Někteří šťastlivci (třeba na Novém Zélandě) si mohli tuto hru zahrát již dřív, ale k nám se dostala až na konci minulého roku. Snad mi tedy odpustíte, že recenze přichází až začátkem ledna. Recenzovat strategické hry není nikdy nic snadného, protože to stojí spoustu času a je potřeba zjistit, jak se hrají nejen na začátku, ale i po nějaké době. Obzvlášť u EA je to důležité, protože si jistě všichni vzpomínáte, jak nás podrazili s Dungeon Keeperem.
SimCity BuildIt – videorecenze
Postav to!
SimCity je fantastická série plná možností a hlavně komplexního stavění. Poslední díl to trochu zjednodušil a kvůli svým online funkcím se stal lehce kontroverzním. Vzpomínky jsou ale vzpomínky a kdo se sérií má zkušenosti, tak ví, že to rozhodně nebylo snadné, ale kdo systém prohlédl, tak byl odměněn téměř neomezenými možnostmi. A nyní je to tady. SimCity vychází i pro telefony a tablety ve speciální verzi, která je šita na míru dotykovému ovládání.
Rovnou vznesu dotaz – opravdu se zde přizpůsobovalo ovládání? Není to spíš přizpůsobení trhu, platebnímu freemium modelu a úspěchu čekacích strategií? Já si myslím, že spíš to druhé. Ale nemá smysl brečet nad tím, že by bylo stokrát lepší dostat placenou hru bez bariér, protože se to prostě nestalo. Máme tu novou strategii se značkou SimCity, tak se s tím musíme nějak vyrovnat. Snad to zvládneme.
Hlavně pozor
Jestli lze nějak výstižně hru popsat, tak je to neuvěřitelné zjednodušení. Zjednodušení všeho. Na jednu stranu je to žádoucí – třeba automatické rozvody elektřiny nebo vody jsem ocenil. Na displeji telefonu se asi vážně nedá zvládnout vše. Ale třeba stavění v liniích a omezování stavby v závislosti na úrovni hráče je smutné a zkušené stavitele jistě zamrzí. Tak například operujete na omezeném prostoru, který se postupně zvětšuje.
Začátek je poměrně svižný. Musíte vybudovat nějaké cesty, rozmístit domy, základní výrobní budovy, to vše zásobovat elektřinou a vodou a na tomto základu se dá už stavět město. Budovy se zvětšují vylepšováním, k čemuž ale budete potřebovat materiály. Nejprve je to pár traverz nebo dřevo, což trvá vždy jen pár minutek. Za půl hodiny hraní to už budou ale plasty a lepší nástroje, takže se vám čekací doba prodlouží až na hodiny.
City Sim-Free
Trochu problémové je rozmisťování parků, škol nebo třeba hasičů. To funguje v kruhovém radiu, ale místa pro operování není moc, takže uspořádat budovy úsporně bude docela oříšek. Nebo si můžete koupit větší stanici, za tu ale musíte zaplatit velký objem herních peněz, které jednoduše nebudete mít. Ve hře si tak všimnete hlavně dvou překážek. Na jedné straně to bude čas, který musíte čekat na nové zdroje, a především peníze, které se vydělávají velmi pomalu (daněmi a prodejem surovin).
Dnes už si ani nedovedeme představit, že by hra neměla nějaké sociální provázání. Samozřejmě to postihlo i SimCity. Můžete se navštěvovat s přáteli z Facebooku a obchodovat spolu. S tím se ale bohužel váže to, že musíte být neustále online, jinak si nezahrajete. Cestu v metru si tak stavěním nezpříjemníte. I tak se ze hry stejně stane titul, který si zapnete jednou za den, posbíráte materiály, zadáte stavební příkazy a přijdete zase druhý den.
Závěr
Není to SimCity. To je jasné snad každému. Zase na druhou stranu se to tak tváří a během hraní jsem z toho takový pocit měl. Pokud jsem tedy zrovna nečekal hodinu na dodávku plastů, abych se mohl pohnout z místa. Pochvalu určitě zaslouží grafika, která je fantastická a mé městečko vypadalo skutečně krásně. Ale pod povrchem je hra prolezlá freemium prvky, takže si dávejte pozor. Její model je asi spravedlivější než ten u Dungeon Keepera, ale i tak jsem nebyl spokojen.