Skoro by se dalo říci, že oni staromilci měli pravdu. „Staré hry byly dobré, dnes to už prostě není ono.“ Výjimečně ale nekritizuji nové Call of Duty nebo Battlefield, ale obracím se na kvalitu her vyloženě primitivních. Her, které doslova obrátily trh s mobilními hrami dokola a nastavily nový standard, ze kterého se snaží těžit nejedno studio. Na mysli mám přesně ty Flappy Bird, Crossy Road, Mr. Jump a další podobné, které zaplavily AppStore či Google Play.
Bouncy Bits – videorecenze
Jak to dneska letí
Hra drží standard, který je dnes tolik žádaný. Na první pohled vypadá prostě skvěle. Minecraft v nás všech probudil touhu po hranatých věcech a kdekdo se toho drží. Co do grafiky hra nejvíce připomíná perfektní Crossy Road. Výrazné pastelové barvy, jednoduchost, konverze pixelové old-school grafiky do moderního 3D hávu a roztomilé animace z toho dělají věc, na kterou se jednoduše dobře kouká. A když nic jiného, tak se na chvíli zahledíte.
Po této formuli ale musí přijít ještě něco. Grafika vás přitáhne, ale skutečný držák musí přijít s hratelností. A tady už to tak jisté není, jak si ještě ukážeme, ale jsme tu na nejlepší cestě. Hra splňuje to, že pro ovládání stačí jeden prst, kterým musíte ve správnou chvíli ťuknout. Dále pak musíte sledovat svou postavu, prostředí a hledat ty momenty, kdy je na ono ťukání vhodná chvíle. Primitivní. Přiblblé. Funkční.
Doskákej nejdál
Co do hratelnosti pak hra zase připomíná Mr. Jump nebo Bouncing Ball od Ketchapp. Mnohem více druhou zmiňovanou hru, což je právě trochu problém. Principem je narušit přirozený pohyb postavy. Ta si vesele skáče kupředu a nehledí na překážky. Vy se do toho musíte vložit a ve správný čas postavu postrčit ke skoku. Tím, že postava v základu sama skáče, je hratelnost dost rozdílná třeba od plošinovky. Překážky jsou různé, pohybují se a každé kolo je úplně jiné.
Tento princip je neuvěřitelně obtížný a alespoň já jsem měl co dělat, abych se třeba jen dostal k dvaceti bodům. A přesto mě hra držela a já se jí snažil ukázat, že na to mám. To je její hlavní síla, kterou trochu sráží ne úplně odladěné ovládání. Jednak ne vždy reaguje, a také mám ze hry pocit, že po této stránce prostě není domyšlená. V tom je například zmiňovaný Crossy Road dál. Je přístupnější hráčům. A to nejen těm mladším, kteří zde asi nebudou mít moc šanci.
Co dál?
Pokud se dostanete přes ovládání a hratelnost, tak vás může začít zajímat jedna podstatná složka hry – postavy. Po vzoru Crossy Road si za nasbírané mince můžete kupovat balíčky s náhodnou postavou. Jsou tu tři úrovně: běžné, vzácné a epické postavy. Obzvlášť ty epické stojí za to, ale ty vás vyjdou draho. Kromě mincí můžete kupovat přímo vybrané postavy za mikrotransakce. A ono sbírání může být hnacím motorem.
V tuto chvíli je však získávání mincí dosti pomalé (opět ve srovnání s Crossy Road) a chybí tu úkoly či jiný způsob výdělku. Autoři si toho ale jsou vědomi a pracují na velké aktualizaci, která by měla vydělávání usnadnit. Také přinese Challenge mode, ve kterém bude představená úroveň a za splnění získáte speciální postavu. Tvůrci nám také slibují vylepšené ovládání, které by mělo hru udělat přístupnější.
Závěr
Bouncy Bits jde ve šlépějích úspěšných mobilních her zdarma a má několik slušných es v rukávu. Na prvním místě je to hezká grafika, pět měnících se prostředí a více než 70 odemknutelných postav. Budoucí aktualizace navíc slibují další obsah. Na druhou stranu je ale hra poměrně těžko přístupná, je opravdu náročná, což není nijak negativní hodnocení, jen budete mít chuť zahodit telefon, a ovládání není úplně spolehlivé.