Link the Slug
recenze

Link the Slug

Usmaž slimáka
2

Originální název napovídá, o co v této hře půjde - skutečně budete spojovat slimáky. Ale trochu netradičně - elektrickým proudem. Protože se přemnožili, tak se jich potřebujete zbavit. V této logické hře na vás čeká 75 úrovní s roztomilou grafikou a rychlou hratelností. Tak pozor, ať vás slimáci nesežerou.

Když jsem prvně zahlédl tuto hru v obchodě, tak jsem si hned vzpomněl na Pudding Monsters. Přesně tu hru, kde jste malé želé příšerky posílali proti sobě, sbírali hvězdy a spojovali je do různých tvarů. Monsters je skvělá hra a mě ihned napadlo, že se jedná o nějaké pokračování nebo spin-off. Ale kdepak, Link the Slug jen stejně vypadá – jde ale o úplně jinou hru od úplně jiného vývojáře.

Link the Slug – videorecenze

Co se slimákem

Když jsme měli spojit pudink, tak to bylo jasné. Krásně se klepal a vypadalo to hrozně roztomile. Až tak daleko tato hra zajít nechce, a tak své „slimáky“ nikam neposílá. Vaším jediným cílem je spojovat dvojice. Jak na to? Celé dění se odehrává na šachovnicovém poli a slimáky spojujete elektrickým výbojem. Prostě klepnete na prvního a pak na druhého. A bum – slimáci jsou fuč.

K tomu musí být nějaké překážky. Jednou je to, že elektrický výboj dokáže jít pouze horizontálně nebo vertikálně, plus se jednou umí ohnout do pravého úhlu. Nemůžete tak spojovat šikmo. Dalším omezením je, že výboj nesmí jít přes překážku nebo jiného slimáka. Navíc, spojovat můžete jen slimáky stejné barvy. Ačkoliv se to může zdát složité, tak není.

A zase hvězdy

Základní nastavení není vůbec špatné, mezi překážkami a slimáky se ještě rozmístí tři hvězdy, které musíte výbojem sebrat. Někteří slimáci zde jsou opravdu jen jako překážka a prostě je odpálíte, jiné potřebujete k sebrání hvězdy. Může se vám také stát, že už máte vše odpáleno, ale jeden slimák je za rohem a se zbývajícím se nemůže spojit. Od toho je tu tlačítko zpět, které vám dovolí po jednotlivých krocích vracet čas, takže nemusíte restartovat celou misi.

Ne vždy po vás hra chce odpálit ty nejbližší dva. Naopak, většinou musíte nejprve přemýšlet a hledat jasné dvojice – zbytek nějak domyslíte. Aby toho nebylo moc najednou, tak hra postupně přidává další prvky. Nejprve je to bomba, kterou odpálíte výbojem. K čemu? Zničí okolní překážky. Třeba když je některý ze slimáků uvězněn mezi hrnkem a květináčem. Později hra přidá třeba bubliny. To znamená, že musíte slimáka spojit dvakrát. Poprvé mu praskne bublina a podruhé normálně zmizí. Nechybí ani měnič barev nebo vícebarevní slimáci.

Vadilo mi, že když jsem se pokusil spojit dva slimáky, kteří mají mezi sebou překážku, vytvoří se náznak výboje a označil se druhý slimák. Já chci vybrat úplně jiné slimáky a místo toho se zase naznačí výboj. Proto je vždy potřeba slimáka odkliknout.

Největší problém mám ale s obtížností. U některých úrovní jsem se skutečně zasekl, to přiznávám. Napoprvé jsem prostě nedokázal najít správnou kombinaci. To bylo třeba ve chvíli, kdy bylo pole úplně poseto slimáky a jen třeba po krajích byla sem tam nějaká překážka. Vždy mi někdo na konci zbyl a já musel od začátku. A v tom je ta potíž, hned další kolo jsem dokázal vyřešit třeba během několika sekund. Mám rád, když obtížnost postupně stoupá – jasně, pochopím, když mi přidají do hry nový prvek, tak mi nejprve názorně předvedou, jak funguje, ale pak by to mělo být konstantní. A zde není.

Napodobenina

Hlavně si kladu otázku, proč to musí být zrovna slimáci? Mnohem více by sem pasovalo prostředí nějaké laboratoře a propojování skutečných obvodů nebo něco takového. Ale slimáci? Slimáci po domě? Mám takové podezření, že se autoři prostě chtěli za každou cenu podobat zmíněné hře Pudding Monsters. Příběh se to snaží ospravedlnit tím, že se šílenému vědci nepovedl experiment a slimáci se mu rozlezli po celém domě. A nyní se jich zbavuje elektrikou. No, tak fajn.

A té podobnosti se nejde divit, na snímcích vypadá skvěle, barevně a roztomile. Podobné hry mám na tabletu nebo telefonu rád. A Link the Slug vypadá dobře. Skutečně ano. Ve srovnání s Monsters je trochu fádní a animace nebo zvuky nejsou na takové úrovni, ale stále se na hru hezky kouká. Hudba se stále dokola opakuje a za chvíli může začít nudit.

Závěrem

Link the Slug je logickou hrou, ve které musíte spojovat slimáky stejné barvy. Není to tak snadné, jak se během prvních úrovní může zdát. Úroveň obtížnosti lítá jak na horské dráze a kdybyste se někdy pořádně zasekli, tak můžete použít nápovědu. Na začátku jich máte pět a další si můžete dokupovat. Jak jinak. Jestli hru doporučím? Za tu dvacku ano, ale pokud jste ještě nehráli Pudding Monsters, tak si raději zahrajte ji.

Stáhnout Link the Slug

Google Play App Store

Hodnocení
70%
Klady
  • Zpět po jednom kroku
  • Grafika
  • Rychlá hratelnost
  • Místy výzva
Zápory
  • Zvuky
  • Nevyvážená obtížnost
  • Podobnost s Pudding Monsters
Diskuze ke článku
Michael Vávra
Michael Vávra
Mohla by být recenze na "Jelly Jump" - taková celkem dětská blbost, ale baví mě to neskutečně :)
Radek Vlasák
Radek Vlasák
Přijde mi to jako Mahjong pro nenáročné

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze