Huawei Ascend G7

Sháníte tabletofon, ale v záplavě plastových černých kvádrů se vám nedaří vybrat ideálního adepta? Možná čekáte právě na Huawei Ascend G7, který kromě masivního displeje disponuje i nesmírně kvalitním zpracováním s kovovým kabátkem a všemi moderními funkcemi, a to za zajímavou cenu. Huawei si nasadilo laťku vysoko a zkusilo vytvořit bezkonkurenční tabletofon vyšší střední třídy. Všechno ale nemusí být tak, jak se na první pohled zdá a i Ascend G7 se nevyhnul několika kompromisům. To, jestli by vás tyto chyby měly od koupi odradit, si zodpovíme ve zbytku recenze.

Huawei Ascend G7 – videopohled

Obsah balení

Telefon si samozřejmě nevybíráte podle obsahu balení, ale jakékoliv nadstandardní vybavení dokáže potěšit. U Ascendu G7 je tento nadstandard pouze ve formě průhledného plastového krytu. Ostatní výbava čítá běžné prvky, jako je nabíječka, drátový headset, nástroj pro vytažení šuplíku se SIM kartou a microSD kartou a potřebné dokumenty.

Obsah balení

• telefon Huawei Ascend G7
• nabíječka
• USB kabel
• headset
• průhledný plastový kryt

Design a zpracování: iPhone 5 na steroidech

Inženýři v Huawei si již na první pohled brali inspiraci ze staršího iPhonu 5. Odkazy na tento jablečný telefon najdeme hlavně na zadní straně, která jako by iPhonu z oka vypadla. Podobnost nacházíme i v použitých materiálech, jelikož model G7 je z větší části kovový. Tato hodnotná ulita se projevila na hmotnosti zařízení, která činí 165 gramů a v kapse tak mobil rozhodně ucítíte. Plošné rozměry jsou také nadprůměrné a 153,5 × 77,3 × 7,6 milimetrů za kompaktní označit rozhodně nemůžeme. Model 7 je však tabletofon a toto je daň za velký displej.

5,5palcový panel je opravdu ohromný a v námi testované bílé verzi (je dostupná i černá verze) velmi pěkně kontrastuje se zbytkem telefonu. Zmíním však jednu vadu na kráse, kterou je tenký černý pruh mezi displejem a rámečkem telefonu, který tyto dvě plochy odděluje a rozhodně tento prvek nepůsobí luxusním dojmem. Tlačítka nenajdeme pod displejem, nýbrž přímo na něm. Sice vypadají jako ta z Androidu 5.0 Lollipop, ale v telefonu běží Android 4.4 KitKat. Nad displejem samozřejmě sídlí klasická sestava všech potřebných senzorů, přední kamerky, sluchátka pro hovory a notifikační LEDky. Jedinou výtku mám právě k poslednímu jmenovanému prvku, dioda je totiž celkem slabá a vaší pozornost příliš neupoutá. Navíc ani nejde nijak nastavit a musíte se spolehnout na nativní nastavení.

Záda vám velmi rychle připomenou iPhone 5 a to hlavně díky kombinaci kovových materiálů s plastovými plochami na horní a spodní části. Toto plastové přerušení je zde z důvodu umístění antén a Huawei tak „sprostě“ okopírovalo řešení od Applu a dokonce zvolilo i stejné barevné provedení. Podobnost tak bije do očí, ale nejde o žádné mínus. 13Mpx snímač lehce vystupuje nad konstrukci a při položení na stůl může dojít ke kolébání celého přístroje, ale nejde o tak razantní problém a výstupek není tak velký. Mezi optikou a přisvětlením najdeme ještě sekundární mikrofon pro rušení okolního hluku. Malá perforovaná část na spodku přístroje skrývá samozřejmě hlasitý reproduktor.

Zadní kryt bohužel odejmout nejde a budeme tak muset výrobci věřit, že se pod ním skrývá baterie s kapacitou 3 000 mAh. Srdce zaplesá, ale realita je někde trochu jinde. Tomuto tématu se budeme věnovat v samostatné pasáži. Unibody konstrukce na druhou stranu zajišťuje exkluzivní pevnost a jednotnost celého přístroje a dává mu punc luxusu.

Boky telefonu jsou spojené se zadní ulitou v jeden celek a zakončeny jsou lehce pod úrovní čelní strany. To vytváří malý kovový přechod, který může být pro menší ruce nepříjemný, ale ve většině případů si ho při držení ani nevšimnete. Jelikož se nemůžeme dostat pod zadní kryt, tak se slot na microSD kartu a na microSIM kartu musel vejít na pravou stranu přístroje. Obě karty se vkládají do šuplíčků, které můžete vysunout pomocí přibaleného nářadí. Řešení je to trochu nepraktické a v rychlosti tak karty nevyměníte. Nad těmito dvěma sloty pak spokojeně sedí dvojice kovových tlačítek na zapínání telefonu a na regulaci hlasitosti. Zdvih je skvělý, stejně tak odezva stisku. Osobně mám celkem velké ruce a umístění mi přišlo adekvátní, ale pro někoho s menšíma rukama může být tlačítko regulace hlasitosti umístěno příliš vysoko. Klasikou je pak umístění audio jacku na horní stranu a microUSB konektoru na spodní hranu.

Po stránce zpracování a designu si Huawei Ascend G7 neodnáší nic než plusové body. Kovová konstrukce spojená s velkými rozměry je jednoduše majestátní a v dlani telefon působí honosně. Na druhou stranu mohly být tenčí rámečky kolem displeje a samotná hmotnost přístroje je již na hraně a na dlouhé držení jednou rukou to jednoduše není. Kolem dokola jde však zvenčí o jeden z nejpovedenějších telefonů poslední doby a Huawei dokazuje, že Čína se automaticky nerovná levný design a plastová konstrukce vylitá z formičky.

Displej: ano, HD rozlišení bohatě postačí

Trochu „nepochopitelné“ bude na první pohled zvolené rozlišení. HD na 5,5palcovém IPS displeji? To přece nemůže být žádná sláva, říkáte si. Opak je pravdou a osobně nevidím důvod, proč se honit za nesmyslnými QHD (nebo dokonce 4K) rozlišeními. Jemnost panelu 267 bodů na palec je adekvátní a při žádném úkonu jsem si neříkal „kéž by ten displej měl vyšší rozlišení.“ Panel je navíc výborně kontrastní a dynamický a osobně bych ho zařadil mezi ty nejlépe vypadající displeje na trhu. Barvy jsou fantasticky saturované, ale nepřepálené jako na AMOLED panelech. Například vůči dříve testovanému THL 5000, které má 5palcový FullHD displej, je panel na Ascendu G7 o dvě třídy výše a nechává ho daleko za sebou.

Špičkové jsou i pozorovací úhly a jas. Ať už telefon nakloníte jakkoliv, budete odměněni věrnou reprodukcí barev a nedochází k nádechu do žluta nebo jiných barev. Jas je, jak bylo zmíněno, také excelentní a neměl jsem sebemenší problém telefon používat v jakémkoliv prostředí. Automatická regulace jasu odvádí dobrou práci, snížený by ale mohl být jas v temných prostorech, jelikož je subjektivně až zbytečně vysoký. Displej navíc disponuje dvěma zajímavými funkcemi, kterými je možnost displej probudit dvojitým poklepáním a následně ho můžete zhasnout položením dlaně na celou plochu displeje. Probuzení však nefunguje vždy spolehlivě a určitě by ho mohl Huawei doladit. Často se mi totiž stalo, že se telefon ani po opakovaném poklepání displej nerozsvítil a musel jsem se spolehnout na boční tlačítko. Podobně je na tom zhasnutí přikrytím celé přední strany plochou vaší dlaně. To funguje podle nálady a gesto budete muset občas opakovat.

Zvuk: fifty fifty

Hlavní hlasitý reproduktor se usídlil na zadní straně a najdeme ho prakticky úplně vespod. Jeho umístění není sice dvakrát ideální, ale kolem perforace najdeme dva plastové výstupky, které dávají prostor průchodu zvukových vln. Samotná reproduktor je ale přinejlepším průměrná, a to jak hlasitostí, tak i kvalitou. Zamrzí hlavně právě nižší hlasitost, díky které nemusíte vždy slyšet všechna upozornění a můžete tak zmeškat například nový e-mail. Kvalitativně jsme na průměru, ale díky nižší hlasitosti jsou nedostatky celkem dobře zamaskovány. Nemůžu ale reproduktoru upřít schopnost slušně reprodukovat basy, které jsou opravdu „hutné“ tak, jak mají být.

Mnohem lépe je na tom audio výstup v podobně 3,5mm jacku na horní straně zařízení. Výkon je dostatečný pro klasická pecková sluchátka a reprodukce je více než příjemná. Během testování jsem neměl nutnost měnit nastavení ekvalizéru. Od pomalé a klidné hudby až přes rychlý a agresivní heavy metal byl zvuk vyvážený a velmi čistý. Pokud tedy často posloucháte hudbu skrze sluchátka, pak vás telefon příjemně překvapí. Sluchátku pro hovory pak nemám co vytknout a nabídne jak slušnou hlasitost, tak i hlasitý přednes vašeho protějšku.

Baterie a výdrž: mohlo to být mnohem lepší

Při prohlížení papírových specifikací vám určitě neunikla zmínka o 3 000mAh baterii. Možná jste tiše zajásali a předpokládali, že hlavní prodejní argument tohoto modelu je právě baterie. Bohužel je opak pravdou a každodenní používání mě rozhodně nepřesvědčilo o tom, že by na tom byl telefon s výdrží nadprůměrně. Často poslouchám hudbu, pracuji s e-maily a sociálními sítěmi. Hry si zahraju pouze několik minut denně a i přes to jsem měl občas problém dostat se jedním dnem bez nutnosti telefon nabíjet. Při zapnuté GPS, mobilních datech, Wi-Fi a občasném používání Bluetooth nebylo výjimkou obdržení varovné zprávy o stavu baterie již během pozdního odpoledne.

Na druhou stranu zde máme ale přítomné úsporné režimy, které vám boj s nenasytným telefonem můžou ulehčit. Úsporný režim disponuje předvolbami Normální, Inteligentní a Ultra. Normální je pro běžné každodenní používání, Inteligentní automaticky škáluje výkon procesoru a využití bezdrátových sítí podle potřeby a režim Ultra omezí funkce telefonu na strohé telefonování a posílání SMS zpráv. V našem redakčním testu, kdy jsme nechali telefon streamovat HD video přes Wi-Fi s jasem displeje na padesáti procentech a hlasitostí sluchátek na stejné hodnotě, si telefon ale nevedl vůbec špatně a samovolně se vypnul v průměru po 422 minutách, tedy po sedmi hodinách a 2 dvou minutách. Nabití do hodnoty 80 % následně trvalo 116 minut a na 100 procent kapacity se dostane po 170 minutách. Například stájový kolega Ascend G750 se vypnul po 7 hodinách a 32 minutách a HTC Desire 816 se ke spánku odebral po 6 hodinách a 36 minutách.

Hardware: novinka zůstává za očekáváním

Tak dlouho se čeká na nový čipset, až nic moc nového nepřinese. Alespoň prozatím. Snapdragon 410 od Qualcommu, který se v novém Huawei Ascend G7 usídlil, je evolucí staršího čipsetu s označením 400. Bohužel však zůstává lehce za očekáváním a na první pohled si žádných změn nevšimnete. Systém běží srovnatelně se starším modelem a o žádný velký skok se opravdu nejedná. Hlavní zbraní nového čipsetu je ale podpora 64bitové architektury, která je však zatím využitelná pouze u Androidu 5.0 Lollipop, kterým telefon nedisponuje a určitý „skrytý potenciál“ se projeví až po aktualizaci na novou verzi operačního systému.

Operační paměť je však jiná káva a do telefonu se dostaly rovnou 2 GB RAM. To je pro Android v současnosti ideální hodnota, která zajišťuje rychlé přepínání mezi aplikacemi a omezuje tak dlouhé znovunačítání náročných her a aplikací. Pro vlastní použití budete mít „pouze“ kolem 1,15 GB, což je zapříčiněno značně hutnou nadstavbou v podobě Emotion UI 3.0. I tak je to ale stále nadprůměrná hodnota a při každodenní práci rozhodně nebude omezující. Interní úložiště disponuje slušnou kapacitou 16 GB, ze kterých můžete využít přibližně 11,5 GB. To stačí i na instalaci větších aplikací, a pokud nemáte v oblibě shromažďovat kompletní série dlouhých seriálů, bude ve většině případů dostatečná. Pokud vám ale stačit přeci jen nebude, můžete využít paměťové microSD karty a úložiště si tak zvětšit. Na tu si můžete také instalovat aplikace a nejste tak vázání pouze na interní paměť.

Nezapomněli jsme ani na benchmarky a využili naší „svaté“ trojice AnTuTu, Vellamo a 3D Mark. V prvním jmenovaném si telefon připsal nepříliš oslnivých 19 015 bodů a tyká si tak s telefony, které jsou o více než polovinu levnější. Výsledky ve Vellamo benchmarcích jsou následující – test prohlížeče 1 903 bodů (mezi HTC One (M7) a Nexus 7), Metal test 753 bodů (mezi DROID RAZR i a Nexus 7) a Multicore 1 154 bodů (mezi Samsung Galaxy S3 a DROID RAZR i). Ve 3Dmarku pak telefon skóroval 2 574 bodů. Spíše podprůměrný je herní výkon, který sice stačí na klasické casual hry, jako je Gold Digger nebo Candy Crush Saga, ale při hraní Reckless Racing 3 jsem se setkal s častým snížením snímkovací frekvence a hra byla trhaná. O přístroj pro hráče se tak jednoznačně nejedná a novější grafický adaptér Adreno 306 není zrovna stvořen pro herní nasazení.

Uživatelské prostředí a nastavení: Emotion UI 3.0 je jednoduše povedené

Huawei je jedním z výrobců, který je po právu hrdý na svojí nadstavbu. Ta v tomto případě nese název Emotion UI, nebo chcete-li EmUI, ve verzi 3.0. Jedná se tedy o nejnovější verzi této přestavby a najdeme jí zatím pouze na modelech Ascend Mate 7, Ascend G7 a také Ascend P7 Sapphire Edition. Osobně si myslím, že jde asi o nejzdařilejší nadstavbu, kterou můžete na telefonu s Androidem potkat, a jde o první podobnou předělávku, kterou bych vyměnil na čistý Android. Již na odemykací obrazovce najdeme základní údaje o čase a datum, ale také zde máme rychlý přístup do fotoaparátu tažením z pravého spodního rohu nahoru a můžete si také povytáhnout lištu ze spodní hrany, která skrývá ovládání automaticky měnící se tapety a také přístup ke čtyřem aplikacím – kalendáři, kalkulačce, svítilně a zrcátku.

Změn se dočkaly i pracovní plochy, které nabízejí změnu v podobě odstranění známého seznamu aplikací. Ty jsou tak rozprostřeny po vašich pracovních plochách, což může působit trochu chaoticky a chvíli vám potrvá, než si v aplikacích uděláte pořádek a systém. Plochy přibývají automaticky podle počtu nainstalovaných aplikací a nemusíte se tak bát, že byste byli po chvilce omezeni. V základu disponuje mřížka aplikací rozvržením 4 × 5, ale dá se změnit i na klasické 4 × 4. Osobně jsem zůstal u nativní volby, jelikož je displej opravdu velký a je škoda toho nevyužít. Dále si můžete změnit animaci přechodů mezi plochami, přidat widgety nebo nastavit pozadí plochy.

Spíše designového předělání se dočkala i notifikační oblast na horní liště. Tu lze stáhnout dvěma způsoby. Buď z levé poloviny displeje, nebo z pravé. Při stažení z pravé poloviny se dostanete k rychlým přepínačům a levá strana vás dostane do oblasti s oznámeními. Samozřejmě se lze mezi těmito možnostmi přepínat také pomocí tlačítka po stažení lišty. Lišta oznámení je hezky zpracovaná a na levé straně najdete agendu všech příchozích notifikací, takže víte, jak dlouho je dané upozornění na seznamu. Vhod přijde i tlačítko pro smazání všech upozornění a nemusíte je odstraňovat ručně. V kolonce rychlých přepínačů máte všechny potřebné prvky, jako je Wi-Fi, Bluetooth, mobilní sítě, GPS a také zvukový profil nerušit, snímek obrazovky nebo nastavení jasu displeje. Uskupení těchto zástupců se dá změnit podržením prstu na ikoně přepínače a následným tažením na požadovanou pozici.

Nastavení telefonu patří k významným částem systému a Huawei tento kus softwaru nebral na lehkou váhu. K dispozici máme široké množství různých nastavení a přizpůsobení, které vám dovolí upravit jak základní, tak i některé pokročilé prvky telefonu. Jmenujme například možnost změny teploty barev displeje, ovládání gesty (probuzení poklepáním, zhasnutím dlaní), správce oznámení a v neposlední řadě také například správa navigačního panelu (pás se softwarovými tlačítky na spodní části displeje). Poslední jmenovaná možnost vám dá na výběr z několika přednastavených uskupení tlačítek, a to včetně zakomponování tlačítka pro stažení lišty s oznámeními, což se při velikosti displeje hodí. K dispozici je i režim pro ovládání jednou rukou, který upraví některé nativní aplikace, jako je telefon, zprávy a seznam kontaktů tak, aby se daly jednodušeji ovládat jednou rukou.

Fotoaparát: dopadl nad očekávání

Stejně jako na masivní většině telefonů dnešní doby, tak i u Ascendu G7 najdeme dva fotoaparáty. Ten zadní disponuje rozlišením 13 megapixelů s světelnosti f/2.0 a přední fotoaparát nabídne rozlišení 5 megapixelů. Co se tedy megapixelů týče, těch má nový Ascend G7 více než dost. Snímače a processing skórují však i na jiných frontách, než je „jen“ rozlišení. Barvy jsou hezky živé, celý obraz je kontrastní a ostrý po celé ploše. Při focení za dne však může automatika občas zvolit zbytečně delší čas expozice, který vyústí v rozmazanou fotografii, ale to se stalo pouze zřídka. Sice telefon nedisponuje optickou stabilizací, xenonovým bleskem nebo nadstandardně velkým senzorem, ale fotografie jsou bez problému použitelné pro vyvěšení na sociální sítě nebo do vašeho osobního alba. Přední snímač je na tom také slušně a i za horších světelných podmínek dokáže pořídit použitelné snímky. Na selfie v noci nebo v temných prostorech ale zapomeňte, k tomu by byl potřeba blesk.

Většího předělání se ale dočkala aplikace fotoaparátu, kterou si Huawei upravilo podle sebe. Místo standardního vzhledu a rozložení prvků se zkratky nastavení přesunuly na horní stranu displeje a na spodní části máme k dispozici pouze tlačítko závěrky, galerii a výběr filtrů. Těch je na výběr více než dost a můžete tak popustit uzdu své kreativní stránce. V nastavení aplikace máte k dispozici například HDR, režim krásy tváře a hlubší nastavení, ve kterém můžete zvolit výchozí úložiště pro vaše snímky, hodnotu ISO a další standardní funkce.

Videokamera: obstojné FullHD

Video dokáže Ascend G7 natáčet až v rozlišení FullHD, což je v této kategorii již standard a ničím tak nad rámec průměru nevybočuje. Rychlost snímání je 30 snímků za vteřinu a tuto frekvenci si snímač udrží i při natáčení v interiéru. Celkově je video lehký nadprůměr, barvy jsou dobré a obraz ostrý, nedochází tedy k přílišné kompresi. Škoda chybějící optické stabilizace, která by kvalitu posunula na jinou úroveň.

Huawei Ascend G7 – testovací video, 1080p

Telefonní funkce: jednoduchý telefon

Se změněným prostředím přišly i pozměněné aplikace, mezi které patří i aplikace telefonu. Ta se graficky povedla a Huawei sází na provázání s ostatními designovými prvky systému. Uvnitř aplikace nalezneme klasické rozdělení na nedávná volání s číselníkem, kontakty a další klasické funkce, které známe z čistého Androidu. Kontakty můžete samozřejmě synchronizovat i z cloudu a využít tak například Google účtu.

Zprávy a e-mail: E-mail a Gmail

V základu přichází telefon s vlastní aplikací pro SMS zprávy, která vám poslouží pro ty nejzákladnější úkony, tedy přijímání a posílání zpráv. Pokročilých funkcí, jako je odstranění diakritiky se však nedočkáme a aplikace opravdu slouží pouze jako centrální hub pro vaše SMS zprávy. V telefonu je však nainstalovaná aplikace Hangouts, která nabídne širší propojení s vaším Google účtem. Ze sociálních sítí je zde předinstalovýni klienti pro Facebook, Twitter a Google+.

E-maily můžete vyřídit přes dvě základní aplikace, kterými je klasický e-mail a také Gmail. Nativní klient od Huawei podporuje synchronizaci s Microsoft Exchange, Gmailem, Yahoo! mailem, Outlookem, Microsoft Hotmail nebo kterýmkoliv jiným POP3/IMAP účtem. Fanoušci Gmailu pak určitě sáhnou po Gmail aplikaci, která se žádných změn samozřejmě nedočkala a nabídne staré známé prostředí. Klávesnice je bohužel přinejlepším průměrná. Nabídne sice predikci textu a samostatné doplňování slov, ale po dvou dnech jsem přešel na ověřenou klávesnici SwiftKey, která, dle mého názoru, funguje mnohem lépe.

Organizační funkce: šedý průměr

Organizační funkce jsou u Ascendu G7 průměrné a nevybočují ze zajetých kolejí. Máme zde například plánovač úkolů, klasický kalendář nebo poznámkovník. Pro jednoduché počty je zde nativní kalkulačka. Předinstalované zde také najdeme aplikace věnované počasí a také kancelářský balíček Kingsoft Office, který dovoluje i úpravu dokumentů.

Konektivita, internet: zde nic nechybí

Konektivita přístroje je na výborné úrovni a poskytne veškeré bezdrátové sítě, které byste mohli potřebovat. Telefon disponuje jedním slotem na microSIM kartu. Užijete si i moderních LTE sítí a pokud se pohybujete v oblasti s dobrým pokrytím, může jít o rozhodující faktor. Podporovaná GSM pásma jsou 850 / 900 / 1800 / 1900 MHz, WCDMA pásma jsou 850 / 900 / 1700 / 1 900 / 2 100 MHz a LTE podporuje pásma 800 / 900 / 1800 / 2 100 a 2 600 MHz.

Bezdrátová konektivita obsahuje ještě Wi-Fi b/g/n, Bluetooth ve verzi 4.0 a GPS. Wi-Fi je velmi stabilní a signál chytí i v místech, kde se ostatní telefony potýkají s problémy. Pokud často využíváte NFC, tak budete mít radost, jelikož jím telefon disponuje.

Na internet se telefonem dostanete díky dvěma prohlížečům, a to prohlížečem od Huawei a také Google Chrome. První jmenovaný je velmi základní a je nastavený jako nativní prohlížeč telefonu. Nenabídne žádné pokročilé funkce, synchronizaci, či další vychytávky, jako je technologie Flash a podobně. Google Chrome je sice ve srovnání s nativním prohlížečem pomalejší, ale nabídne pokročilejší možnosti nastavení a synchronizace s vaším Google účtem.

GPS: kompletní navigační sada

Huwaei se činil i u navigačních schopností a v telefonu tak najdeme vše, čím moderní smartphony disponují. Konkrétně jde o klasický GPS čip s podporou A-GPS a GLONASS a samozřejmostí je v této cenové kategorii také elektronický kompas. První zafixování polohy je rychlé a při použití všech prvků GPS výbavy i přesné.

Zhodnocení: k dokonalosti moc nechybělo

Naprosto odzbrojujícím prvkem nového Ascendu G7 je tovární zpracování a design. Obě tyto položky patří mezi to nejlepší, co je na trhu k dispozici a Huawei nenechává příliš mnoho prostoru pro konkurenci. V ruce je tento velikán majestátní a honosný, na ovládání jednou rukou ale zapomeňte a budete se muset potýkat i s vyšší hmotností, která je zapříčiněná kovovou konstrukcí.

Bohužel si Huawei sám hází klacky pod nohy a zbytečně se shazuje na několika frontách. Telefon v oficiální distribuci stojí 8 000 korun a za tuto částku bychom očekávali jednoduše vyšší výkon. G7 totiž sdílí hrubý výkon s konkurencí, která je kolikrát o více než polovinu levnější. Navíc je zde dilema s baterií, která se chová tak nějak podle nálady a při určitých úkonech procenta doslova mizí před očima, kdežto jiné procesy zvládne dělat i delší dobu.

Telefon tak rozhodně není určen pro vášnivé hráče nebo fanoušky benchmarků. Od toho jsou na trhu jiné modely a Ascend G7 skóruje na jiných frontách. Mezi ty patří například podpora LTE, NFC, povedený fotoaparát a velmi pěkné prostředí Emotion UI 3.0.

Kolem dokola telefonu schází dynamika a živost ostatních telefonů této cenové třídy. Všechny aplikace sice fungují a prostředím se budete pohybovat plynule, ale na některé úkony budete muset pár vteřin čekat a to bychom od telefonu za 8 000 neočekávali. Pokud pro vás toto nehraje roli, tak s Ascendem G7 dostanete fantasticky vypadající a zpracovaný telefon s výtečným displejem a konektivitou.

Konkurence

Když už se pohybujeme v kategorií tabletofonů, nelze nezmínit Asus FonePad Note 6. Ten stojí méně, nabídne větší baterii, má 6palcový FullHD displej a také o něco málo vyšší výkon. Asus, stejně jako Huawei, nabídne výborně zpracovanou nadstavbu v podobě ZenUI, kterou je radost používat.

Stájový kolega v podobě Huawei Ascend G750 sdílí s G7 hodně podobností. Nabídne 2 GB RAM, o tisícikorunu nižší cenovku a osmijádrový procesor s o poznání vyšším výkonem. Bohužel mu chybí LTE a běží na starší verzi Androidu a nadstavby Emotion UI.

HTC Desire 816 je dalším z konkurentů, který spadá do kategorie tabletofonů. Navíc disponuje velmi zdařilým prostředím Sense, Androidem 4.4 a povedeným displejem. Jednou z hlavních zbraní je také povedený zvukový výstup, a to jak přes audio jack, tak i přes přední stereo reproduktory. Cena je pak srovnatelná.

Nokia Lumia 1320 je bezpečnou volbou pro milovníky velkých telefonů a operačního systému Windows Phone. S velikou baterií není problém dostat se až na 3 dny výdrže a 6palcový displej tak nebudete muset příliš často zhasínat.