterii spojil s krytem, čímž ušetřil nějaké ty rozměry a navíc docílil lepšího držení v ruce.
Funkční výbava byla na rok 1999 na velmi vysoké úrovni. Interní paměť atakovala 2 MB, telefonní seznam pojal sto čísel, nechyběly poznámky, diktafon nebo wapový prohlížeč a e-mailový klient. Samozřejmostí byl kalendář se všemi typy náhledů. Ericsson také komunikoval s počítačem, bylo možné jej tak i dobíjet a navíc mu nechyběl ani dnes již zapomenutý, avšak tehdy vítaný infračervený port.
Retro: Ericsson R380s
Dotykový displej a stylus
Vše však šlo stranou v momentě, kdy byl prvně odhalen dotykový displej. Část s klávesami se odklopila a odkryla dotykový displej s rozlišením 360 × 120 pixelů. Typově šlo samozřejmě o odporový displej, který reagoval na tlak, avšak nijak velký a celé ovládání bylo velmi přesné.
Výrobce si rovněž pohrál s prostředím a většina byla uzpůsobena pro ovládání prsty. Ikony menu byly krásně velké a nehtem jste hravě trefili i ovládací prvky v celém prostředí. Snad jediným místem, kde byste s prsty narazili, byla tvorba textu. Probíhala na QWERTY klávesnici, kde však každé tlačítko bylo doslova miniaturní. Nejen proto Ericsson přidal i plastový stylus, který velmi důmyslně schoval do zadního krytu. Ovládání s ním pak již nemělo chybu.
Většina prostředí byla uzpůsobena jen na velký displej. Typicky kalendář či wapový prohlížeč. Také hry využívaly pouze velkého displeje. Například Tetris se hrál na výšku. Ericsson R380s se sice tvářil jako tehdejší smartphone, ale nové aplikace do něj instalovat nebylo možné.
Závěr
Jak jsme si řekli již výše, Ericsson R380s byl představen začátkem roku 1999, ale na pulty obchodů se dostal až o více jak rok později. Ani to však nijak nezabránilo velmi vysoké ceně, za kterou se začal prodávat. Tehdejší zájemci si museli připravit bezmála 27 tisíc korun. A právě z důvodu vysoké ceny se R380s nijak výrazněji nerozšířil. Sehnat jej dnes je velmi obtížné.
Tímto jsme se dostali na závěr desátého dílu. Za čtrnáct dní začneme druhou desítku seriálu Retro a opět pro vás chystáme zajímavý telefon z dob dávno minulých.
Ericsson R380s do seriálu Retro zapůjčil pan Martin Kukač, kterému tímto děkujeme.
