Unmechanical
recenze

Unmechanical

Malý robot v neveselém světě
1

V podzemí na našeho hrdinu čeká opravdová zkouška, musí projít labyrintem chodeb a překonat spoustu logických hádanek. Tato indie hra vás zaujme hlavně hutnou a tíživou atmosférou. Povedené jsou také různorodé hlavolamy a děsuplné prostředí podzemní bestie. Vaše noční můra právě začíná.

Pokud hledáte originální hry, tak není nic lepšího než zabrouzdat ve vodách indie studií. V dnešní době je hrozně cool být alternativní, poslouchat jinou hudbu, sledovat jiné filmy, nosit šálu v létě a hrát jiné hry. Plants vs. Zombies nebo Asphalt hrají všichni. Malá studia ale dokáži vyprodukovat hru, která nemusí zrovna bourat hranice grafického výkonu, ale nabídne třeba zajímavou hratelnost, trochu inovací nebo pěknou atmosféru. Skvělým příkladem je oceňovaný Badland. Dalším příkladem může být dnes recenzovaný Unmechanical.

Unmechanical – videorecenze

Do podzemí

Vžijete se do role drobného robůtka s vrtulkou (zásadní charakterový rys), který se svými kamarády letí loukou. Jenže v tu chvíli je vtažen do podzemí – je bezmocný, nemůže se nijak bránit. A tak se dostane do útrob bestie. Jeho jediným cílem je najít cestu ven. Zachránit se a znovu spatřit světlo světa.

Jestli bych měl vypíchnout jednu věc, kterou tato hra dělá skvěle, tak určitě zvolím atmosféru. Podzemí je hodně dobře zpracované a postupně se mění. Chvíli prolézáte potrubím, za chvíli jste u plechových místností, organických bytostí nebo mezi ozubenými koly. Dostaňme se ale k jádru pudla – Unmechanical je logickou hrou. Očekávejte tedy překážky, které budete muset vyřešit. V podstatě se tu střídají úkoly prověřující paměť, čistou logiku, testující fyziku a nechybí ani trocha rychlosti nebo přesnosti.

Odnes kámen

Celou hru ovládáte dotykem. Stačí vám jeden prst – kam tapnete, tam robot letí. Můžete tak předmět před sebou tlačit. Druhou, a vlastně poslední, schopností je zvedat objekty. Robůtek má totiž na spodu jakýsi magnet, který umí držet třeba kameny. Ty pak můžete odnést. Stejně tak se vám bude hodit při mačkání čudlíků, otevírání poklopů nebo vytahování spínačů.

Každý úkol má jiné řešení. A na to musíte přijít. V uživatelských recenzích jsem četl pár příspěvků, které si stěžovaly na málo textu a informací. Za sebe musím říct, že jsem naopak nadšen. Machinarium bylo v tomto ohledu geniální – dialogy vyprávěné animacemi v bublinkách na mě zapůsobily a hlavně odbouraly jazykovou bariéru. Unmechanical používá něco podobného v nápovědě. Když si prostě nevíte rady, tak kliknete na otazník a robot vám poradí. Neukáže vám přesnou kombinaci nebo úplný postup, ale jen vás navede.

Zásadní ale je, že nebojujete proti nějakým robotům nebo potvorám. Je to one-man show, ve které se snažíte dostat přes hromadu překážek. Ty na sebe někdy navazují, kdy třeba musíte přenést objekt přes několik obrazovek a jindy zase nenavazují. Potřebujete se hlavně dostat dál, takže třeba otevíráte dveře. Jak už jsem psal výše, úkoly nejsou na jedno brdo a každá hádanka je založená na něčem jiném.

V jednu chvíli si musíte zapamatovat pořadí, ve kterém blikala světla, a jindy házíte kameny do vody, aby se zvedla hladina. Některé úkoly se skládají z několika fází, kdy se opakuje stejná mechanika, ale přidávají se prvky nebo kroky. Třeba to pamatování světel děláte třikrát, ale pokaždé se přidá o jedno bliknutí navíc. U těch kamenů zase musíte najít dostatek materiálu, takže hledáte po okolí vše, co by šlo hodit do vody.

Pro všechny

U některých úkolů se můžete na chvíli zaseknout. Já se zasekl při otáčení zrcadel, protože jsem si prvně nevšiml, že se další zrcadla schovávají pod vodou (teď jsem vám napověděl, tak to budete mít hotové rychle) a snažil jsem se vymýšlet ďábelské kombinace. To je ale otázka pozornosti a o složitosti řešení příliš nevypovídá. Hra je naopak vhodná i pro děti, které zde využijí svou kreativitu. Akorát to prostředí je pro ně možná moc šedivé a děsivé.

Pro všechny tedy taky úplně není – na mobilních zařízeních si ji zahrají pouze vlastníci iPhonu nebo iPadu. Android a další systémy tak mají bohužel smůlu. Znáte to, taková je doba. Pokud iOS nemáte, ale po hře stejně toužíte, tak můžete navštívit Steam, kde je dostupná pro Windows.

Závěrem

Unmechanical není na žádné dlouhé hraní, za tři hodinky se dá projít a pak už vám nic dalšího nenabídne. V době sbírání bodů nebo zvyšování skóre vás to může překvapit, ale jak jsem naznačoval výše, hra není žádným středním proudem. Jestli chcete hrát trochu něco jiného, než je spojování kamenů nebo závodění, tak to určitě zkuste. Povedených adventur se silnou atmosférou není nikdy dost. I když zde tomu ještě něco chybí – možná silnější příběhovou linku, delší hratelnost nebo jednotnější výběr hlavolamů.

Stáhnout Unmechanical

App Store

Hodnocení
75%
Klady
  • Nápadité hlavolamy
  • Design úrovní
  • Atmosféra
Zápory
  • Nejednotné úkoly
  • Nulová znovuhratelnost
Diskuze ke článku
Richard Beneš
Richard Beneš
Hrál jsem na iPadu 2, bezvadná hra, atmosféra je opravdu silná, a navíc se často mění, takže pokud to člověk hraje narychlo, je v podstatě stále překvapován novými nápady. Hádanky jsou většinou celkem lehké, někdy je však třeba kliknout na otazník - já jsem například byl v koncích na místě, kde byla u dveří zlomená páka, a kámen. Bylo třeba to řešit jinak, ale k tomu jsem si musel pomoct. Poslední místo kde jsem zatuhl bylo v "dolech", kde se musely naházet kameny do "zařízení". Nicméně skvělá povedená hra, a myslím že se vyplatí obětovat cca 350 MB paměti na takovouto adventuru.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze