Super Monkey Ball Bounce

SEGA patří k velkým hráčům na poli videoher. Ve hrách čistě mobilních ovšem dost ztrácí a zachraňuje to vlastně jen tím, že vydává své starší hry předělané pro dotyková zařízení, nebo připravuje hry na motivy svých známých značek, které ale s původní hratelností nemusí mít příliš nic společného. Super Monkey Ball jistě patří k oblíbeným sériím (u casual hráčů), ale nový přírůstek Bounce by mohl být pro mnohé fanoušky zklamáním. Je to vlastně úplně jiná hra.

Super Monkey Ball Bounce – videorecenze

Super Monkey Peggle

Není to Super Monkey Ball, tak co to tedy je? Jednoduchá otázka si žádá jednoduchou odpověď – je to Peggle. Tedy oblíbená casual hra (nyní ve vlastnictví EA), ve které z horní strany obrazu střílíte míčky a snažíte se nahrát co nejvíc bodů, zničit vyznačené body, používáte speciálních schopností a podobně. Pokud jste hráli Peggle, tak přesně víte, co vás čeká v Super Monkey Ball Bounce. Alespoň tedy z hlediska základní hratelnosti.

SEGA k této hře totiž přistoupila trochu jinak a rovnou na úvod recenze řeknu, že si nejsem jist, zda jde o zlepšování v rámci žánru. Hra totiž využívá v podstatě všeho, co přinesl už Peggle a inovací tu najdete vyloženě poskrovnu. Výhrou nejsou ani speciální střely. I mezi nimi nejde o žádné novinky a nejužitečnější bude stejně názorný zaměřovač. Za zmínku stojí třeba likvidování nepřátel, které musíte několikrát trefit. To je jakési drobné světlo v absolutní tmě.

Jen si pinkni

Stále se ale pohybujeme v herním průmyslu a to slovo průmysl dává znát, že tu k nějakým levárnám může docházet. Že se jedná o pouhou kopii, je levárna první. Každý si tu půjčuje od každého a je to v pořádku. Pojďme přehlédnout, že zde se půjčovalo až příliš. A víte co? Ona je to ve výsledku vlastně zábavná hra. A to i z toho důvodu, že si půjčuje jistotu. Peggle fungoval skvěle a v hratelnosti tato hra nedělá žádné riskantní kroky stranou.

Dostanete tak hru, jejíž herní jádro je vlastně docela dobré. A víc vás jako hráče ani nemusí zajímat. Mechanika z velké části stojí na náhodě a přesného míření využijete jen občas. Většinou tak budete sledovat, jak váš míček s opičkou poskakuje po odrazných bodech a doufat, že ještě nepropadne pryč. A pokud jo, tak ať se trefí do kruhu, čímž získáte hod navíc. Postupujete mapou, úkoly se střídají a přichází další levárna.

Postižena obrnou

A tím druhým šotkem jsou mikrotransakce. To by ale vlastně nevysvětlovalo celý problém. Problémem je free-to-play model, kterým je hra prolezlá až do morku kostí. Během hraní jsem měl pocit, že je hra nemocná. Ale to je chybný úsudek. To by ta hra musela být zdravá a pak onemocnět. Jenže ona se už postižená narodila. Vlastně jsem docela přesvědčen, že prvně vznikl plán na free-to-play model a až pak na něj roubovali nějakou hru.

Pojďme se na to podívat podrobně. Využívání speciálních schopností vás stojí herní měnu. Ta se téměř nedá vyhrát. Ale dá se koupit, samozřejmě. Bonusy často budete potřebovat pro splnění některých úrovní, nebo alespoň k získání plného počtu hvězd. Čím déle budete hrát, tím častěji na vás budou vyskakovat reklamy. A nejde je za poplatek zrušit. Pak jsou tu i časové brány, kdy po vás hra bude chtít na odemknutí dalších úrovní počkat třeba 72 hodin (nebo zaplatit). A nakonec tu najdete i životy, které se doplňují časem a přicházíte o ně po neúspěchu. A ten se časem bude dostavovat často.

Závěr

V recenzi tuto hru trochu démonizuji, ale faktem je, že pokud jste nehráli Peggle, tak vás její neoriginalita asi tak trápit nebude. Škoda je, že do žánru nepřináší nic nového. Ale aspoň buďme rádi, že je jakž takž zábavná. Pak ale přijde destrukce v podobně free-to-play modelu, který je v tomto případě nekompromisní a narazíte tu snad na všechny možné platební zábrany. A tak mě napadá otázka – co vlastně zbylo ze hry? Pokud se k ní prokoušete, tak tam ještě něco je.

Stáhnout Super Monkey Ball Bounce