HTC One (M8)

V loňském roce se HTC vytasilo s velmi povedenou vlajkovou lodí, která si šla vlastním směrem. Nabídla neokoukaný design, přinesla stereo reproduktory na ideálních místech, skvělý displej či konstrukci z hodnotných kovových materiálů. A o tom, že se telefon skutečně povedl, svědčí i ocenění asociace GSMA za nejlepší smartphone minulého roku. HTC si tím pádem nasadilo laťku velmi vysoko a představit po roce nástupce, se zdálo velmi obtížné. Ve výsledku jsme se dočkali evolučního modelu se stejným názvem, ke kterému přibylo uniformní kódové označené (M8).

Novinka se snaží přijít s inovacemi, avšak zároveň se co nejvíce podobat svému předchůdci. Inu, proč by výrobce měnil něco, co loni zafungovalo. Dočkali jsme se tak výkonnějšího procesoru, většího displeje, dalšího fotoaparátu, který je mimochodem asi největším lákadlem, a nakonec také slotu pro paměťové karty. Budou však tyto drobnosti stačit k letošnímu úspěchu? Konkurence v podobě Samsungu Galaxy S5 a Sony Xperia Z2 totiž nabídne také zajímavá vylepšení.

HTC One (M8) – videopohled

Design a konstrukce

Vzhledově One (M8) vychází z loňského modelu a je to jen dobře. Už na první pohled vás totiž svým designem novinka upoutá a mohu říci, že nepustí. HTC opět vsadilo na hliníkovou konstrukci, avšak tentokrát nikoliv matnou, nýbrž leštěnou. Ta vypadá mnohem luxusněji, ale na druhou stranu je více náchylná na otisky prstů a také na případné škrábance. Telefon v ruce také více klouže. Výrobce však naštěstí hrany mírně zdrsnil a nechtěné vyklouznutí takřka nehrozí.

HTC se rovněž chlubí, že je telefon opravdu takřka celý z kovových materiálů. V řeči čísel má jít o 90 %, přičemž předchůdce byl kovový „pouze“ ze 70 %. Rozdíl je mimo jiné v tom, že kovové jsou i boky. Tento fakt se chtě nechtě musel podepsat na hmotnosti, avšak nijak výrazně, jak bychom mohli předpokládat. Nárůst činí akceptovatelných 17 gramů a výsledných 160 gramů je sice hodně, ale rozdíl mezi loňským a letošním modelem v tomto ohledu v ruce nepoznáte. Tak jako tak je to ale z vlajkových lodí nejvíce.

Vraťme se však ještě k samotnému vzhledu. HTC One (M8) je více zaoblené než předchůdce a z mého subjektivního pohledu musím říci, že výsledek již není tak povedený, jako u loňského One. I přesto však novinka svým vzhledem upoutá široké okolí a ze všech letošních vlajkových lodí patří mezi ty nejhodnotněji vypadající. Dokresluje to nejen, již zmíněná, zadní strana, ale i ta čelní, kde opět mistrně kooperuje displej s reproduktory.

Právě displej, o kterém bude podrobněji řeč později, nám povyrostl, což znamená, že se zvětšily i celé rozměry telefonu. Ačkoliv v podstatě nemusely. Boční rámečky kolem displeje jsou tenké, v tomto ohledu v pořádku, i když konkurence v podobě například LG G2 je mnohem dále. Nad a především pod displejem je ale už na dnešní poměry spousty místa. Částečně to však kompenzují reproduktory, za jejichž ideální umístění je nutno překousnout daň v rozměrech. Prázdný černý pruh pod displejem však již naše pochopení hledá marně. HTC jej sice obhajuje umístěním obvodů a antén, avšak proč zde tedy nezůstala tlačítka?

V každém případě se připravte na bezmála centimetrový nárůst do výšky. Nové One (M8) je z vlajkových lodí společně s Xperií Z2 největší, měří 146,4 milimetrů, na šířku pak 70,6 milimetrů a tloušťka činí 9,4 milimetrů. Poslední jmenovaná hodnota sice dnes neoslní a je ze všech konkurentů největší, ale opět je to jistá daň za použití hodnotnějších materiálů. Ty se následně podepsaly také na mistrném zpracování. Telefon je pevný jako skála a takřka s jistotou lze říci, že nikdy nebude vrzat. Konstrukce totiž není rozebíratelná. Za kvalitu zpracování si HTC bezesporu zaslouží jedničku s hvězdičkou. Lícování je dokonalé, plastové předěly díky zero gap technologii ani nepoznáte, protože jsou perfektně vyhlazené a samozřejmě nikde nic nevrže. Těžko budete hledat telefon, který by v ruce působil hodnotněji.

Menší pohlavek by si však novinka zasloužila za odemykací klávesu. Ta na vlajkových modelech HTC každý rok někam cestuje a ne a ne se trefit na to ideální místo. Loni byla v levé části horní hrany, letos je v pravé části horní hrany. Netřeba asi rozebírat, že je to snad ještě horší místo. Pokud hodláte telefon bezpečně držet, na tlačítko nedosáhnete. Vždy je nutné spíše přehmátnout. HTC přitom odemykací tlačítko na boku použít umí, což dokázalo u modelu One max.

Na pravém boku se tedy nachází jen kolébkové tlačítko hlasitosti. To je zpracováno sice na první pohled obyčejněji než loni, ale zvítězila praktičnost nad vzhledem. Tlačítka mají ideální zdvih a jistě se tisknou. Na pravém boku, hned nad zmíněným tlačítkem, je slot pro paměťové karty. Třikrát hurá HTC a doufejme, že si experimenty s absencí slotu již do budoucna odpustí. Menším překvapením je, že k otevření potřebujete klíček.

Srovnání s konkurenty

Přesuňme se na spodní stranu, kam se letos odstěhovaly všechny konektory. Kromě microUSB konektoru je tu také hudební 3,5mm jack konektor. Osobně to schvaluji, neboť při poslechu hudby lze takto telefon umístit do kapsy horní stranou dolů.

Levý bok ukrývá zdánlivě obrovský slot, který je opět nutné otevřít klíčkem. Po vytažení vás však čeká překvapení. Velký je slot jen zvenku, uvnitř se skrývá titěrný slot pro nano SIM kartu. Ano, HTC podlehlo „applovským“ manýrům a zcela zbytečně použilo titěrnou verzi SIM karty. Asi netřeba připomínat, že do prostoru by se krásně vešla SIM karta i běžné velikosti.

Čelní stranu si zabírá displej, který je obklopen reproduktory. Logo výrobce se nachází pod displejem, ale společnost mu již nedělají tlačítka. Ta se neprakticky přestěhovala na displej. Opomenout nemohu ani informační LED diodu, která je opět skryta v horním reproduktoru. Netuším, zda to HTC už někdo prozradil, ale dioda by měla být co nejvíce vidět. HTC se ji naopak snaží skrývat a používá jen velmi malou LED diodu, utopenou v grilu reproduktoru. Alespoň je její intenzita vyšší než u předchůdce a blikání si všimnete, nikoliv však z většího úhlu. Můžete si nastavit, na jaké události má dioda upozorňovat, nicméně po pěti minutách blikání ustane. Navíc dokáže blikat pouze zeleně. Červená barva se objeví výhradně ve chvílích, kdy je vybitá baterie.

Baterie a výdrž

HTC opět vsadilo na baterii, kterou uživatel sám nemůže vyměnit. Kapacita se oproti předchůdci navýšila o 300 mAh a činí tak 2 600 mAh. Kvitujeme silnější baterii, nicméně uvítali bychom ještě větší kapacitu. Aktuálně je totiž HTC One (M8) spíše stále jednodenním telefonem a proklamované velké zvýšení výdrže se nekoná. Při středně náročném používání, kdy budete připojeni neustále k internetu, vyřídíte 20 minut hovorů, pošlete 10 SMS zpráv, strávíte hodinu prohlížením webových stránek a hodinu poslechem hudby, vám po 12 hodinách zbude zhruba 40 – 50 % baterie. To je na další celý den již málo a telefon poputuje do nabíječky. Pokud k tomu připočtete intenzivní používání e-mailu, komunikátorů, pár fotek a několik minut používání GPS, budete večer na suchu.

Výdrž je však o něco lepší než na původním One, což je jednoznačně dobře. Každá hodina navíc se počítá. HTC po vzoru konkurence nasazuje také Režim extrémní úspory baterie. Zvolíte si, kdy se má aktivovat. Nejdříve při 20 %, nejpozději při 5 %. Následně dojde k podtaktování procesoru, sníží se jas obrazovky, vypnou se vibrace a datové připojení a ve chvíli, kdy telefon zamknete, ukončí se nepotřebné aplikace a vypne se krokoměr. Po zapnutí tohoto módu se změní i celé prostředí a můžete vstupovat jen k hovorům, zprávám, kalendáři, budíku, e-mailům a kalkulačce. Nikam jinam vás telefon nepustí. Samozřejmě ale můžete režim kdykoliv vypnout. V každém případě tímto způsobem můžete ušetřit poslední procenta baterie na dlouhé hodiny a stále zůstat na příjmu.

Provedli jsme také náš klasický test výdrže při stremování videa v kvalitě 1080p. Telefon byl přihlášen do 3G sítě, připojen k Wi-Fi, jas displeje snížen na 50 %, potlačeny aktualizace a zvuk přenášen na poloviční hlasitost do peckových sluchátek Koss. Výsledná výdrž se dostala na 7 hodin a 2 minuty. Loňské One dosáhlo ve stejném testu času 3 hodiny a 57 minut (s verzí Androidu 4.1), jenže jeho výdrž se s aktualizacemi spíše mírně zvýšila. Rozdíl tedy aktuálně již není tak obrovský.

Nabíjení nového One (M8) na 80 % zabere 1 hodinu a 47 minut, úplné nabití trvá 2 hodiny a 42 minut.

Zvuk

Loňské HTC One se mohlo pyšnit brilantním zvukovým podáním, které nemělo a nemá konkurenci. Během roku sice HTC prodalo svůj podíl ve společnosti Beats Audio, nicméně na kvalitě u nového modelu to nijak neubralo. Opět tu máme stereo reproduktory umístěné nad a pod displejem. Jinými slovy ideální umístění pro hraní her či sledování videí. Reproduktory jsou nově ještě hlasitější než u předchůdce. Jejich zvukové podání je pestřejší, není totiž kladen takový důraz na hloubky, jako tomu bylo u loňského One, stále jsou však basy hutné a lepší, než u všech konkurenčních telefonů. Subjektivně se vám tak může zdát, že One (M8) hraje nepatrně hůře, byť hlasitěji. Ve výsledku je však hudební reprodukce bohatší a přirozenější. HTC se tak povedlo překonat už tak vysoce nastavenou laťku a veškerou konkurenci nechat daleko za sebou.

Výstup do sluchátek je v podstatě na stejné úrovni jako u předchůdce. Zvuku není takřka co vytknout. Je čistý a nechybí středy.

Displej

Po zvuku se dostáváme k displeji, což byl další velký trumf loňského modelu. HTC nemělo důvod mnoho měnit a došlo jen k nárůstu úhlopříčky. Ačkoliv i bez toho bychom se zřejmě obešli. Pozitivní je, že HTC u zvětšování nešlo tak daleko, jako konkurence a One (M8) nabízí 5palcový displej s rozlišením 1 920 × 1 080 pixelů a výsledná jemnost činí 441 PPI. Předchůdce se chlubil jemností 469 PPI a velikostí 4,7 palce. Tento nepatrný rozdíl však lidské oko nemá šanci rozeznat. Displej je krásně jemný a kontrastní. Skvělému barevnému podání vděčíme technologii Super LCD 3. Čitelnost na slunci je na jedničku, stejně tak pozorovací úhly jsou bez výtky.

Displej je chráněn odolným sklíčkem typu Corning Gorilla Glass 3 a po zkušenostech s loňským modelem si troufám říci, že se jen tak nepoškrábe. Tuto pasáž recenze však zakončím kritikou, neboť HTC nepřidalo zvýšenou citlivost displeje a v zimě tedy nebude možné telefon ovládat v rukavicích. To je škoda, konkurence už toto umí.

Zvýšená odolnost

Trendem dnešní doby jsou špičkově vybavené telefony se zvýšenou odolností. Etalonem této kategorie je bezpochyby japonské Sony, jehož vlajkové lodě vydrží dlouho ve vodě a nerozhází je ani prach. Letos se přidal také Samsung, byť se slabší odolností a s napětím jsme očekávali, jak na to zareaguje HTC.

To si jde opět vlastní nevyšlapanou cestou a s odolností nepřišlo. Alespoň ne s takovou, jakou známe od konkurence. Nové HTC One (M8) ale plní certifikace IPX3, což znamená, že je odolné proti stříkající vodě v úhlu 60° po dobu 5 minut. V praxi to znamená, že telefon nerozhází nějaký ten jarní deštík či drobné polití. Do vody jej ale neponořujte. Mírně zvýšená odolnost jde s velkou pravděpodobností na vrub skvěle zvládnuté konstrukci, která nepropustí kapky vody.

Hardware

Ponechat pod kapotou stejné komponenty by od HTC byla velká troufalost. Navíc s ohledem na fakt, že loňský One na tehdejší vlajkové lodě již mírně ztrácel. Nové One (M8) proto nabízí to nejmodernější, po čem výrobce mohl sáhnout. Tím je čtyřjádrový procesor Qualcomm Snapdragon 801, typově jde konkrétně o variantu MSM8974AB, tedy totožnou s Xperií Z2, o taktu 2,3 GHz. Operační paměť RAM se nemění a nabízí 2 GB, respektive 1,8 GB RAM, ze kterých vám po zapnutí zbývá kolem 1 GB. Grafickou akceleraci zajišťuje Adreno 330.

Interní paměť nabízí 32 nebo 16 GB. Náš testovací kus pracoval s menším prostorem, ze kterého pro uživatele zbývá 10,2 GB. Naštěstí ale nechybí slot pro paměťové karty. One (M8) podporuje „paměťovky“ až do kapacity 128 GB a o prostor by tak neměla být nouze. Aplikace lze z interní paměti snadno přesouvat na paměťovou kartu, což také potěší.

Uživatelské prostředí

O prostředí celého telefonu se stará operační systém Android 4.4.2 KitKat, tedy absolutně nejnovější možná verze. Novinkou je pak i nadstavba Sense ve verzi 6.0. Ačkoliv jsme se přehoupli na další číslo, příliš velkých novinek v rámci prostředí nečekejte. „Šestka“ do značné míry vychází z verze 5.5, kterou jsme znali doposud.

Základem je posun tlačítek na displej, s čímž musí prostředí pracovat. Tato varianta není mezi uživateli příliš oblíbená, ale naštěstí se tlačítka skryjí ve chvílích, kdy nejsou potřeba. Například při hraní her, sledování videí, nebo prohlížení fotografií. Zmizí také v případě fotografování. HTC do nového prostředí Sense 6.0 přidalo hned několik gest. Ta velmi vítáme, neboť usnadňují odemykání. Odemknout displej lze známým dvojitým poklepáním. Stejným způsobem telefon uzamknete, avšak pouze z odemykací obrazovky. Pokud se nacházíte jinde v prostředí, lze telefon uzamknout jen pomocí tlačítka.

Další variantou odemknutí je přejetí prstem ze spodního kraje displeje směrem nahoru. Odemknutí lze provést i přejetím prstu z pravého kraje směrem na střed. Tímto gestem se vždy dostanete na hlavní obrazovku s widgety. Opačný tah, tedy zleva doprava, telefon rovněž odemkne a přesune vás na obrazovku Blinkfeed. Poslední gesto se týká fotoaparátu. Při zamknutém stavu telefonu postačí přidržet klávesu s hlasitostí, nastavit telefon do polohy tak, jako byste chtěli fotit a ihned můžete pořídit snímek, fotoaparát se sám spustí. Stejnou klávesou rovnou lze i vyfotit snímek.

Samotná podoba odemykací obrazovky se velkých změn nedočkala. Nechybí hodiny, datum, počasí a čtyři zástupci rychlých funkcí. Widgety chybí, avšak mrzet nás to nemusí. Odemykací obrazovka se jakýmkoliv tahem změní v pohotovostní. Těch může být maximálně pět plus je zde samozřejmě obrazovka Blinkfeed, která prošla vylepšením. Kromě toho, že má elegantnější design, má i nové funkce. Stále sice neumí fungovat jako RSS čtečka, do které si přidáte konkrétní zdroje, které vás zajímají, HTC to ale částečně nahrazuje tématy. Nově jsou do BlinkFeedu zakomponována také doporučení restaurací a míst z okolí z Foursquare a integrovaný FitBit.

Hlavní menu prošlo také změnou. HTC odstranilo velmi zbytečné hodiny s počasím, které se nacházely na první obrazovce a ubíraly místo aplikacím. Stále je však k dispozici pouze mřížka 4 × 5 aplikací, což s ohledem na velký displej není mnoho. Možnosti úprav zůstaly. Můžete měnit řazení, nebo si všechny aplikace poskládat, jak se vám zlíbí. Vzhled ikonek je pak stejný jako ve starším Sense 5.5.

Celkově je prostředí Sense 6.0 zbaveno všemožných animací a vše je podřízeno přehlednosti a rychlosti. Opět věc, kterou jako uživatel jistě uvítáte. Snad ještě více oceníte skvělou optimalizaci. HTC znovu potvrzuje, že jeho nadstavba, ačkoliv je mohutná, telefony nezadýchává. Výrobci se daří vše krásně vyladit a co se týče plynulosti, může se s HTC One (M8) měřit snad jen Nexus 5 nebo iPhone 5s. Ani po dvoutýdenním používání jsme se nesetkali byť s jediným zpomalením nebo snad seknutím. Stejně tak všechny nativní aplikace běhají korektně a chybové hlášky nepoznáte.

Multimediální funkce

Dostáváme se k části, kde si HTC nemůže dovolit zaváhat. Ačkoliv se telefon navenek může tvářit sebevážněji, je určen hlavně pro všechny multimediální nadšence, což podtrhují již jednou vychválené stereo reproduktory s vylepšením BoomSound. Hudební přehrávač se v telefonu nachází ve dvou variantách. Ta první je od Googlu, druhá je klasický přehrávač od HTC. V obou případech však chybí ekvalizér. Ve sluchátkách si můžete maximálně vypnout efekt BoomSound. Jinak je přehrávač klasický. Velký důraz je kladen na covery alb, které lze také nechat stáhnout z internetu.

Pakliže se vám omrzí vaše hudební sbírka, můžete si zapnout klasické FM rádio, které hraje pouze s připojenými sluchátky. Poté však samozřejmě můžete zapnout hlasitou reprodukci. Podpora funkce RDS je dnes takřka samozřejmostí.

Videopřehrávač si poradí s formáty AVI i MKV a to včetně kodeků DivX a Xvid. Trápit se nemusíte ani s rozlišením, neboť 1080p videa telefon samozřejmě zvládá. Narazíte až při snaze přehrát titulky, které nativní přehrávač neukáže. Tuto drobnost však lze vyřešit instalací alternativního přehrávače, například aplikace MX Player.

V případě her se rovněž nemusíte nikterak omezovat. Telefon zvládá vše, namátkou například Angry Birds Go! nebo Real Racing 3. Vše běží s dostatečnou plynulostí. Jediný zádrhel tak může být v úložném prostoru, který činí něco málo přes 10 GB. Nicméně pokud to aplikace dovolí, můžete ji přesunout na paměťovou kartu o velikosti až 128 GB a tím si opět obnovit místo v interním úložišti. Pro tyto účely je vhodné zvolit kartu s vyšší rychlostní třídou. Ideálně tedy Class 10.

V menu telefonu naleznete ještě aplikaci Televize. Ta slouží jako programový průvodce a dálkový ovladač. Ano, i HTC One (M8) nabízí infračervený port pro dálkové ovládání vaší domácí elektroniky. Na programového průvodce však rovnou zapomeňte, neboť není v České republice dostupný. Prvotní nastavení ovladače je nutné provádět přes mobilní data. Při snaze připojení přes Wi-Fi se dočkáte chybové hlášky o nemožnosti stažení příslušných dat. Podoba aplikace je totožná s loňskými HTC. Můžete tedy přepínat vstupy, kanály, měnit hlasitost či vstupovat do menu televize.

Fotoaparát

Nyní nastal čas na největší tahák nového modelu, kterým je fotoaparát, respektive fotoaparáty. Telefon totiž nabízí rovnou tři. Ale pojďme popořadě. Hlavní fotoaparát na zadní straně je stejný jako v loňském modelu One, s jednou výjimkou. Máme zde tedy snímač s Ultrapixely, jehož rozlišení jsou 4 megapixely. Velikost senzoru zůstává na 1/3" a stejně tak světelnost objektivu činí f/2.0. Samozřejmostí je automatické ostření a nově zde máme i dvojitou LED diodu, která má po vzoru iPhonu různě barevné bílé diody pro přirozenější osvit tváří osob, které fotíte. A musím uznat, že je to v praxi znát. Na druhou stanu novinka přišla o optickou stabilizaci, což je opravdu škoda.

Výše zmíněné rozlišení ale není to hlavní. Díky světelnému a širokoúhlému objektivu by výsledky vzhledem k tomu všemu měly být výborné, ale stejně jako u předchůdce, to stále není ono. Zatímco v noci se výhoda velkého čipu s nízkým rozlišením projevuje a HTC One (M8) produkuje nezašumněné a poměrně detailní snímky, přes den to není žádná sláva a HTC spadne do šedého průměru. Že si kvůli nízkému rozlišení není možné snímky přiblížit, by ani tak nevadilo, i když já osobně bych to často ocenil, spíše vadí nižší úroveň detailů, jakási celková plochost snímků a často i nesprávně zvolená expozice. Celkový dojem nezachraňuje ani velmi povedené přepracované prostředí fotoaparátu s rychlými volbami, přepínáním mezi režimy, zajímavým 360stupňovým panoramatem nebo sekvenčním snímáním, když podržíte spoušť. Za tu si zaslouží HTC pochvalu. One (M8) zaostřuje i fotí extrémně rychle. Líbí se mi tak zakomponování gesta, díky kterému lze při vypnutém displeji velmi rychle spustit fotoaparát.

Dostalo se také na funkci HTC Zoe, jež dokáže vytvářet animace či krátké videoklipy, které za sebou pořídíte. Opět tento režim najdete přímo v hlavním menu fotoaparátu.

HTC se snaží nepříliš přesvědčivé výsledky z hlavního fotoaparátu zachránit inovací v podobě druhého fotoaparátu, u kterého paradoxně neudává rozlišení, které by mělo činit 2 Mpx. On to ale vlastně není ve výsledku fotoaparát, ke snímkům z něj se nijak nedostanete, on totiž ani žádné snímky nepořizuje. Slouží jako měřič hloubky ostrosti. Telefon si vlastně uvnitř ke každému snímku uloží jakousi 3D mapu, ze které pozná, co je vepředu, a co vzadu. Po vyfocení si můžete hrát dodatečně se zaostřením. Automaticky si například vyberete osoby, které fotíte, a telefon rozostří pozadí za nimi. Na rozdíl od konkurenčního Samsungu, který vše dělá softwarově, funguje funkce u HTC mnohem spolehlivěji a lépe, vybrat si můžete jakýkoliv objekt na snímku a na ten zaostřit. Ostření navíc neprobíhá bodově, ale telefon opravdu nechá zaostřené vše ve stejné vzdálenosti, což působí mnohem přirozeněji. Přidávat můžete i různé kreativní efekty nebo dokonce zobrazit snímek ve 3D. A efekt je skutečně vidět, vypadá to zajímavě, především při náklonu v horizontální poloze, kdy vyniknou právě dva fotoaparáty. Nejvíce je 3D efekt vidět u objektů a při fotografování blízkých osob.

Ukázkové fotografie

Se dvěma fotoaparáty se pojí také funkce Ufocus. Tu najdete pod volbou Úpravy v Galerii fotografií. Jde přímo o první položku ze všech možných úprav. Po jejím zvolení dojde k automatickému přeostření na telefonem dominantní objekt v popředí. Prostým dotykem prstu však můžete přeostřit na vámi vybraný objekt.

Pro nejlepší efekt rozmazání je však nutné pořídit snímek za dostatečného světla a navíc s dobrou kompozicí. Nesmíte také zapomenout, že zdánlivě různě vzdálené objekty může telefon vyhodnotit jako stejně vzdálené. Tím pádem při výběru objektu se doostří i další, který jste již chtěli mít rozmazaný. Ne vždy se proto kýžený efekt povede vytvořit na poprvé. Na druhou stranu vše funguje o poznání lépe a přirozeněji, než u Samsungu Galaxy S5, který vše provádí pouze softwarově. HTC poctivě zaostří vždy stejně vzdálené objekty, tedy například tvář a těla všech lidí, zatímco Samsung zaostří jen konkrétní tvář a vše ostatní rozostří, pokud chcete. U HTC něčeho takového nedocílíte, respektuje fungování fotoaparátů a přirozenou hloubku ostrosti.

Menším problémem je následné uložení upraveného snímku. V levém horním rohu je sice nápis uložit, avšak ten po několika vteřinách, během kterých se kocháte svým neuloženým projektem, zmizí. A nastává neřešitelný problém. Tlačítko uložit se objeví až po dotknutí displeje, jenže jakékoliv dotknutí znamená nové přeostření. Tudíž je nutné úpravy hned ukládat, případně si přesně pamatovat, jaké části fotky jste se dotkli. Po uložení v telefonu najdete nejen upravenou verzi, ale samozřejmě také původní snímek, který je opět připraven k dalším úpravám.

Za zmínku stojí čelní, v pořadí již třetí fotoaparát s rozlišením 2 560 × 1 440 pixelů, tedy 5 megapixelů a paradoxně má přední fotoaparát největší rozlišení ze všech. Slouží primárně k autoportrétům a pod touto volbou ho v hlavním menu aplikace fotoaparátu také najdete. Využít můžete také duální snímání, kdy pořídíte snímek ze zadního i čelní fotoaparátu naráz. Jakožto fotograf se tak můžete dostat na společnou fotku. Kvalita fotoaparátu je ucházející, ale rozhodně ji nelze srovnávat s běžnými 5megapixelovými snímači. Pokrok mezi One se 2 megapixely a One (M8) s 5 megapixely je nicméně patrný.

Přesuňme se k záznamu videa. Zde bychom letos očekávali nasazení 4K rozlišení, nicméně nestalo se tak. HTC One (M8) nabízí rozlišení 1 920 × 1 080 pixelů a při běžném režimu snímkovací frekvenci 25 snímků za vteřinu. Můžete se však přepnout na rychlé snímání a docílíte 60 snímků za vteřinu. Výsledek už opravdu stojí za to a záběry vypadají výborně. Netrhají se, jsou krásně ostré a je radost na ně pohledět. Pro fanoušky zpomaleného video (slow motion) nechybí ani tento režim.

HTC One (M8) - testovací video (25 FPS) – exteriér, 1080p (25 FPS)

HTC One (M8) - testovací video (60 FPS) – exteriér, 1080p (60 FPS)

HTC One (M8) - testovací video (noc) – exteriér, 1080p (25 FPS)

Telefonní funkce

Adresář kontaktů se skrývá pod aplikací Lidé. Nenabídne mnoho možností nastavení, ale to nejdůležitější nechybí. Často navštěvovanou volbou bude kolonka spravovat kontakty. Zde se skrývá komplexní správa jak zálohovat kontakty, obnovovat je, zablokovat nežádoucí kontakty a dál s nimi pracovat. Duplicitní kontakty mohou být sloučeny. Nový kontakt může obsahovat standardní informace, které známe z jiných zařízení. Nepřekvapí možnost nahrání fotografie, množství typů čísel – pracovních, domácích, mobilních. Zadat můžeme přezdívku, adresu, vztah, webové stránky či poznámku. A co je téměř vzácná vlastnost, přitom naopak by to měl být standard, je možnost zadání narozenin, které se poté synchronizují s kalendářem. Zkušební kontakt s datem narozenin se ihned ukázal v kalendáři.

HTC a prostředí Sense se již léta pyšní úzkou provázaností se sociálními sítěmi a vhodným zakomponováním všemožných dat. Někomu to může vadit, mně to vyhovuje. Při rozkliknutí kontaktu ihned vidíme profilovou fotografii ve velkém rozlišení, u které je ihned synchronizován poslední status ze sociální sítě. Dále vidíme všechna čísla, stav na Gtalku, datum narozenin a ostatní údaje získané ze sociálních sítí.

Tím ale nekončím, spíše začínám. Pohybem do strany (doprava) vidíme historii veškeré komunikace mezi námi a kontaktem. Získáme přehled o vzájemných zprávách, e-mailech a hovorech. Pokračujeme dále tahem do strany a nyní jsme v aktualizacích. Tady vidíme veškerý obsah na sociálních sítí daného kontaktu. Posledním tahem dojdeme do galerie. Tady máme kompletní portfolio alb a fotografií. Zbývá tak otázka, nač chodit do aplikací jednotlivých sociálních sítí, když veškerý přehled získáme v telefonním seznamu? Každý ať si sám odpoví. Ve výchozím stavu jsou kontakty provázány se sociálními sítěmi Facebook a Twitter.

Zprávy

Dobrou propracovaností a slušnou paletou různých nastavení se chlubí zprávy. Nežádoucím kontaktům můžeme vystavit stopku, čili je zablokovat. Veškerá příchozí textová komunikace tak bude zablokována. Oblíbené zprávy mohou být zálohovány na paměťovou kartu, příchozí zprávy jsou děleny do konverzací a co mě potěšilo, je volba barevného pozadí příchozích zpráv. Zprávy mohou mít i pozadí dle přiřazené fotografie, kterou si sami vybereme. Hračičkové si tak přijdou na své.

Během psaní zpráv dochází k odpočítávání od plného počtu 160 znaků. Psavci si mohou vybrat z několika druhů klávesnic. Telefon servíruje alfanumerickou klávesnici a softwarovou QWERTZ/QWERTY klávesnici. Všechny jsou velmi pohodlné a lze psát takřka bez překlepů. Na alfanumerické klávesnici si lze zapnout rovněž praktické směrové šipky. Nechybí podpora emotikonů. Kdo si během psaní není jistý v kramflecích, může se spolehnout na pomoc prediktivního slovníku a korektury textu. Během psaní pak vyskakují návrhy slov, chyby jsou automaticky opravovány a nahrazovány správnými slovy.

Pro elektronickou komunikaci je připraven Gmail klient. Ten hospodaří se složkami, podporuje štítky, přílohy i synchronizaci na pozadí. Umí filtrovat zprávy a přidávat jim obligátní hvězdičky. Druhou alternativou výrobce je vestavěný klient. Hned na první pohled působí přehledným a jednoduchým dojmem. Úvodní obrazovka je vyhrazena pouze došlé poště. Jednotlivé zprávy jsou od sebe výrazně odděleny. Nastavit jim můžeme počet řádků náhledu a můžeme přepínat mezi složkami. Oznámení o příchozí poště může mít libovolnou vyzváněcí melodii.

Organizace času a GPS

Kancelářské funkce jsou zastoupené v celé škále. Nechybí žádná důležitá aplikace. Kalendář umí zobrazit denní, týdenní a měsíční náhledy. Pracuje i se seznamem událostí a pozvánek. Velmi užitečná je synchronizace s počasím. Když si rozkliknu detail následujícího dne, zobrazí se mi v horní liště aktuální počasí s teplotou. Pod počasím je pak lišta zobrazující, zda má někdo narozeniny. Při měsíčním náhledu vidíme jak jednotlivé dny, tak ve spodním panelu i události konkrétního dne. Ano prosím, tak má vypadat dobře zpracované prostředí kalendáře, ostatní se učte. Dalším pomocníkem, jak si zlehčit život a hodit starosti na jiná bedra, jsou poznámky. Mohou mít textovou nebo zvukovou podobu. Když omrzí ruční zadávání znaků, můžeme jej nakreslit. Vytvořenou poznámku si můžeme vytisknout a sdílet s ostatními zařízeními. Poznámkám nejsou cizí ani přílohy, konkrétně fotografie.

Hlášky typu „to jsem hlava děravá“ odpadnou díky dobře vyřešené aplikaci úkolů. Každý úkol může být roztříděn dle priority. Pokud má úkol časové ohraničení, připomene jej nám nastavené datum s upozorněním. Do nového úkolu mohou být začleněni i ostatní lidé – kontakty. Nakonec pokud se úkol váže ke konkrétnímu místu, není nic snadnějšího, než mu přiřadit polohu podle GPS. Jednotlivé úkoly mohou mít svůj specifický seznam. Pro příklad uvedu kategorii co nakoupit, co vyřídit a další. I tady platí, že úkoly můžeme zálohovat do interní paměti telefonu.

Dokument ve formátu .doc se ihned otevře v programu Polaris Office. Základní obrazovka mi nabídla možnost čtení, editování, ale také tvorby zcela nového dokumentu. Mezi nabízené možnosti patří volba velikosti textu v mnoha stupních, případně můžeme zadat vlastní velikosti. Pak jsou to barevné odstíny, kde je k dispozici škála zahrnující 24 odstínů – myslím si, že si každý najde svoji barvu. Dále jsou to úpravy samotného fontu (kurzíva, tučné a podtržené písmo). Nechybí ani zarovnání textu do bloku, zprava a zleva. Nakonec můžeme vložit seznam a zvolit si odsazení. Nenápadně skrytou volbou v pravém horním rohu je formátování – textu, odstavce a odrážek (číslování). Dalšími podporovanými formáty jsou dokumenty vytvořené v programech Excel a Powerpoint. Vše je tedy příkladné a výrobce chválíme, že umožňuje rovnou editaci dokumentů, na to řada výrobců i u dražších výrobků zapomíná.

Pro dokumenty PDF je vyhrazena samostatná aplikace PDF Viewer. Podporuje pouze čtení dokumentů, nikoliv jejich vytváření. V oblasti hodin si můžeme nastavit několik budíků, jejich připomenutí. Poté jsou tu stopky a časovač. Nakonec aktuální čas kdekoliv ve světě získáme díky mezinárodnímu času. Interní GPS modul vypadá velmi schopně. Do deseti vteřin zjistíte svoji polohu, aniž byste museli být v dosahu internetu. S internetem je načtení vaší aktuální polohy otázkou dvou až tří vteřin.

Pro automobilovou navigaci jsou připraveny Google Mapy. S přihlédnutím k tomu, že se jedná o program, který je zcela zdarma, není přílišná kritika na místě a jedná se o jednu z nejlepších bezplatných aplikací. Ke stahování mapových podkladů je ale potřeba datového připojení, což lze částečně obejít stažením příslušné oblasti – malého výřezu mapy. Dále podporuje hlasovou navigaci v českém jazyce, při které však vždy musíte být on-line, zobrazování dopravních i ostatních informací. Podporuje pěší i automobilovou navigaci a také navigaci v MHD, která v ČR funguje jak v Brně, tak v Praze. Pro jízdu v automobilu nebo v jiném dopravním prostředku, kde je potřeba se věnovat řízení, připravil výrobce aplikaci autem. Ta s minimálním počtem kliků odkazuje na vstupy do aplikací pro hudbu, vytáčení kontaktu či zobrazení oznámení. Vše zobrazuje přehledně a obrovským fontem, k dispozici je konečně jak režim na šířku, tak na výšku.

Datové funkce

V případě datových funkcí musí být dnešní vlajková loď nekompromisní. A HTC One (M8) přesně takové je. Nabídka technologií čítá to nejlepší z dosavadního trhu a stěží budeme hledat nějakou chybějící technologii. Pomalejšími technologiemi jsou GPRS a EDGE. Rychlejší generace přechází na HSPA+ do rychlosti 42 Mb/s a HSUPA do rychlosti 5,8 Mb/s. Bezdrátové sítě Wi-Fi jsou v nejnovějším standardu a/b/g/n/ac. Komu by to bylo málo, je k dispozici samozřejmě i LTE s rychlostí až 150 Mb/s. Telefon signály všech sítí přijímá se slušnou citlivostí, která je srovnatelná s loňským modelem One.

Pro sdílení obsahu „vzduchem“ je připraveno Bluetooth 4.0. Nechybí ani NFC s jehož pomocí můžeme sdílet data nebo používat telefon jako elektronickou peněženku. Těch možností je mnohem víc. Alternativní cestou jak přenést obsah telefonu na plochu televizoru je přes technologii DLNA nebo pomocí řešení přímo od HTC, kdy je ale zapotřebí zakoupit MediaLink. Za zmínku stojí také přítomnost konektoru MHL. Snadno tedy za pomocí redukce dostanete přes HDMI kabel dění na telefonu do televize, případně naopak přes jinou redukci připojíte Flash disk.

Radost z prohlíženého obsahu nám poskytuje Chrome prohlížeč nebo výchozí Android prohlížeč. Oba dva jsou velmi schopné a rychlostně srovnatelné. Výhodou Chromu je možnost synchronizace s vaší stolní verzí a možnost mít tak všechny záložky otevřené i na mobilu.

Zhodnocení a konkurence

Jak jsme naznačili již v samotném úvodu, HTC nemělo lehký úkol. Loňský model One je stále skvěle vybaven a vyloženě nutně by ani nástupce nepotřeboval. Dnešní doba však velí něco jiného a HTC muselo alespoň hardwarově srovnat krok s konkurencí. Zdá se však, jako kdyby to HTC bralo jako nutné zlo a zaměřilo se spíše na jiné věci, které však nesvítí v tabulkách s parametry.

Začněme designem, který je osobitý a na první pohled upoutá. Luxusní leštěný kov je ve světě mobilních telefonů velmi málo vídaný, a pokud si vedle One (M8) položíte konkurenční Galaxy S5 od Samsungu, můžete si být jisti, že váš telefon bude právě králem vzhledu. HTC pro letošní rok zvolilo zaoblenější tvary, což možná koresponduje s nárůstem rozměrů telefonu. Díky tomu se dobře drží i nové One (M8). Ergonomie ovládání už je trošku jinde. Velký displej, prostory kolem a nevhodně umístěná odemykací klávesa. Tradiční nešvar HTC se opakuje asi po „stopadesátešesté“.

Samotný displej patří opět k absolutní špičce. Technologie Super LCD 3 vykouzlí kontrastní zobrazení s reálnými odstíny barev. Vše podtrhuje skvělá čitelnost na slunci nebo výborné pozorovací úhly. Znovu jsme se dočkali stereo reproduktorů, které jsou vhodně umístěné a hrají ještě o maličký kousek lépe, než na loňském One. Ohledně zvukového podání tak HTC nemá vůbec žádnou konkurenci.

Prostředí prošlo stejně jako design mírnou evolucí. Tu ubyla animace, tu přibyly ikonky, tady máme novou možnost nastavení. Tím nejzásadnějším je však přítomnost praktických gest pro odemykání. Nejvíce asi využijete dvojí poklepání. Škoda jen, že HTC nejde stejným způsobem zamknout. Ale tak, třeba příští rok.

Zabředávat nějak hlouběji do výbavy je asi zbytečné, neboť nic nechybí. To by si HTC u své vlajkové lodě ani nemohlo dovolit. Opřít se můžete o kvalitní telefonní seznam s ukázkovou provázaností se sociálními sítěmi, přehledný kalendář, kancelářský balíček nebo pohodlnou klávesnici. Výkonu je na rozdávání a odpočinout si tak můžete u libovolné hry. HTC One (M8) zvládne každou, i tu nejnáročnější. Relaxovat můžete u hudby, přehrávač je přehledný a místa dost. HTC One (M8) totiž podporuje paměťové karty. A dokonce i FM rádio s RDS.

Všechno jsou to hezké věci, ale pokud dá někdo za telefon 18 tisíc korun, chce něčím své okolí uchvátit. Design, reproduktory, krásný displej. To vše je super, ale tak nějak málo, že? HTC proto sáhlo do rukávu a vytáhlo druhý zadní fotoaparát. Ten nefotí, nýbrž měří vzdálenost objektů ze snímané scény. A následně si můžete vesele hrát s ostřením nebo třetím rozměrem. Ti šikovní se zabaví na hodiny.

Nic však není dokonalé a tento fakt nezbořilo ani nové HTC. Jeho největším problémem je fotoaparát, který jednoduše nefotí tak, jak bychom u top modelu očekávali. Snímky nejsou dokonale ostré a nižší rozlišení vám nedá možnost si dělat velké výřezy. Pochvalu si HTC nezaslouží ani za nasazení nano SIM karty.

Ve výsledku zde však máme dobře poskládaný stroj, který hodnotně vypadá, mnoho toho umí a navíc vše funguje. Nemusíte se o nic starat. Zapnete a používáte. Telefon vás poslouchá, neloudá se. A na závěr, hlavní výhoda proti konkurenci? Dost možná cena, která by měla startovat mezi na 17 490 Kč, což je o pěkný jeden tisíc korun méně než v případě Galaxy S5 a mělo by to být i méně než u Xperie Z2.

Konkurence

Největším rivalem nového One (M8) bude bezpochyby Samsung Galaxy S5. Ten je o něco menší, byť nabídne větší displej. Je však vyroben z obyčejných plastů. Na druhou stranu odolá vodě a prachu více než HTC. Také lépe fotí. Jenže prostředí není tak skvěle optimalizované a cena je vyšší o zmíněnou tisícovku.

A rovnou zmíníme dalšího velkého rivala, kterým je Sony Xperia Z2. Ta nabízí při zhruba stejné velikosti větší displej, odolnost proti vodě a prachu a luxusní skleněný design. Hodí se i větší RAM či schopnější fotoaparát. One (M8) může kontrovat stereo reproduktory nebo pohodlnějším držením. A cena, ta znovu hraje pro HTC, tentokrát už o 1 500 Kč.

Později se pro HTC stane konkurencí i zbrusu nová Nokia Lumia 930. Ta je menší a přesto nabídne 5palcový displej. Plusové body získává za bezdrátové nabíjení. Fotoaparát bude s největší pravděpodobností úplně jiná liga. Vysoké rozlišení a optická stabilizace, s tím se One (M8) nemůže měřit. Stereo reproduktory jsou fajn, jenže Nokia bude levnější. Zřejmě minimálně o tři tisíce.

Postarším konkurentem se okamžitě stane také LG G2, které láká na maximální využití čelní plochy displeje. Proto je o dost menší a přesto má větší displej. Někoho by mohla zaujmout tlačítka vzadu. LG G2 je však pouze plastové, horší zvukový výstup i slabší hardware. Pro HTC opět mluví brilantní stereo reproduktory. LG má však výhodu v podobě nižší ceny. Je levnější o 4 500 Kč.

Částečně mezi konkurenty patří také Apple iPhone 5s, který je rovněž vlajkovou lodí. Cílí však na zákazníky, kteří nepožadují velký displej. Nabízí však stejně jako One (M8) hodnotné a precizní zpracování, kvalitní displej a vyniká i fotoaparátem. Cena za 16GB verzi je přibližně 17 000 Kč, avšak chybí slot pro paměťové karty.