Obrázky tu jsou proto, aby vás navnadily. Občas vás ale také mohou odradit. Na retro kabát nemusí každý slyšet. Svědčí o tom i nedávno recenzovaný Wayward Souls, který bych okamžitě zařadil mezi nejlepší hry tohoto roku, ale spousta hráčů se nedostane dál než k obrázkům. Hra s takovou grafikou může vyvolávat pocit druhořadosti a amatérství. Pro někoho jiného to může znamenat návrat do dob minulých či rovnou dokonce módní trend. Protože staré věci se vrací a pixel art je pro spoustu lidí zase v kurzu. Tak se nelekněte obrázků a dejte této hře šanci.
Tiny Dice Dungeon – videorecenze
Zase náhoda
Co má společného házení kostkou a bojování s příšerami? Nic. V této hře? Mnoho. Celý soubojový systém je totiž založen na náhodě. Funguje v podstatě tak, že se postavíte líté bestii a síla vašeho útoku se rovná počtu bodů, které hodíte v kostkách. Má to výhodu – můžete házet donekonečna. Ale má to i nevýhodu – pokud hodíte jedničku, tak o kolo přicházíte a hraje další hráč. Tím se do hry přimíchává důležitý prvek. Hodíte si ještě? Nebo raději nebudete riskovat, že přijdete o poměrně silný útok?
Aby hra byla zábavnější a vydržela vám déle, tak tento systém autoři oživují různými kostkami. Máte až čtyři sloty (ty se vám odemykají při postupu hrou), do kterých můžete nasázet různé kostky. Na výběr bude z velkého množství, ale nejprve musíte nasbírat materiál pro jejich tvorbu. Každá kostka se dá složit z magických kousků, které buď najdete nebo koupíte. Za peníze si navíc musíte koupit plán kostky. Její schopnosti také předem neovlivníte.
Ber nebo nech být
Základní kostky slouží pro útok. Pak jsou tu ale i kostky, které násobí ostatní hozená čísla v této jedné sadě. U této kostky klidně můžete hodit jedničku a nic se nestane. Další kostky vám mohou třeba doplnit životy nebo k útoku přidat nějaké DPS (jed, který nepřítele zraňuje postupně). Takové kostky budou používat i vaši nepřátelé. Stejně tak oni mohou hodit jedničku a o kolo přijít. V tomto směru je hra vyrovnaná.
Náhoda funguje i tak, že když třeba opakujete stejnou úroveň, tak můžete narazit na jiné protivníky. Jednou to třeba nezvládnete a dungeon nedokončíte, podruhé ho projdete hladce. Také záleží na úrovni hrdiny a vaší příšerky. Ano, můžete si nějakou ochočit a mít u sebe až dva pomocníky. Vyšší úroveň znamená více životů i slotů pro kostky. Poskládat si je můžete sami. Já byl třeba rád za jednu kostku, která nikdy nehodí jedničku.
Čekání na hrdinu
Svět není tak veselé místo, jak jste možná zvyklí. Příšery se potulují po vesnici i okolí. Vaším cílem je nalézt všechny schované spoluobčany a pomoci jim opravit poničené domy. V nich si pak budete moci kupovat nebo vylepšovat předměty. Základem jsou samozřejmě souboje. Každá úroveň se skládá z několika fází, ve kterých porážíte základní protivníky a na konci každého dungeonu na vás čeká boss. Ten bývá velký, zlý a pěkně nebezpečný.
Hra na to jde ale s humorem, což kvituji s povděkem. Autoři ukazují, že i požádání o hodnocení se dá udělat stylově, takže jim tam těch pár hvězd klidně pošlete. Pokud vás zrovna procházení mapou omrzí, tak se můžete pustit do hraní proti dalším hráčům. To funguje stejně jak běžné souboje, akorát máte možnost získat spoustu odměn a během hry se snažíte odemknout soupeřovu truhlici. K tomu musíte plnit úkoly. Každý úkol, třeba „zaútoč hodnotou 50“, pak otevře jeden ze zámků. Tento mód ale z nějakého důvodu občas padá nebo se nedokáže připojit. A to jak na Androidu, tak na iOS. Pokud zrovna funguje, tak je ale fajn.
Závěr
Hra je dosti složitá, nabízí hromadu možností, tabulek a nabídek, které musíte sledovat. V tom je ale její kouzlo. Jako největší zápor vidím použití energie k omezení hraní. Splníte pár úkolů a musíte čekat. To je otravné a kazí to jinak poměrně slušný free-to-play model. Různé kostky jsou fajn, ale dílky se shánějí velmi těžko. Souboje jsou zábavné, ale velmi stresující. O to lepší je pocit z výhry. Trochu nejasné je opravování budov nebo ochočování dalších příšer. To nejdůležitější ale stojí za to: souboje. A to i ve hře více hráčů.
Stáhnout Tiny Dice Dungeon
