Bruce Lee je hvězda. Dnes jeho jméno zná asi každý. Je vlastně synonymem pro bojová umění. Tím bojováním ale nemyslím horu svalů a ohromnou sílu, východní bojová umění jsou postavená na jiných přednostech. Z učitele Kung-fu se stal herec, což se samozřejmě nelíbilo každému. Stejně tak se nelíbilo každému, že vyučoval Kung-fu v Americe. Zvláštní je, že v Hollywoodu se nikdy pořádně neprosadil a ty největší filmy ho potkaly až těsně před koncem jeho krátkého života.
Bruce Lee: Enter The Game – videorecenze
Bruce sem, Bruce tam
Adorovat bychom ho mohli ještě hodně dlouho, ale to bychom se jistě nestihli dostat ke hře, která právě teď vyšla. Všimněte si názvu „Enter The Game“, který jasně odkazuje asi k nejlepšímu filmu s Brucem, tedy Enter the Dragon. Nedělejte si ale přílišné naděje. Po příběhové stránce toho hra příliš nenabídne (ne, že by na tom film byl nějak zásadně lépe). Je to arkáda, která má předně bavit. A tak místo nějakého příběhu postupujete úrovněmi bez ladu a skladu.
Jejich smyslem je vás učit nové a nové triky. Na konci každé řady (po pěti kolech) na vás čeká nějaký bonus. Třeba se vám otevře nový kus oblečení, zbraň nebo nějaké vylepšení. Tím ho však automaticky nezískáte, jen dostanete možnost ho koupit. Cena je většinou docela vysoká, takže počítejte s tím, že si sice na páté úrovni otevřete triko, ale vyděláte si na něj až u desáté, kdy se vám otevře další věc.
Záporný záporák
Bruce Lee vždy bojoval proti nepravosti. A že jí bylo! Čím více, tím lépe. Na své cestě za spravedlností musel projít celou armádou stoupenců zla. Většinou tedy prošel jak nůž máslem až na samou desku stolu (hlavní nepřítel), ale toho po krátkém zaváhání překrojil také. Váš postup touto hrou tak mléčný asi nebude. A je to dobře, kdyby byla hra tak jednoduchá, tak by vás asi dlouho nebavila. A hlavně byste vůbec nemuseli řešit životy, což by se zase nelíbilo vývojářům.
Hra obsahuje spoustu free-to-play prvků. Ne ovšem více než obvykle, takže se nelekejte. Naprostým základem jsou životy, kterých máte pět a po hře o jeden přicházíte. Tedy pokud prohrajete. Pokud vyhrajete, tak život dostanete zpět a můžete hrát dál. Ne vždy se vám to podaří, ale je to rozhodně lepší cesta než běžná energie. Ne za všechny módy ale životy vyhráváte. Když se pustíte do „Výdrže“, tak sice můžete vydělat dost zlaťáků, ale bude vás to ten život stát jistě.
Bojovník
Tato hra ale není o nějakých životech. Je o bojování. Byl by na ni Bruce hrdý? Pravděpodobně ne. Bojové umění je zde velmi zjednodušeno a zredukováno. Vlastně se rozlišuje na tři základní útoky – frontální útok před sebe, kop do vzduchu a kop směrem k zemi. Ty provádíte gesty. Stačí táhnout prstem po displeji daným směrem a hrdina útok provede buď doleva nebo doprava. S tím si ale dlouho nevystačíte.
Jestli hra něco dělá dobře, tak jsou protivníci – potkáte celou řadu různých bojovníků. A řada z nich vyžaduje jiný přístup. S tím souvisí možnost odrážet jejich útoky. Jednou za čas se nad někým zobrazí požadovaný směr, kterým musíte zaútočit. Když to uděláte, tak ho odrazíte. A jsou tu nepřátelé, na které musíte jen takto. Někteří jsou třeba imunní proti běžným útokům. A tak tu máte útoky zesílené. Ty se provádějí úplně stejně, akorát po tažení musíte ještě prst chvíli přidržet. Je to nepohodlné, nepřesné, často hra takový útok vůbec nevykoná a vás to bude stát životy.
Závěr
Hra opakuje stále stejný recept dokola, což není špatné. Jednou za čas ho také okoření nějakým úkolem – třeba musíte chránit starého mistra. To ale hratelnost nijak nemění. Hra také obsahuje zbytečné vertikální přeskakování po úrovních, které jsem snad nikdy nevyužil. Graficky není špatná, je rychlá a určitě vás dokáže chvíli zabavit. Jen to bojování není vždy pohodlné. A vedle Shadow Fight 2 vypadá vyloženě směšně. Škoda.