Pokud jsme v recenzi The Walking Dead uvažovali o tom, že to není skutečná hra, ale spíše interaktivní seriál, tak na to rychle zapomeňte. The Walking Dead je hra, přísahám. A animátor David OReilly se nás snaží přesvědčit, že jeho vstup na herní scénu s názvem Mountain je také hra. Jestli to tak je nebo není, nechám rozhodnout přímo vás. Není to však jeho první seznámení s herním prostředím. Pokud jste viděli film Her (Ona, 2013), tak si jistě vzpomenete na hru, kterou Joaquin Phoenix hrál – jmenovala se Alien Child a mohla by fungovat na bázi Kinectu, kdyby fungoval dokonale. Jednoduše v ní chodil krajinou a hovořil s malým, ale pěkně sprostým mimozemšťanem.
Nešlo o reálnou hru, nýbrž o pouhý návrh animátora. A tím byl právě David OReilly. Tvorba hry (i když jen fiktivní) ho zaujala natolik, že se rozhodl vytvořit hru skutečnou – Mountain. A ke svému překvapení zjistil, že tyto dva procesy se od sebe zásadně liší: „Neustále můžete něco přidávat a měnit, což v animaci nejde, takže je těžší poznat, kdy je čas skončit.“ Ve skutečnosti tato hra vznikla, když zkoušel, jak se pracuje ve vývojářském prostředí Unity 3D.
„Vítejte na hoře. Jste hora. Jste bůh“
„Mountain je simulátor hory,“ popisuje svou hru OReilly, „a děláte v ní všechno, co hory běžně dělají.“ To znamená, že nemůžete dělat v podstatě nic. Hra začíná tím, že odpovíte na několik otázek. Třeba: „Jak vypadá láska?“ Svou odpověď musíte nakreslit. Po tom se vygeneruje vaše osobní hora a vy už jen můžete sledovat to, jak žije a prochází časem.
I autor uznává, že hra není příliš interaktivní. Kromě přibližování a otáčení můžete maximálně hrát na klávesy, které jsou sice neviditelné, ale nacházejí se na spodní straně obrazu. Výmluvné je i nastavení hry. Pod položkou ovládání se skrývá akorát nápis „nic“. Její interaktivita je ovšem někde jinde. „Všechno působí samo se sebou a zároveň se vším okolo skrz čas a prostor. Všechno je také zároveň hrou, včetně této věty, kde způsobuji, že hýbete očima zleva doprava.“ OReilly si tak nezadá s řadou umělců. U nás by mu jistě rozuměl třeba zesnulý Jan Kotík nebo stále aktivní umělec Karel Malich. Oba se ve svých dílech také dotýkají otázky interaktivity a hravosti.
Vaše hora prochází různými fázemi, které můžete akorát sledovat. Jednak se mění denní doba – je den, je noc, ale také se střídá počasí. Jednou je jasno, obloha je bez mráčku a vy se můžete kochat svou krásnou horou. Hra však umí rozehrát i jiné divadlo, kdy například padne silná mlha a vaše hora se v ní ztrácí. Může také pršet nebo dokonce sněžit a vše se tak schová pod vrstvu sněhu. Některé scenérie jsou doslova úchvatné a často to doprovází hudební doprovod či jen ruchy. Pokud patříte k lidem, kteří se u záběrů na vesmír ve filmu Tree of Life rozplývali blahem, tak zde budete jako doma.
Na takové změny hora sama často reaguje. Nejednou si postěžuje, že by takový podzim raději zaspala nebo se dokonce zahloubá nad vlastní existencí. A pokud se dostanete na stejnou vlnu, tak se můžete zahloubat s ní. Počasí a denní doba však není to jediné, co se vám bude odehrávat před očima. Nechte hru chvíli běžet a čas od času na vaši horu dopadne nějaký předmět. Může to být krumpáč, sud, žárovka nebo dokonce gumová kachnička.
TIP: Na počátku bylo Yo: dejte o sobě vědět
Ať už nad tímto experimentem kroutíte hlavou, nebo užasle přikyvujete, tak Mountain působí naprosto jedinečně. Mít tak doma přebytečný iPad, tak si ho určitě vystavím na zeď, kde nechám běžet tuto aplikaci. Je to jak mít okno do jiného světa.
Stáhnout MTN
Hra je také dostupná pro PC nebo Mac.
Zdroje: davidoreilly.com, theverge.com, polygon.com
