Nabízí se otázka, zda má vůbec smysl recenzovat hry zdarma, když si je můžete pohodlně stáhnout také a vyzkoušet. Nebudeme si nyní nic nalhávat, recenze na placené hry jsou asi zajímavější, protože vám mohou pomoci ve výběru, aniž byste museli investovat vlastní peníze. Recenze na hry zdarma jsou tu spíše pro ty, kteří chtějí herní scénu sledovat, kteří se chtějí vyznat, být v obraze a třeba je zajímá i názor recenzenta. Navíc mohou sloužit i jako zajímavý výběr.
Blood Brothers 2 – videorecenze
Druhé bratrstvo
Recenze na tuto hru rozhodně smysl má. Jde o zavedenou značku, protože první díl se dlouhou dobu držel mezi nejstahovanějšími hrami a našel si tak mnoho fanoušků. Druhý díl je tak zajímavou událostí. U pokračování je vždy problém v tom, že buď jde stále o to stejné, což jádru fanoušků nevadí, ale ostatní to otráví, nebo je hra třeba natolik odlišná, že odradí všechny. Jen málokdy se stane, že titul rozvine původní mechaniku do něčeho zajímavějšího. Co se stalo zde?
Pokud jste hráli první díl, tak budete asi překvapeni. Dvojka jde na hratelnost úplně odlišně, přestože se tváří poměrně stejně. A původní myšlenku soubojů dosti zjednodušuje, přestože by se to tak nemuselo zprvu jevit. Nyní můžete zasáhnout i během bitvy. A to tak, že rozmístíte své jednotky. Každý hrdina vede pod svým praporem zástup vojáků. Vždy jsou tři zástupy proti sobě a útočí na protivníka, který stojí naproti.
Kámen, nůžky, papír
Zde je zásadní novinka. Jednotky se dělí na pěšáky, lučištníky a oddíly na koních. Koně mají převahu nad lučištníky, lučištníci nad pěšáky a pěšáci nad koňmi. S touto jednoduchou rovnicí budete muset operovat při skládání svého pluku i při rozmisťování jednotek. Ne vždy budete moci nasadit proti každé jednotce nejsilnější protiútok, ale můžete volit tak, aby vznikly co nejmenší škody. Tento systém je dosti jednoduchý, ale svou práci udělá. A přiznám se, že mě bavil.
Druhou důležitou součástí hry je pohyb po mapě. To opět probíhá po tazích a snažíte se zde o jediné. Nenechat se přepadnout nebo chytit do kleští. Pro souboj je zásadní, kdo útočí jako první. A to je ten, který svého protivníka přepadne na taktické mapě. Snažte se tedy své kroky plánovat tak, abyste to byli vy, kdo bude útočit. Cílem je vždy obsadit nepřátelskou základnu a případně zajmout protivníka. Více času ale asi budete v různých vylepšeních a dalších tabulkách „mimo hru“.
Skupina
Do každého souboje si nesete pět bojovníků. Někdy ale budete mít více skupin. Jak zajímáte protivníky, tak je získáváte do balíčku. Každý hrdina jde vylepšovat. V tomto systému mě nejvíce štvalo přesouvání a rozdělování hrdinů. Tak pomalý a nepřehledný systém jsem opravdu nečekal. Vždy ovšem dbejte na to, abyste měli všechny druhy bojovníků v setu. Mohlo by se vám to jinak vymstít.
Speciální balíček si stavíte pro online souboje, kde soupeříte s dalšími hráči. Tam je systém trochu jiný. V prvenství útoků se střídáte a spíše se snažíte předvídat, které jednotky váš protivník vyloží. Je to opět trochu jiné, ale není to špatné. Souboje jsou dosti rychlé a často prohrajete prostě jen proto, že váš soupeř má nabité speciální schopnosti. A s tím moc neuděláte. Pak narazíte na to, že vám dojde energie. Nebo si budete chtít zahrát další kapitoly příběhu, ale zjistíte, že jsou naprosto přehnaně těžké.
Závěr
Dělat pokračování úspěšné hry není snadné. A zde je ten úspěch takový nejasný. Já fanoušek jedničky nebyl a nemám ze hry tak špatný pocit. Ve srovnání s jedničkou je ale jednodušší, změnil se výtvarný styl i systém soubojů. Fanoušci tak nadšení nebudou (a od hodnocení si nějaké ty bodíky asi odečtou). Hra může být otravná svými nabídkami (kupování hrdinů), energií, ale také příběhem, který se rychle naučíte přeskakovat, přestože některé dialogy jsou docela vtipné.