A máme to tu zase. Nejprve se necháte zlákat obrázkem a až následně zjistíte, co je to vlastně za hru. Krásná ikona a na první pohled vizuálně zajímavé obrázky vás hru donutí stáhnout. Ani v tomto případě toho nebudete litovat. Ačkoliv vydavatel NRG dává tušit, že by mohlo jít o reklamní kousek. A není to tak úplně pravda. Hru skutečně sponzorovala společnost NRG, ale pouze s cílem propagovat různé formy čisté energie. A to velmi nenásilně.
The Path To Luma – videorecenze
Environmentální agitka
Můžeme si sami za globální oteplování? Vypouštíme příliš škodlivin do ovzduší? Jsme příčinou toho, že je na tom životní prostředí rok od roku hůř a hůř? Názory se různí, ale nemalý vliv na prostředí mají elektrárny produkující enormní množství škodlivin. Někdo vidí budoucnost v čisté energii, která se dá získávat poměrně nenásilně z přírody. Ze slunečního záření, vody nebo vzduchu. Ať už vás tyto problémy zajímají nebo ne, tak tato logická hra vás může dobře pobavit.
Čeká tu na vás dvacet různých planet, což znamená dvacet úrovní a hádanek, které musíte zvládnout. Hra využívá tématu velmi chytře a myšlenku přímo podporuje hratelností. Každá planeta má nějaký problém – je zamořená, lidé nemají energii atd. Vy jim pomůžete. A půjdete na to chytře. Začnete se sluncem. Hlavní postava nosí tyč, která se po zasazení do speciálního držáku změní v solární panel. A když ho namíříte na slunce, tak si tím můžete otevřít třeba dveře.
Hádanky
Každý level se to samozřejmě trochu zkombinuje. Hned v úvodních úrovních získáte baterii, kterou můžete sluncem nabít a jednou použít. Některé planety se tak budou točit okolo přenášení a nabíjení. Samozřejmě ve správném pořadí, abyste si někde nezabouchli dveře. Je snad jen trochu škoda, že vám hra velmi dlouho napovídá, co přesně máte dělat. Přitom není tak těžká, takže by si ten vše-vysvětlující tutoriál mohli tvůrci odpustit.
Se svou postavou můžete chodit okolo planety, kterou také budete snadno otáčet. Právě tím třeba namíříte solární panely na slunce. Občas jsou od sebe body tak vzdálené, že v potřebném otočení špatně uvidíte na cíl a těžko se vám bude ťukat na cestu. Občas ale stačí planetu lépe pootočit. Škoda je, že hra nemá přibližování. A nejen kvůli kochání se krajinou, občas by to pomohlo v umisťování objektů.
Zdarma a zdarma
Úrovně jsou dobře navrženy a ačkoliv obtížnost pomalu roste, tak jsou stále dosti snadné. Dvacet úrovní tedy přejdete poměrně rychle. Hra je zdarma, takže by tu jeden očekával nějaké free-to-play prvky. Nejsou tu. Myslel jsem si, že narazím na nějakou bránu: „pro zbytek hry zaplaťte“. Nic takového tu není. Hra je zcela zdarma. A to je výborná zpráva, protože s klidem mohu mluvit o prémiovém zážitku.
Environmentálního zasazení se nemusíte vůbec bát. Ta myšlenka tu je umístěna velmi chytře a jednotlivé elementy slouží pro herní komplikace. Pokud za tím nechcete vidět nic hlubšího, tak rozhodně nemusíte. Graficky hra trefila do černého. Prostředí vypadá krásně, planety jsou bohaté, a když je zachráníte, tak budou opravdu hezké. Animace také nejsou špatné, jen je škoda, že během nich nemůžete pokračovat ve hraní. Osobně na mě byla hra trochu pomalá.
Závěr
The Path To Luma na prvním místě nabízí velmi hezkou a dobře zpracovanou logickou hru, která v druhém plánu propaguje myšlenku čisté energie. To ovšem dělá velmi chytře a poselství se v tomto případě nenásilně přetavilo v hratelnost. Oslovit vás může také hezkou grafikou a roztomilým prostředím. Hru získáte zcela zdarma a ač není vyloženě dlouhá, tak u ní strávíte příjemné chvíle.