Média. Mnohými proklínaná média. Mají skutečně takovou moc, aby ovlivňovala názory mas podle svého gusta, jak se domnívali sociologové na začátku minulého století? Nebo jsou vlastně velmi neškodná? Zdá se, že ani jedno, ani druhé. Obzvlášť v době internetu se ukazuje, že zacházet s mediálním obsahem neumí každý, nerozezná pravdu od fikce, světonázor má za propagandu a podobně. Dnes recenzovaná hra vám dá vyzkoušet práci novinového editora.
The Westport Independent – videorecenze
Cenzura
Je polovina 20. století a vy jste majitelem jednoho z týdeníků v totalitním státě. Zatímco vládnoucí strana se chystá ještě utužit svou moc a dostat média pod kontrolu, tak rebelové protestují, podněcují nepokoje a nebojí se sáhnout k násilí. O prostředí vám toho hra ale příliš neřekne a ačkoliv já se hned přidal na stranu rebelů, protože plánovaná tvrdá cenzura médií je něco bytostně špatného, tak situace mnohdy nebyla černobílá.
Za 12 týdnů má vstoupit v platnost nový zákon o cenzuře. A vy máte přesně 12 vydání na to, abyste situaci reflektovali, přežili a případně se postavili na jednu ze stran. Tento zákon pro vás také znamená konec hry, kdy se vaše rozhodnutí promítnou v závěr, který by se měl pokaždé lišit. Pod sebou máte čtyři autory, kterým zadáváte práci – z nabízených události si vyberete čtyři, kterým upravíte titulek, případně vyškrtáte některé pasáže a pošlete je k tisku.
Životy lidí
Ačkoliv ve skutečnosti situace nikdy není černobílá, tak úprava zpráv téměř vždy nadržuje jedné straně. Na výběr máte vždy ze dvou titulků a často jsem si nechtěl vybrat ani jeden. Už jen výběr událostí je důležitý – budete psát o protestech, vraždách, omezování svobody, nebo budete lidem podsouvat zprávy o celebritách a prezidentských projevech? Neustále vám totiž chodí dopisy a výhrůžky. Jednou od vlády, jindy od rebelů. Pokud si nedáte pozor, tak se vašim autorům může něco stát.
Přesně to by mělo být jádrem hry. Balancování na hraně etiky a přežití. Jak vybruslit z toho, že chcete lidem říkat co se skutečně děje, ale je tu reálná hrozba újmy na životech lidí, za které ručíte? Problém této hry je, že takhle úplně nefunguje. Stejně jako si neuděláte jasný názor na politické pozadí, protože ho neznáte, tak se nemůžete úplně vcítit do svých zaměstnanců, protože o nic skoro nic nevíte. Dialogy mezi týdny jsou zkratkovité a mnohdy vůbec nereflektují vaše rozhodnutí.
Hlavně prodat
Pokud vás zajímá i trochu marketing, tak vás potěší možnost výběru distribuce do různých oblastí, kdy každá preferuje něco jiného. Z hlediska morálních rozhodnutí mi tam tato možnost ovšem úplně nepasovala. A vlastně mi přišla nadbytečná. Jestli něco hra dělá opravdu skvěle, tak je to zobrazování událostí ze dvou pohledů. A to je něco, co by si měl každý hráč odnést a myslet na to při čtení zpráv. Stačí lehce změnit úhel pohledu a vyznění zprávy bude jiné.
Grafika hry je jednoduchá, postavy se ukazují v siluetách a nejvíce času strávíte nad svým pracovním stolem. Atmosféru ale hra jednoznačně má. Jen mi trochu vadilo písmo, které se mi mnohdy špatně četlo. Hudební kulisa je ovšem povedená a hru doprovází dobře. Dostat se do konce – tedy připravit dvanáct výtisků – není obtížný úkol a nebude vám trvat příliš dlouho. Důležitá je ovšem znovu-hratelnost, kdy doslova musíte zkusit hrát znovu a jinak, abyste skutečně poznali, jaký vliv vaše noviny mají.
Závěr
The Westport Independent má silnou myšlenku a spoustu skvělých momentů. Hra ovšem nedostatečně vykresluje politické pozadí a nedává příliš prostoru osobnostem, o které se máte starat. Proto padá celá emocionální rovina hry, ve které byste se měli strachovat o to, že se vašim autorům může skutečně něco stát. Úprava zpráv se povedla, ale také z ní občas budete mít pocit, že je příliš černobílá a předvídatelná.
Stáhnout The Westport Independent
