Když ovládáme svůj tablet nebo smartphone, tak jsme si zvykli používat gesta. Je to logické – prstů máme na jedné ruce pět a nejsme omezováni nějakou myší. Gesta většinou dávají smysl, přiblížím roztažením dvou prstů, máchnutím posunu, tažením dolů zavřu a podobně. Hry to ale mají stále těžké, obzvlášť ty s komplexním ovládáním. Třeba střílečky z pohledu první osoby – musíte se pohybovat, mířit, střílet a k tomu ještě dělat další věci – házet granáty, přibližovat a tak dále.
Dvěma prsty
Standardní ovládání FPS na dotykových obrazovkách vypadá asi takto – v levém dolním rohu najdete virtuální joypad, kterým ovládáte chůzi. Na druhé straně bude pravděpodobně tlačítko pro střelbu, hod granátu a podobně. Tažením po pravé polovině (občas po celém) displeje míříte. Vzniká tak docela problém, protože stejnou rukou musíte mířit a střílet – můžete si pomoci několika prsty, kdy třeba ukazováčkem míříte a palcem střílíte. Ale úplně přesné to není. Skutečným tlačítkům nebo dokonce myši se to nemá šanci rovnat. V pravém horním rohu pak bude třeba přepínání zbraní, náboje a třeba tlačítko pro pauzu. V levém horním rohu může být ještě minimapa. Je toho hrozně moc, ovládání je těžkopádné a trefit někoho chce dost soustředění.
The Drowning vám přesně takovéto ovládání nabídne taky. Ale přichází i s něčím mnohem zajímavějším. Můžete si zvolit ovládání gesty. Jak ovládat FPS gesty? Pohybujete se tapnutím na cílové místo. Podobně jako v starších RPG hrách na PC. Střílíte tak, že dvěma prsty tapnete na obrazovku a mezi prsty se vytvoří střed, kam postava vystřelí. Když chcete zamířit třeba odstřelovačkou, tak klasicky roztáhnete dva prsty. Otáčíte se tažením po obrazovce. Hodit se vám také bude otočení o 180°, čehož dosáhnete tapnutím na ikonu ve spodu obrazovky. Když chcete vyměnit zbraně, tak máte v pravém dolním rohu tlačítko.
The Drowning – videorecenze
Ovládání je to velmi zajímavé, zprvu jsem s ním měl trochu problém, ale zvyknete si. Nakonec jsem u něj zůstal, střílení i pohyb jsou velmi dobré. Trochu jsem měl problém s pohybem kamery – občas se člověk ocitne v situaci, že potřebuje rychle uniknout třeba couváním do strany. Jenže než se otočíte a klepnete na požadované místo, tak umřete. V takových chvílích by se hodil joypad.
Nastavit si také můžete, jestli chcete střílet za chůze. Dejme tomu, že někam klepnete, otočíte se a během couvání budete střílet. To je docela slušná strategie. Musíte to ale v nastavení povolit, jinak se postava při výstřelu zastaví. Hodně mě ale mrzí absence přebíjení. Zbraň si nemůžete sami dobít, musíte vše vystřílet. To je škoda, protože jinak byste mohli využít chvíle, kdy jsou nepřátelé daleko. Takhle občas začnete nabíjet se zombíkem rovnou před nosem.
Útěk, střelba, útěk, střelba
Ve hře narazíte pouze na dva herní módy – útok a obrana. Při obraně se nacházíte v malém uzavřeném prostoru a okolo je několik míst, kudy mohou nepřátelé proudit. Nachází se tam barikády, ty ale dlouho nevydrží a po chvíli padnou. Když se tak stane, tak nepřátelé začnou proudit dovnitř. Při útoku se nacházíte na větším prostoru a ze všech stran k vám proudí zombíci. Vždy jich na vás jde jen několik a po zabití se obnovují. Toto je nejslabší stránkou hry, chtělo by to víc módů, protože takhle hra působí hrozně prázdně a repetitivně.
Pokud chcete přežít, tak musíte být neustále v pohybu. Hra se vás také snaží dotlačit k přesnému střílení, protože odměňuje střelbu do hlavy silnějším zásahem. Když se budete dobře trefovat a nikdo vás nebude zraňovat, tak přejdete do takzvaného zuřivého módu, ve kterém nepřátelům působíte dvojnásobné zranění a získáváte dvojnásobek bodů. Z každého zabitého zombíka vypadne nějaký počet bodů. Ty potřebujete k získávání předmětů. Každou hru můžete získat až pět předmětů – podle dosaženého skóre.
Vetešník
Z nalezených předmětů skládáte zbraně a dopravní prostředky. Jelikož jsou mrtvoláci stále silnější a silnější, tak musíte dávat dohromady lepší a lepší zbraně. Stejně tak na všechny nepřátele vše nepůsobí. Na jednoho potřebujete brokovnici, na druhého zase odstřelovačku a podobně. V úrovních jsou předměty získávány náhodně, ale každá součást má svůj přesný výskyt. Jen občas budete muset hrát jednu úroveň několikrát, než vám chtěná věc vypadne.
Dopravní prostředky používáte k odkrývání mapy. Motorka vás popoveze do dalšího bodu na mapě, kde na vás čeká několik nových lokací a misí. Auto vás vezme zase o kousek dál, člun taky a… určitě to chápete. Součástky sbíráte spolu s těmi potřebnými pro zbraně. Když sesbíráte všechny, tak se předmět začne skládat. To vždy nějakou dobu trvá. Stejně si můžete sestavené zbraně vylepšovat – nečekejte ale, že postupem o jeden level poznáte rozdíl. Chce to vždy tak pět levelů pro silnější útok.
Peněženku netrápí
Hra je totiž zdarma, takže si ji můžete naprosto s klidem stáhnout, hrát a užívat. Až do chvíle, kdy narazíte na první omezení. Tím je totiž nafta, kterou potřebujete pro návštěvu lokací. Kdykoliv jdete střílet, tak o jednu přijdete. Maximálně jí můžete mít dvanáct. To je docela vysoké číslo, ale jedna se doplňuje nejméně půl hodiny, takže když se vám po chvíli hraní vyčerpá, tak si dost počkáte. Zamrzí také nutnost být při hraní online.
Naftu si můžete dokoupit za herní zlatou měnu – ta vás bude stát reálné peníze. Za tuto měnu si také můžete dokupovat jed (pro speciální události), zbraně, vylepšováky, světlice nebo černou hmotu, která se jinak získává za zabíjení.
Závěrem
The Drowning je velmi nápaditou střílečkou z pohledu první osoby. A to hlavně kvůli povedenému ovládání gesty. I když má své chyby, tak se jedná o slušný pokrok a možnou cestu do budoucna. Pochválit si zaslouží také grafika a systém zabíjení a získávání zbraní. Kazí to ale opakující se módy (potěší eventy, kde zabíjíte bosse) a hlavně omezení počtu her. I když chcete hrát úplně zdarma, tak se to dá bez problému. Jen nesmíte chtít hrát po celý den.
P. S. Android verze se blíží.
Stáhnout The Drowning
